Gemma Bovery

Jedna anglická potvůrka se přistěhuje do francouzský vesnice a místní chlapi z toho maj v kalhotech jaro. Gemma Bovery je červené knihovna jak když vyšije. Umím pochopit, že ve Francii vegetovala na předních místech v návštěvnosti. Vyprávění příjemně plyne, v žádným směru netlačí na pilu a Gemmička je tady super krásná, ale je to prostě o ničem. Naštěstí jsou to francouzi a ty jak známo uměj dokonale vymazlit závěry svých filmů a zdejší epilog je fakt hodně zábavný lahůdkářství. (23.11.2014)

Výborná variace na slavný Flaubertův román s roztomile fanatickým posmutnělým knihomolem Luchinim a krásně vypointovaným závěrem, který mění vcelku očekávánou kostru celého filmu. Gemma se tváří patřičně nepřístupně a tupě, (ale zároveň überhot), a vůbec postavy jsou tak úžasně láskyplně karikované, tak jak to společně se skvělým hudby a příjemné barevné palety dokážou jen Francouzi. Jako oddychovku rozhodně doporučuju. (30.01.2015)

Príbeh na motívy Flaubertovej Pani Bovaryovej, ktorého hlavnou zbraňou je krásna Gemma Arterton (zhodou okolností s rovnakým menom ako hlavná hrdinka). Okrem nej (mám na mysli fyzickú krásu a telo, ktorou dokonala zahrala femme fatale) a pekného francúzskeho vidieku však Gemma Bovery nemá čím zaujať. Poznámka: prečítať si Pani Bovaryovú. (27.02.2022)

Šest hvězd. Ne za film, ale za způsob, jak někdo dokázal využit erotický potenciál krásky jménem Gemma Arterton. Z profilu je v jednom záběru hodně podobná Laetitii Castě, v ostatních ale jako femme fatale kraluje a já marně pátrám v žebříčcích a paměti, jestli se v mé současné filmotéce prohání nějaká větší kočka. A Fabrice Luchini, co hrál ve filmu S Molièrem na kole, tomu dodává humorně-satiricko smutný charakter vypravěče. Od jeho prvního pohledu na Gemmu jsem ho naprosto chápal, a cítil s ním. Když se Gemma se světem v pozadí otočí od okna, každý básník zapomene verše, natož advokátsky stylizovanou odpověď. Ten konec je sice hodně free, ale co už, víc než příběh mě tady zajímal způsob, jakým se pracuje s obrazy ženy svůdnice, s prototypem nešťastné, ale nádherné dívky uvězněné v manželství. Jason Flemyng prototypem Jiřího Schmitzera, Niels Schneider je zase francouzským Ryanem Phillippem. Střetnutí lahodné francouzštiny s brilantní (patrně londýnskou) angličtinou, jimž je rozumět každé slovo (a to jsem si myslel, že jsem francouzsky nikdy neuměl). (29.01.2015)

Konecne sa Anna Fontaine ako reziserka ukazala, ze je schopna antocit  kvalitny film, nielen same plane nudne dlhe roztahane srajdy typu Comment J´ai tué mon pere , Entre ses mains 2005 ap. Anglicky par sa nastahoval do francuzskej Normandie a spravaju sa ako postavy z isteho romanu. Reziserka  netlaci na pilu, sceny plynu volne, ba i humoru  trochu sa objavilo. Maximalne prijemna oddychovka, konecne po  tomto filme sa oplati sledovat  i rezisersku tvorbe Anne Fontaine   77 % (26.11.2022)