Hrůzná minulost 2

Nu, přiznejme si, že existují dobré horory, špatné, a... slabé druhé díly velice solidních jedniček (kterým by slušelo prvními díly i zůstat). Možná jsou tato pokračování dobrá pro horror fans, level zero, ale pokročilí jedinci jako já se po zhlédnutí budou muset dorazit aspoň nějakým slušným soundtrackem, aby si přišli na své. Popojedem, na dvě hvězdičky je to až dlouhý koment :-). (30.09.2014)

Pánečku, to bola kravina toto, to snáď nie je možné. Snáď to najväčšie sklamanie celého roka. Na prvú časť sa to snaží naväzovať akurát tým, že hlavná hrdinka zistí, že jej matka bola jednou z obetí sériového vraha a odvtedy má pocit, že ju niečo alebo niekto sleduje. Takže nie je isté, či je zabijak späť, alebo či sa ho len niekto snaží napodobniť. Lenže okrem dvoch-troch vízií, ktoré sa dajú považovať za aspoň trochu desivé, tu nezaujme absolútne nič. Vlastne som v tom ani nič hororové nenašiel, samé nudné drísty, pátranie po minulosti a záverečné haha "odhalenie", ktoré mi bolo u prdele už v prvej polovici filmu. Jednotku považujem za jeden z najlepších duchárskych hororov za posledné roky (najmä po stránke atmosféry), ale toto bola len nezaujímavá mystery kriminálka, pri ktorej sa nedá ani raz zľaknúť. Že sa párkrát objaví zakrvavený duch na konečnom výsledku tak či tak nič nezmení. Studená sprcha ako hrom, ale čo iné sa dalo čakať od tvorcov priblblého "Entrance", že? (05.09.2014)

Tady si viditelně někdo hodlal „přihřát polívčičku“ na osvědčené značce a shrábnout taky trochu té pomyslné filmové slávy. Jenomže jaksi pozapomněl zapracovat na kvalitě scénáře, potažmo celého filmu. Obměna na režisérském křesle evidentně tomuto pokračování nesedla a hned dvojice tvůrců odvedla mizernou práci po všech stránkách. Už samotný první díl nepovažuji za nic světoborného, ale pořád to byla lehce nadprůměrná podívaná, která nám nabídla několik zajímavých momentů, dobrou atmosféru i výkon hlavní hrdinky.    Tady se sice objevila rovněž docela sympatická představitelka hlavní role a ani ona nepodala vyloženě špatný výkon, ale co se atmosféry i dobrých pasáží týče – tak to už byla (ne)pěkně vyluhovaná a smrdutá kávička. Nefungovalo tu skoro nic. Spousta nudných dialogů, bouchání dveří, blikání světel ani objevování mrtvého Jidáše či hrátky se stíny – to není žádné terno, zvlášť když prostě nefungovala samotná atmosféra.    Lekačky se míjely účinkem (a to jich tu bylo jen, co by se za nehet vešlo), vraždy se odehrály mimo záběr kamery a přitvrdilo se teprve ke konci. A to taky nebyl žádný zázrak. Na pomoc přišla hrdinka z jedničky, ale bohužel tu měla jen malý prostor. Místy jsem se neskutečně nudil a u závěrečných titulků jsem si uvědomil, že oni snad proboha ještě uvažovali nad dalším pokračováním – jen to ne!!! Pokud jsem jedničce dal 50%, tak tady musím jít o dost dolů. Vyložený odpad to není, ale nebýt několika světlejších okamžiků, nebylo by to od něj moc daleko. 30% (28.01.2024)

Zbytečné jak použitá šprcka, stejně jako řada jiných hororů, které se snaží parazitovat na relativně úspěšném původním filmu, který zcela jasně dává najevo, že sequel je zbytečný. Na druhou stranu se řemeslně jedná o slušnou práci, která měla pár momentů, které za něco stály, ačkoliv se většinou týkaly jednoho z největších žánrových klišé, tedy zrcadel. Dobře se koukalo i na ty dvě roštěnky, takže do podprůměru to stahuje až ten konec, kterej je neskutečně pitomej. 30% (10.10.2014)

To jsem takhle s hromadou čerstvé pukkuřice předpisově zasedl do televizního křesla, kolena u sebe jako stará panna, položil si mísu na klín a nadšeně si zamnul ruce se slovy: "Jůůůůůů, nejlepší horor za posledních pár let má pokračování!!". Inu, zase jsem přechválil dne před zkurveným večerem. A teď už je pozdě honit, a kdyby jenom bycha! Když jsem po dvaceti minutách nudou usnul poprvé, vdechl jsem mimořádně velký shluk toho bílého sajrajtu, a jelikož nebyl zrovna po ruce žádný pleskač po zádech, nějakou čtvrthodinu jsem se mohutně dávil, načež si pochrchlal konferenční stolek. A věřte nebo ne, vůbec nic mi za tu dobu neuteklo. Nějaká kravka se tam jen furt blonckala od ničeho k ničemu. Tak jsem ve čtyřicáté minutě otráveně zalomil znovu, a teprve pak se poprvé řádně vyděsil. Celá ta obří mísa mi sjela na zem, rána jako prase, až jsem panicky úplně nadskočil a při dopadu si obří hromadu notně promaštěných zrn zašlapal do nekřesťansky drahého bílého koberce. Pipka pořád chodila po nějakém baráku a vrzala dveřmi, tudíž jsem film stále dokonale stíhal. Rozlobeně jsem vstal, abych trochu uklidil a zbytky nakopal pod komodu, pročež jsem uklouzl na slupce od banánu, která z pod nábytku odkráčela přímo pod nohy, protože tam uklizena ležela už od Planety opic. Perfektně jsem po dopadu rozmarasil zbytky popkornu, navíc se řádně práskl o roh stolu, rozrazil si palici a omdlel. Když jsem se probral a zaostřil na televizi, šťastně jsem zajásal. Jako zázrakem jsem vůbec o nic nepřišel! Ta slepice zrovna dovrzala a vrcholilo to nějakou ultradementní scénou s trapným hahavrahem. No, řeknu vám, byl to fuckt horor! Chodící slupky, všude krev a žlutozelené hleny vsakující do do sněhobílého dlouhého chlupu a ty kousky rozšmelcované kukuřice vypadaly úplně jako vyhřezlý mozek! Raději jsem si rychle ukazováčkem zašmátral v ráně, abych se ujistil, jestli není náhodou můj. Nebyl. Strašlivě jsem si oddechl, že to všechno dobře dopadlo a bolelo to o dost míň než tahle unylá sračka. (07.10.2014)