Zrzavá veverka

Celou dobu jsem čekal, kdy Emma konečně ukáže svůj potenciál... No nakonec jsem se dočkal, ale trvalo to jen cca 2 vteřiny, takže pro mě jednoznačné zklamání. Když k tomu přidám vykonstruhovaný, nepravděpodobný a nelogický děj a několikrát opakovanou písničku jak od Evy a Vaška, víc jak dvě hvězdičky to být nemůžou. (27.04.2013)

Muž se postará o ženu, která havarovala na motorce. Na nic si nepamatuje, což muži vnukne nápad živit v ní jistotu, že on je jejím partnerem. A zatím ..... ne, dál už nic neprozradím, přestože, jak už to u Medemových filmů bývá, nejde ani tak o to, co se stalo, ale jak nám to je podáno. Ve srovnání se Sex a Lucía a Milenci ze severního pólu je Veverka žánrově malinko jinde, ale metafory, vsugerované otázky a matení, cestičky a střípky k jejich objasnění, to je stejné a mně, i když dnes hodnotím trochu níž, je jen líto, že Medem nenatáčí tak rychle, jak moc jsem jeho filmů dychtivá. (16.04.2006)

Tri štvrtiny sa Veverička tvári ako jeden z najlepších a najnapínavejších trilerov 90tych rokov, aby v závere prišiel s klasickou vysvetlovačkou, ktorá všetko objasní tak nejak očakávane a neprinesie žiadne prekvapenie. To preto, že hlavná pointa musí napadnúť v priebehu filmu asi každého. Takže sa treba viac sústrediť na Medemov režijný štýl, prácu so symbolmi, na budovanie tajomna a napatia a na premýšľanie viac nad srdcom filmu, ako jeho relatívne priehľadnou logikou. V tom prípade môžete byť dokonca nadšení. Škoda, že sa Medemovi nepodarilo priniesť v závere nejaký poriadny prekvapivý zvrat, potom by som o jeho filme od zajtra rozprával každému, koho by som stretol. Ako som to pred nedávnom robil po zhliadnutí Diabolských žien. Videl som dávnejšie Sex a Luciu, takže nemám s čím aktuálne porovnávať, možno ale po viacerých jeho filmoch a zvyknutí si na jeho štýl uznám, že Veverička je premyslená skoro dokonale. (29.09.2013)

Medemův magický realismus už tu nepůsobí tak uhrančivě a přirozeně jako v Kravách, ale stále si zachovává přitažlivé a provokativní tajemství (jež zde ale nutí k interpretaci, zatímco v předchozím snímku na člověka působilo jako přirozená součást světa, kterou chápe v afektivní rovině) a vytváří cosi víc než pouhou dějovou skládačku. Vyprávění opět plyne samo, staví na postavách, které se nemění v ploché figurky vláčené narativní hrou, ale v plnohodnotně prokreslené charaktery, jejichž motivy a záměry zdaleka nejsou závěrem vyčerpány a nutí k dalším úvahám. Po stylistické stránce je film doslova lahůdka - kamera svými pohyby neustále překvapuje, nachází si nejnemožnější pozice, prolézá větvovím stromů či vysokou travou a podílí se na celkovém oparu tajemna a neznámého napětí. Zrzavá veverka je tak nečekaný odklon od Kravami nastoupené Medemovi cesty, který dokazuje, že jeho "podpovrchové" vnímání světa a jeho nejednoznačnosti výborně funguje i v zábavném filmu s ryze současným a mladým námětem. (09.01.2013)

Medemovy filmy jsou obvykle osobité, originální a obrazově nádherné. Na amnézii tu již spousta variací samozřejmě byla, ale tato je jiná. Lži, hrátky a předstírání v zájmu silné osobní přitažlivosti nebo úniku od zla minulosti v prostředí kempu u jezera - za sebe jako spokojeného diváka mohu jen doporučit. (30.06.2009)