Gagarin: První ve vesmíru

Myslím si o Gagarinovi zhruba to samé, co napsal Gretzky o Treťjakovi: "Larionov a ostatní teď berou v NHL obrovské peníze, kdežto Treťjak, největší sovětský hokejista všech dob, nikdy nevydělal ani niklák." Čili tu máme filmísek o možná největší sovětské bublině všech dob, kdežto Korolev, skutečný génius a pravý strůjce tamnějších spacerace úspěchů, hrdina veřejně pohřbený do útrob Kremelské zdi, upadá pomalu v zapomenutí. Mimochodem, film je velmi průměrnej - ve všech ohledech. Žádná seznace z Rus se nekoná ani přibližně. (31.12.2013)

Ano, je tady mnoho patetických záběrů a přehnaná velkolepost, ale ruku na srdce - v Prvním člověku to snad nebylo? A nechápu některé uživatele: to, že Rusáci si natočí film o Gagarinovi (který je pro ně někdo jako Armstrong pro Američany) a natočí ho "velkolepě", je rovnou propaganda? Ok, teda... Každopádně k filmu. Je to celkem dobré, ačkoli ta přehnaná velkolepost mi tu taky trochu lezla na nervy, ale co mi vadí nejvíc je to, jak je to sestříhané. Gagarin letí do vesmíru v nějaké 30.minutě a protože do konce zbývá něco přes hodinu, je ten čas vyplněn tunou flashbacků, z nichž většina (především ty z výcviků a několika dnů před odletem) měla prostě být před letem do vesmíru. Hned by to vypadalo jinak a líp, protože ten film na to měl a závěr je dost povedený, na Rusko skutečně i velkolepý (v rozumné míře). I tak se mi to celkem líbilo, ačkoli to na víc jak silné 3* není. (21.08.2020)

Přišlo mi, že jeho životopisné pojetí v zidealizované podobě má poněkud konveční děj. Vznikl tu jen jakýsi časový idylický úsek jeho života let 1934 až 1961, kolem nějž se soustřeďoval děj. Neobyčejná osobnost Gagarina je vykreslena nesporně sugestivně s rysy fajn kluka, což se mi líbilo. A pokud jde o způsob vyprávění? Slušně zjednodušeno bez hlubokomyslných úvah. Tak výtku mám pouze k tomu, že film pominul dalších epizody jeho života. Rozhodně pro mne nebyl film zklamáním. Let do vesmíru byl hodně působivý. (18.01.2014)

Zdařilá varianta velkého příběhu lidí kolem prvních skoků do vesmíru, která se úspěšně vyhýbá velkému patosu a s pestrými i když občas příliš přímočarými scénáristickými (především retrospektivními) postupy sleduje biografii hlavního hrdiny. Ve vizuálně přesvědčivém zpracování (občas snad zadrhne styl) vynikne stav hospodářské situace země a stejně elementární technologické zázemí, v nichž se tyto výkony zrodily. Z jednotlivostí se do paměti vtiskne střípek z Gagarinova asociačního psychotestu, v celkovém pohledu příhodná skromnost autorského přístupu (srovnej Scorseseho Letec). Vedle Jurije a jeho otce se vyskytují i slabší herecké výkony, často ovšem založené už v předepsaných replikách. (01.02.2015)

Většina zdejších soudruhů s odporem konstatuje, že se jedná o zidealizovaný a propagandistický snímek blahořečící sovětský režim. Naneštěstí se tito Havlovo děti domnívají, že v Ruské federaci panuje jelzinovský režim, jež nevyplácel důchody, demonstroval svou sílu na náměstí Rudém a rozkradl zemi ještě více, než bývalý ministr financí, prezident a parťák kmotrů prof. Klaus. Skutečností je, že ruský lid se má za Putina nesrovnatelně lépe, vojenské přehlídky dále fungují (ale Američané svou sílu rovněž demonstrují napříč světem, to se ale příliš nereflektuje, protože to je pro dobru věc). Nemá cenu popírat, že ataky vůči demonstrujícím jsou stejně jako likvidování movitých Putinových odpůrců ideální. Proto přízvisko propagandistický je úplně mimo, kdyby toto tvrzení mělo platit, tak by propagandistickým filmem byl Hořící keř, Černý jestřáb sestřelen či Argo. Idealizace je vyhnána až do kýče, na stanu druhou se jedná o velké překvapení, jež zjevně muselo být financováno z řad Děripasků či Abramovičů, jelikož na efektech se vůbec nešetřilo. Impozantní hudební doprovod a emotivní konec v kombinaci se zobrazením jednoho z největších úspěchů lidstva vytváří vysoce kvalitní snímek, jež musí ocenit i zahořklý amerikanista. 87% (13.02.2014)