Hrůzná minulost 2

Prvý The Pact (7/10) bol veľmi príjemným prekvapením a jasným dôkazom toho, že aj „indie scéna“ má čo ponúknuť. Získal slušné ohlasy a tak niekoho napadlo, že aj takýto nízkorozpočtový horor si zaslúži pokračovanie. To je však len umelo vystavané na deji prvého filmu a dosť nešťastne a nezmyselne rozvíja už tak jednoduchú story (hlavná hrdinka zistí, že jej matka bola jednou z obetí Judasa). Príbeh pôsobí pomerne nekonzistentným dojmom, scenár nevie vytýčiť jasné líniu a namiesto toho sa snaží ako o ducharský horor, tak o akýsi thriller s vrahom až po dovysvetľovanie udalostí z prvého filmu, pričom hlavná hrdinka prvého Pactu je tu úplne zbytočnou postavou. Spolu to jednoducho nefunguje. Film sa točí v kruhu a v závere sa ukáže jeho samoúčelnosť. Našťastie aspoň atmosféra ostala pri starom. Došlo síce k zmene režiséra, ale duu Hallam/Horvath sa čo v najväčšej možnej miere podarilo napodobniť štýl prvého Pactu. Tempo je opäť veľmi pomalé, atmosféra stiesnená, zlovestná a hororových scén opäť pramálo, ale keď už na nich dôjde tak skutočne fungujú (prvé strašenie v dome so zatváraním dverí, scény s Judasom). Záver tu však nie je žiadnym šokovým momentom, ale oproti prvému Pactu len nemastným, neslaným finále. Celkom som sa tešil, ale nakoniec pomerne zbytočná recyklácia prvého filmu bez opodstatnenia. Síce sa snaží priblížiť originálu a musím uznať, že v určitých momentoch sa to pokračovaniu aj skutočne darí (totožná atmosféra, podobne efektné strašidelné scény), ale dej len hlúpo variuje udalosti z prvého filmu a v závere sa ukáže jeho nezmyselnosť. Škoda. O úroveň nižšie ako prvý film, ale nevidím to až tak mizerne ako prví hodnotitelia nakoľko tá atmosféra stále funguje, len v tomto prípade by sa skutočne viac hodilo keby na scénu radšej nastúpil nová, samostatná story ako sa snažiť pracovať s niečím čo sa nikdy nesnažilo byť materiálom na celú sériu. Mohlo to však dopadnúť aj oveľa horšie. CELKOVO: 2,5* (5/10) (12.09.2014)

Pánečku, to bola kravina toto, to snáď nie je možné. Snáď to najväčšie sklamanie celého roka. Na prvú časť sa to snaží naväzovať akurát tým, že hlavná hrdinka zistí, že jej matka bola jednou z obetí sériového vraha a odvtedy má pocit, že ju niečo alebo niekto sleduje. Takže nie je isté, či je zabijak späť, alebo či sa ho len niekto snaží napodobniť. Lenže okrem dvoch-troch vízií, ktoré sa dajú považovať za aspoň trochu desivé, tu nezaujme absolútne nič. Vlastne som v tom ani nič hororové nenašiel, samé nudné drísty, pátranie po minulosti a záverečné haha "odhalenie", ktoré mi bolo u prdele už v prvej polovici filmu. Jednotku považujem za jeden z najlepších duchárskych hororov za posledné roky (najmä po stránke atmosféry), ale toto bola len nezaujímavá mystery kriminálka, pri ktorej sa nedá ani raz zľaknúť. Že sa párkrát objaví zakrvavený duch na konečnom výsledku tak či tak nič nezmení. Studená sprcha ako hrom, ale čo iné sa dalo čakať od tvorcov priblblého "Entrance", že? (05.09.2014)

Zbytečné jak použitá šprcka, stejně jako řada jiných hororů, které se snaží parazitovat na relativně úspěšném původním filmu, který zcela jasně dává najevo, že sequel je zbytečný. Na druhou stranu se řemeslně jedná o slušnou práci, která měla pár momentů, které za něco stály, ačkoliv se většinou týkaly jednoho z největších žánrových klišé, tedy zrcadel. Dobře se koukalo i na ty dvě roštěnky, takže do podprůměru to stahuje až ten konec, kterej je neskutečně pitomej. 30% (10.10.2014)

Och bože. Nechápu co tvůrci měli v hlavě při natáčení pokračování už tak průměrného filmu, ale mozek to rozhodně nebyl. Dvojka je prostě slabá. Příběhové děsná, nudná a oholená. Atmosféricky je na tom taky bledě. Temnější atmosféru má i park naproti mě v 11 večer. Nezábavný až ubíjející film, který zachraňuje maximálně tak hudební doprovod, který se celkem povedl a jedna scéna se stínem. Jinak prostě slabota a nuda. (07.09.2014)

To jsem takhle s hromadou čerstvé pukkuřice předpisově zasedl do televizního křesla, kolena u sebe jako stará panna, položil si mísu na klín a nadšeně si zamnul ruce se slovy: "Jůůůůůů, nejlepší horor za posledních pár let má pokračování!!". Inu, zase jsem přechválil dne před zkurveným večerem. A teď už je pozdě honit, a kdyby jenom bycha! Když jsem po dvaceti minutách nudou usnul poprvé, vdechl jsem mimořádně velký shluk toho bílého sajrajtu, a jelikož nebyl zrovna po ruce žádný pleskač po zádech, nějakou čtvrthodinu jsem se mohutně dávil, načež si pochrchlal konferenční stolek. A věřte nebo ne, vůbec nic mi za tu dobu neuteklo. Nějaká kravka se tam jen furt blonckala od ničeho k ničemu. Tak jsem ve čtyřicáté minutě otráveně zalomil znovu, a teprve pak se poprvé řádně vyděsil. Celá ta obří mísa mi sjela na zem, rána jako prase, až jsem panicky úplně nadskočil a při dopadu si obří hromadu notně promaštěných zrn zašlapal do nekřesťansky drahého bílého koberce. Pipka pořád chodila po nějakém baráku a vrzala dveřmi, tudíž jsem film stále dokonale stíhal. Rozlobeně jsem vstal, abych trochu uklidil a zbytky nakopal pod komodu, pročež jsem uklouzl na slupce od banánu, která z pod nábytku odkráčela přímo pod nohy, protože tam uklizena ležela už od Planety opic. Perfektně jsem po dopadu rozmarasil zbytky popkornu, navíc se řádně práskl o roh stolu, rozrazil si palici a omdlel. Když jsem se probral a zaostřil na televizi, šťastně jsem zajásal. Jako zázrakem jsem vůbec o nic nepřišel! Ta slepice zrovna dovrzala a vrcholilo to nějakou ultradementní scénou s trapným hahavrahem. No, řeknu vám, byl to fuckt horor! Chodící slupky, všude krev a žlutozelené hleny vsakující do do sněhobílého dlouhého chlupu a ty kousky rozšmelcované kukuřice vypadaly úplně jako vyhřezlý mozek! Raději jsem si rychle ukazováčkem zašmátral v ráně, abych se ujistil, jestli není náhodou můj. Nebyl. Strašlivě jsem si oddechl, že to všechno dobře dopadlo a bolelo to o dost míň než tahle unylá sračka. (07.10.2014)