Ošin

Príjemná tradičná japonská atmosféra a taktiež pôsobivé prostredie, kde bol dej príbehu zasadený. Ale po dejovej stránke ma to žiaľ akosi nenadchlo a tej drámy v tom bolo naozaj máličko. Skôr sa mi páčili tie medziľudské vzťahy a to ako sa Ošin snažila za každú cenu byť užitočná, aby tak nesklamala svoju rodinu. Takže tak. Forma výborná, no dejovo čistý priemer. A ešte zvlášť vzdávam poctu úžasným kostýmom a postavám, najmä v tej poslednej fáze, keď pracovala v tom mestečku. (09.06.2014)

Mam rad tento typ filmov v ktorych sledujeme bezny zivot obycajnych ludi v davnom Japonsku. Oshin dopadol slusne, ale cakal som od neho ovela viac. Prvym sklamanim bola slabsie vykreslena dobova atmosfera. Napriklad Yôji Yamada ju vo svojich filmov dokazal vykreslit ovela pútavejsie. Druhym je struktura filmu, kedy sledujeme jednu epizodku za druhou v ktorej sa deje hlavnej hrdinke príkorie bez nejakeho zjavneho vývoja a najneskôr po pol hodine to zacne byt dost stereotypné. Jediné skutocne zaujimavé osviezenie v podobe epizodky so zbehom trva prilis kratko a uz ani neprekvapi, ze má samozrejme smutne vyvrcholenie. Vdaka tomu na mna dost rychlo prestalo pôsobit utrpenie hlavnej hrdinky a skoro az posmesne som tipoval ake dalsie extremne patalie si na nu scenaristi vymyslia. Ako serial v ktorom by kazda epizodka mala ovela väsci priestor by to mohlo fungovat lepsie. Cely film v mojich ociach dost zhodila zaverecna zastaralá myslienka o tom, ze zeny su na svete preto, aby sluzili muzom, detom, proste komukolvek na ukor svojho stastia. A akonahle to nasa hrdinka konecne pochopi, tak pochoduje s usmevom v ustrety dalsej otrockej robote. Producenti mali ohromne stastie pri obsadeni hlavnej hrdinky, neskutocne roztomilej Kokone Hamada, vdaka ktorej to je napriek vsetkym mojim výtkam nadpriemerny film, ktory stoji za jedno zhliadnutie. 6/10. (27.04.2015)

Treba opäť priznať, že Japonci vedia robiť dojáky. Chudoba, bieda, pokora...ale všetko v cnosti, loajálnosti, nezlomnosti a húževnatosti. 7 alebo 8-ročné malé telíčko a čo všetko unesie a ako sa stavia k zodpovednosti. Naviac, ak v hl. detskej roli to dievčatko zahralo takto uveriteľne. Trochu je to síce nevyvážené - jedna smutná udalosť strieda druhú, jeden problém zasa ďalší, malé dievča je na svoj vek až príliš bystré a vnímavé, ale ak má niekto chuť na silnú melanchóliu, odporúčam. (21.09.2015)

Musím se přiznat, že Inagaki Goróa jsem tu málem nepoznala – to je největší překvapení filmu. Příběh malé Ošin v Japonsku velmi dobře znají, přece jen pochází z jedné nejdelší a nejsledovanější asadory, která v u nich byla v ranních hodinách vysílána. Ocitáme se v temné době, těsně po válce s Ruskem. Velká města se pomalu blížila vzhledem, zařízením i obyvateli západu, ale na venkově se stále žilo v duchu feudalismu. Sedmiletá hrdinka Ošin, perfektně zahraná Hamadou Kokone, je vyslaná pracovat do cizí rodiny, aby doma nebyla přítěží, a zároveň aby se měla lépe. Což se moc nezdaří. Naštěstí na její cestě za poznáním, že ženy jsou velké bojovnice a dřou o sto šest nikoliv pro sebe, ale pro ostatní (manžela, děti, …), potkává i zajímavou postavu dezertéra, který jí chvilku osvítí život. Bohužel tato epizodka nemůže dopadnout dobře, neboť by to v tomto filmu bylo nepatřičné. Určitě je to zajímavý náhled na japonskou společnost na začátku minulého století. Je to špinavé, s nářečím, nespravedlností, ale i se záchvěvy "starého" Japonska, například v podobě Tanimury Naky (babča, které přijme Ošin na práci v polovině filmu); ještě zavání samurajskými principy a moudrostí. Určitě proto nebude náhoda, když dezertér předčítá Ošin z knihy Nacume Sósekiho Jsem kočka (Wagahai wa neko de aru). Trochu složitější film, s jednoduchou zápletkou, ale smrdí japonskostí, až může být pro západního diváka, který o Japonsku nic nevím, nebo ví, ale jen málo, velmi těžce stravitelný a hlavně v něm bude velmi složitě hledat "něco víc". Možná by nebylo od věci si něco nastudovat a film si pustit, určitě dostane nový rozměr. Bez znalostí to bude jen film o holce, co to má těžký. (19.04.2014)

Na festivalu Eiga-Sai mi to sice nevyšlo, ale i tak po zhlédnutí v domácím prostředí nijak nelituji. Snímku sice chvilku trvá, než diváka vtáhne, ale kvalita má vzestupnou tendenci a nakonec tento drsný a smutný příběh pojednávající o těžkém údělu nejen chudých japonských žen na počátku 20. století zaujmout zvládá poměrně dobře. Působivé a tvrdé zpracování chudoby, zoufalosti, předsudků, pravidel, společenských vrstev, přizpůsobení se okolnostem a přijmutí osudu. 73% (09.02.2020)