Pianistka

Raz mi jeden veľmi múdry muž povedal: "Každý chlap chce nymfomanku dovtedy, kým na ňu reálne nenatrafí". No a popravde, mal pravdu. Čo sa týka tohto filmu. Tu ide skôr o prezentáciu iných porúch, ako exhibicionizmus, sebapoškodzovanie, voyerizmus a ďalšie, pričom zásadný problém v Hanekenovom spracovaní je v tom, že ani jednu z obsesií z môjho pohľadu nepodal dostatočne agresívne, aby šokovala. Ja chápem, že to mohlo podaktorých pobúriť, ba dokonca emocionálne zasiahnuť, no čo je TABU pre Vás, nie je TABU pre iného, ktorý to môže považovať za bežný sexuálny akt. Chcel som z hlavnou postavou súcitiť, no tá je prakticky celý snímok zvrhlá, mentálne ujebaná na hlavu, tak akú empatiu mal vo mne samotný záver vyvolať? Jediné, čo ma naozaj bavilo, bol podivný vzťah s matkou. To je ale všetko. (13.03.2024)

Táto snímka je chladnejšia ako psí čumák. Ide o porno bez pornografických scénok. Neviem ako je možné nakrútiť takýto protikladný paradox, ale Michael Haneke to dokázal. Je to nehorázne ťažké na psychiku hlavne s toho dôvodu, že to má na sexuálne deviácie veľmi znamenite realistický pohľad. Nič tu nie je prehnané, nič sa nezveličuje ani neskresľuje. Proste snímka sleduje cestu, navonok, chladnej učiteľky klavíru a jej študenta, horlivého láskou. Táto pani učiteľka je sexuálne frustrovaná, žije vyše 30 rokov iba zo svojou matkou. To sa na jej charaktere zapísalo. Keď sa učiteľka a študent zblížia natoľko, že spolu komunikujú o svojich túžbach ona bez akýchkoľvek zábran predhodí pred neho všetky svoje sexuálne sny.. . Sado-maso scénky v ktorých nebolo ukázané takmer nič sa mi viac sprotivili ako scénky v plnom zábere pri iných filmoch... Haneke to vie. (29.12.2014)

Po Funny Games a jeho remaku moje třetí setkání s panem Hanekem a nejspíš ne poslední. Pianistka mě totiž opravdu zaujala. Jak tématem, tak otevřeným přístupem k němu. A samozřejmě hlavně hereckými výkony, a to nejen výtečné Isabelly Huppert, ale i Annie Girardot, která si se svojí postavou despotické, nesnesitelné matky hodné odstřelu znamenitě vyhrála. Ten konec jsem moc nepobral, celkově to však vidím na slušné 4*. (18.05.2011)

Láska má blízko k nenávisti. Chlad k vášni. Odmeranosť zase k posadnutosti. Každý máme svoje úchylky. Niekto menej a niekto viac úchylné, ale nie všetky naše predstavy chceme naozaj uskutočniť. A keď ich aj uskutočníme, niekedy zistíme, že to nebolo to, čo sme si predstavovali. Isabelle a Benoît boli výborní. Muzika excelentná. Tento Haneke sa mi veľmi páčil. (09.10.2015)

Tahle filmová adaptace knihy rakouské nositelky Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinek je tak kontroverzní, že z ní autorka literární předlohy jistě měla nepokrytou radost. Vytratil se z ní sice feministický podtext, tak typický pro dílo rakouské literární aktivistky, ale zůstalo nezměrné úsilí šokovat (a musím napsat, že se mi právě u tohoto díla příznačně a příslovečně zdá, že šokovat za každou cenu). Jak lze smysl tohoto snímku interpretovat? Jde o popis zvláštní sexuální deviace hlavní hrdinky? Či je to spíše psychologická umělecká studie na pozadí oné úchylky? Nebo je to nějaký vyšší umělecký symbol zvrácenosti doby? Právě rakouští výtvarní umělci s oblibou podřezávají na scéně před diváky živé sele a jeho teplou krví kreslí na plátna obrazy symbolizující prý podivnost téhle dekády. Mně se podivný zdá spíše jejich umělecký záměr jakož i tenhle mnohasečný film. Rozhodně je zajímavý, rozhodně je zvrácený (i když Francouzi umí o zvrácenosti točit ještě silnější filmy, viz třeba bizarní snímek se signifikantním názvem Zvrácený), rozhodně je těžko uchopitelný a rozhodně není pro slabé nátury... Ale možná je to píchnutí do vosího hnízda, kdo ví... Každopádně Michael Haneke potvrzuje, jak mimořádný solitér evropské režie to je... (10.03.2007)