Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec

Dosti neobvyklé a dlouhou dobu fakt zábavné. Geniální Michael Gambon tam furt cedí neuvěřitelný hlášky a je to prostě prdel. I to tajné pošukávání mě bavilo. Bohužel po odhalení tomu, až neuvěřitelně, dojde dech. Najednou jsou tam nudné dialogy, Michael Gambon nikde a já už čekal, kdy to skončí. Je to ale jeden z těch filmů, co člověku utkví. Richard Bohringer je s tim klidnym ksichtem k sežrání a ta barevná stylizace, kdy se všem mění hadry je velice cool. Neuvěřitelně mě tam ale srala jedna věc a to ten hermafroditní mutant, co tam tak furt zpíval. Věřím, že se to někomu líbí, ale já měl chuť si podřezat žíly. (28.01.2012)

Pro filmy P.Greenaway mám slabost a vůbec mi nevadí, že pro mnohé diváky je divnej. To holt umělci bývají. Zvláště výtvarní, tedy malíři... A právě malířské zacházení s filmovým obrazem je v jeho filmech úžasné. V Kuchařovi si stačí jen všímat barevného ladění jednotlivých místností, kde i skvostná H.Mirrenová bliká jako reklamní neon - tu v bílé, tam v rudé a onde v černé. O jídelních zátiších snad ani nemluvě. Greenaway komponuje své obrazy jako malířská plátna. Stačí zastavit film a obraz zarámovat. O použité hudbě se snad ani netřeba zmiňovat, má stejný účinek jako obrazová složka. Nahotou se zde nezvykle šetří, zato jídlem ne. Je libo kousek dobře propečeného Homo sapiens? (19.02.2011)

Fantastická výtvarná kompozice s každou vteřinou plnou desítek detailů, které do sebe funkčně i vizuálně zapadají. Hostina pro smysly, ale už nikoli pro duši. Hostina místy hodně zlá a málo lidská. Možná zrcadlo pro ty, kteří propadli filmovému chtíči stejně jako zloděj gurmánství. A není závěrečná scéna nejen trestem pro zloděje, ale současně i pro diváka, který ještě tak úplně neztratil povědomí o tom, co je lidské? (02.02.2007)

Gambonov Albert Spica sa s prehľadom radí medzi najodpornejšie zrúdy filmovej histórie a každý ho musí zákonite nenávideť. Mal byť oscar preňho a za Nymanovu nadpozemskú hudbu. Výtvarná stránka tiež super, že ani nevnímate tie prvoplánové nechutnosti a jak je väčšina postáv plocho napísaná. Môj prvý Greenway a vo výsledku som spokojný. Nerozmýšlať, vnímať hudbu a obrazy. (15.03.2012)

Dokonale odvedená práce. Výtvarná stránka je skvělá. Postavy se pohybují jen v 5 lokacích, z nichž každá má své barevné ladění. Podle daného místa se mění i barva oblečení všech zúčastněných kromě milence, který je pořád oblečen v neutrální červeno hnědé. Jeho chvíle, aby změnil svůj fyzický stav přijde až na konci. Tohle se mě jevilo jako perfektní režisérský symbolistický tah. Herci jsou dokonalí. Nejvíce prostoru dostává postava zloděje, jehož každá průpovídka je samostatný skvost. Milenec je celkem nudný patron, ale role mu víc ukázat nedovolila. Helen Mirren v roli manželky jen potvrzuje, že jí nahota nadělá žádný problém a to i ve zralém věku. Však se taky v rozhovorech po natočení Caliguly holedbala, že vyhledává různé sexuální orgie. Co je na tom pravdy, nevím, nebyl-li to jen reklamní tah. Nejmenší prostor z titulních postav dostal kuchař Richarda Bohringera, který je jen do počtu a větší čas na plátně tráví i stráví Tim Roth v roli jakéhosi zlodějova přicmrdka. A ještě jedna věc mě potěšila a to, že film nespadl do klišé, které se dost hodně nabízelo. V jedné chvíli jsem už čekal, kdy jedna z postav vyřkne repliku o tom, že kniha je potrava duše. Naštěstí se tak nestalo. (09.04.2005)