Líbej mě až k smrti

Dosti atypický noir, který postrádá řadu žánrových atributů. Třeba zde chybí osudová tíha nad postavami, zdá se totiž, že hlavní hrdina (nehorázně sexistický prase, mimochodem, který by potřebovalo nakopnout, až by se z něj stalo Apollo 18) vzešel čistě z drsný detektivní školy a nic mu nehrozí. Počíná si jak nějaký komiksový avatar. Přesto se v Kiss Me Deadly srocuje všech šest základních podmětů filmu-noir. Dělí se na tři sociologické a tři umělecké. Mezi sociologické patří nový realismus uměleckého ztvárnění násilí, ovlivněný zkušeností druhé světové války, nárůst kriminality v Americe a popularizace psychoanalýzy. Mezi umělecké pak americký román drsné školy, evropský film (německý expresionismus, francouzský poetický realismus, Hitchcockova anglická špionážní melodramata) a hollywoodské žánry oblíbené v třicátých letech (horory Universalu, gangsterky Warner Brothers a klasické detektivky produkované převážně Foxem). (15.12.2008)

Temný a pohlcujúci krimi thriller. Dejová linka ma vtiahla už od prvých minút, snímok ma uhranul svojím mystériom a nastolenými otázkami, pričom vysoko nasadené tempo príbehu vydržalo po celý čas. Je koncipovaný ako napínavé vyšetrovanie záhadnej nešťastnej udalosti z úvodu snímku, ktorého výsledky postupom času pridávajú nielenže nové mŕtvoly, ale hlavná postava začína odhaľovať aj oveľa nebezpečnejšie a desivejšie pozadie celého prípadu. Musím poznamenať, že táto noirovka disponuje aj decentnými erotickými scénami (v úvode), čo je v tomto žánri dosť neobvyklé. Škoda toho záveru, mohlo to byť celé viac dovysvetlené. 80/100 (24.09.2015)

,,Zvědavost zabila kočku..." Mě zase téměř zničila závěrečná pointa. V začátku typický noir s drsným soukromým očkem a jeho sekretářkou, která je ,,víc než sekretářka" se postupně proměňuje v brutální pátrání po MacGuffinovi, kde si nebere servítky ani hlavní hrdina, ani padouši (mezi které mimochodem patří i Jack Elam - ten, kterého tak trápila moucha v Tenkrát na západě) a kde každá druhá žena je psychicky labilní. Robert Aldrich se nebál jít do toho naplno a obohatil tak žánr o další chuťovku. (07.10.2009)

Hlavní záporák pošle detektivu Hammerovi auťák. Hammer samozřejmě neotočí klíčkem v zapalování, protože správně předpokládá, že v autě je bomba. Pak ale do auta nasedne a v klidu jede do servisu, kde překvapenému mechanikovi oznámí, že tam je ještě jedna. Ta by ale vybuchla pouze kdyby překročil určitou rychlost... Tento výjev dobře ilustruje, proč, byť jsem fanda noirů, tenhle pro mě nezafungoval úplně dokonale. Detektiv má samozřejmě vědět trochu víc než divák, to je právě to, co nás na sledování kriminálek fascinuje. Jenže Hammer toho ví až podezřele moc a na chudáka diváka se přitom příliš neohlíží. Jen ho vlastně tak nějak neochotně tahá s sebou. Někam přijde, dá někomu do držky, ten mu řekne - úkoly mi dával George. Tak jede za Georgem, kterého zmlátí, aby se dozvěděl, že hlavou všeho je Giuseppe. Tak jede za Giuseppem... Ne, že by tu nebyly pamětihodné momenty, noirové jak se sluší a patří: celý úvod s křehkou ženou na silnici, mučení kleštěmi v intimních partiích, zábavné vedlejší postavy (výbušný automechanik Nick, slizký patolog), tajuplný svítící kufr... Pokud se to bere jako děsivý sen o městě, ve kterém jsou všichni zrádci, mafiáni a vyděrači, funguje to skvěle. Pokud v tom chcete hledat racionalitu, srozumitelnost či jasný příběh, funguje to méně. 3,5* - z lásky k žánru zaokrouhluji nahoru (24.11.2021)

Film Noir se objevuje v Americe začátkem 40. let s divácky úspěšnými filmovými adaptacemi románů tzv. drsné školy, vyznačujícími se společnými prvky (především osamělý hrdina (detektiv, očko) a osudová žena, motiv zločinu, šílené lásky, komentování děje vypravěčem, retro sled událostí, literárně stylizované dialogy...). Přestože jej nelze označit jako samostatný žánr, jenž právě v první polovině 50. let vrcholí množstvím žánrových podob a jejich kombinacemi (krimi, detektivka, gangsterka, melodrama, docudrama, boxerský film, novinářský film a jejich vzájemné fůze) a jeví se tedy jako mezižánrový filmový styl, lze u něj vysledovat určité konvenčně zastoupené znaky (šerosvit, low-key svícení, subjektivní kamera, extrémní úhly záběru ad.), ovšem v závěru je hlavním pojítkem filmů Noir jejich originální atmosféra. Aldrichův Kiss Me Deadly je detektivka s klasickým hrdinou, soukromým očkem Hammerem (vytvořeným brakovým spisovatelem Mickey Spillanem), který na vlastní pět rozplétá "od lana k provázku, od provázku k nitce..." souvislosti nenáhodných úmrtí, vedoucí k podivnému objektu Pandořiny skříňky a nakonec se dočká i jejího fatálního otevření. Bombastické finále je pak předzvěstí nejen mýtického zničení civilizace, ale i centrálních znaků koncepce Filmu Noir, který tímto snímkem, coby filmovým mezníkem, dosahuje svého vrcholu. Va-va-vům! (13.03.2006)