Pianistka

Vzhledem k odkazu jednoho uživatele v komentáři k filmu Deník Nymfomanky a popisem,že je to alespoň pořádný sexuální zajímavý film jsem s takovou tou jiskrou v oku a zbytečným očekáváním velkoleposti zavítala na všem známou českou stránku, abych se přesvědčila o pravdivosti tak dobrého hodnocení.Začátek slibný a vůbec slibný průběh filmu až na stařecké skvrny Isabelle Huppert a vůbec starobním vzhledem jejího šatníku to působilo celkem poutavě. V průběhu několika dalších scén jsem postřehla hned několik věcí : křečovité hraní postavy jménem Erika bylo jaksi zarážející, matka Annie Girardot byle neskutečně jak se říká "na facku" a jaksi mi nedošlo kdy se projevila Erika, že má o mladého nadrženého (a pohledného) hřebce zájem. Neskutečně nechutné mi přišly scény s krví a nebo fetišismus v kabince s erotickými filmy...ovšem to není to nejhorší.Hudba je perfektní,která do jisté míry můj názor na film zaoblila do takového nevinného pobouření, kterým je bez pochyby podivný konec filmu.Bylo by totiž francouzům zvláštní někdy natočit film,který pochopí i tupec,jelikož doteď jsem takový neviděla. (04.09.2012)

(1001) Těžký film na hodnocení. Já bych tolik chtěla dát pět hvězdiček, protože strašně moc věcí se mi líbilo a byla jsem pohlcena, zasažena, vzrušena, rozrušena, ale zároveň se mi několik věcí nelíbilo a já je nemůžu ignorovat. Hádám, že jsem tak trochu pervert, a proto mi vadilo, že jsem v podtónu snímku zachytila zprávu, že perverti jsou magoři. S tím já nesouhlasím, já si tak nějak myslím, že perverti jsou perverti. (18.02.2011)

Zběsilý boj poraněného zvířete vyloučeného ze smečky - c, cis, d, dis, moll, rána, f, fis, g, gis, rána – poraněné zvíře krvácí a klade tlapy na klavír – zbytky své zvířecí bolesti zahrává dovnitř, do kláves – hudba, moll, molo, po němž tápe, otrok své i mateřské vášně. Pod Schubertovými podtóny přeplazí moře a ulehá za horizontem, rozkvétá a bije se v hruď. Zloba, závist, strach. Zlo je léčí, a současně škodí. Plodí zběsilou hru na honěnou. Uštvané zvíře svůj hrdý kruh s já-zvířetem, já-člověkem, dcerou i milenkou rozetne a srovná do čáry až sebesmrtí. Stáli jsme opodál, na břehu a dívali se - krvácíme… (17.12.2008)

Raz mi jeden veľmi múdry muž povedal: "Každý chlap chce nymfomanku dovtedy, kým na ňu reálne nenatrafí". No a popravde, mal pravdu. Čo sa týka tohto filmu. Tu ide skôr o prezentáciu iných porúch, ako exhibicionizmus, sebapoškodzovanie, voyerizmus a ďalšie, pričom zásadný problém v Hanekenovom spracovaní je v tom, že ani jednu z obsesií z môjho pohľadu nepodal dostatočne agresívne, aby šokovala. Ja chápem, že to mohlo podaktorých pobúriť, ba dokonca emocionálne zasiahnuť, no čo je TABU pre Vás, nie je TABU pre iného, ktorý to môže považovať za bežný sexuálny akt. Chcel som z hlavnou postavou súcitiť, no tá je prakticky celý snímok zvrhlá, mentálne ujebaná na hlavu, tak akú empatiu mal vo mne samotný záver vyvolať? Jediné, čo ma naozaj bavilo, bol podivný vzťah s matkou. To je ale všetko. (13.03.2024)

Velmi přesvědčivý, realistický film. Pouštěl jsem si ho několikrát, s odstupem, a musím říct, že zde platí - v jednoduchosti je síla. Tím mám na mysli, jak přehledně jsou jednotlivé postavy charakterizovány. Jisté jsou silné autobiografické rysy autorky knihy E. Jelinek, která podobný život, v jeho hlavních rysech mohla prožít...Jestli někdo očekává, že ve filmu bude nějaký skandál, či nějaké úchylky, tak to v něm sotva najde. Od toho jsou jiné filmy. Na film je možno se dívat z více úhlů pohledu. ...Jednak jako na končící svět milovníků salónů, kde se diskutovalo o společenském či kulturním dění; taky na vyučující, kterou - pokud se člověk zajímá o nějaký druh umění - tak by bylo dobře jí být vystavený, jejím nárokům, její schopnosti věnovat své práci víc, než se formálně očekává; a za další, taky jako na pohled na osobu, která podléhá své matce, a draze platí za to, že nevedla "běžný" život. (06.05.2014)