Muži v ringu

Má to být drama jako trám a místo toho je to nudná vzpomínkovka o vykoupení a bolesti plná patosu, spirituálních keců mimo mísů a zahozených hereckých es. Přitom staré pušky jako Caan a Ironside jsou bez debat plastičtí a nepřehrávající. Bohužel překvapivě Janssen a Purcell jsou pravý opak. Navíc promotaný scénář potřeboval lepšího stříhače a ne tohohle patlala. Je to škoda, protože třeba scény kdy matka řeší s knězem víru mají zajímavou výpovědní hodnotu i šmrnc. Momentky z ringu dnešní standard. Veškerou dostupnou syrovost tvoří hlavně zvuk a nascvícení - rutinna. (06.09.2014)

Pro mě docela příjemné překvápko. Předně mě zaujal styl vyprávění, kdy příběh nekončí závěrečným povinným zápasem, ale de faacto jím začíná a mezi jednotlivými koly se divák dozvídá o událostech, které ke klání vedly. Bavila mě i absence záporáka, kdy se tvůrci snažili dát oboum boxerům podobný prostor a vyprávět jejich příběh. Je pravda, že se tu trošku tlačilo na pilu při hraní na city, ale dalo se to unést. No a konečně mi sedlo obsazení, kdy i můj neoblíbenec Purcell zahrál ucházejícím způsobem. Jen Kim Coates mi dělal v roli kněze trošku problémy. Pořád v něm vidím týpka, kterému zarazil Hallenbeck v Posledním skautovi frňák do mozku. Ale jinak spokojenost. 75% (05.11.2015)

Sailor je chlápek tvrdý jako zimní mrazy a jeho soupeř King je hustej jak krupicová kaše. Sailor má místo hlavy žulu a rány se nebojí, King se rány bál, protože jeho vedlejšák byl modeling, ale časy se mění a i on se rozhodne smířit s tím, že v boxu ho mohou trefit do hlavy a zkazit mu tak zítřejší focení. Sailor nikdy nedostal KO a King se může strhat, aby byl tím jediným komu se povede Sailora poslat do hajan. O tom by byl vlastně celej film, ale aby to tvůrci okořenili, tak se rozhodli nám během kol zápasu hodit ještě dějové linky, které ukazují něco málo ze života obou borců. Jako například kdo z nich v životě trpěl víc (za mě osobně v trpění vyhrál Sailor KO v prvním kole) . Takže tu máme boxerské drama, které se až moc násilně snaží tlačit na city. No a znáte to...občas když na něco tlačíte až moc, tak to nefunguje a ,,Muži v ringu" jsou toho krásným příkladem. Až na tu citovou tlačenku je to ale v pohodě koukatelné. (10.09.2015)

Sailor O'Connor (Dominic Purcell) je bývalý boxer, který rukavice pověsil na hřebík před pár lety a teď se živí jako svářeč. Nyní má ale před sebou novou výzvu. Dvacetiletý nadějný boxer King (Izaak Smith) čekající se svou ženou rodinu, hledá soupeře a promotér zápas nabídne Sailorovi. Ten nabídku přijímá, protože chce své umírající matce splnit poslední přání. V ringu tak proti sobě stojí dva muži, rozdílní nejen generací, ale také houževnatostí, rychlosti a silou a nikdo nechce prohrát...Chvílemi vzrušující, chvílemi užvaněné, pak zase zábavné a pak zase uspávající. Celkově tedy těžký průměr s melancholicky vypadajícími herci. Jakmile jsem viděl staříka Louise, nevěřil jsem jaká doba už uplynula od jeho béčkových hitů, kde hrál s Lundgrenem nebo Norrisem. 50% (05.09.2014)

Zoufalství v ringu. A k tomu sympaťák Purcell, kterej svejma smutnejma očima a bezvládným tělem s boxerkama na rukách celý to zoufalství ještě umocňuje. Po Rockym asi už nejde natočit dobrej boxerskej film, aniž by se někdo neopičil. Tudíž místo klasickýho sledu událostí, kdy se prohrává, aby se vyhrálo, tady probíhaj jenom dva fighty. Jeden mezi provazama a druhej na psychologický rovině formou flashbacků, který postupně dávaj dohromady jednu velkou osobní tragédii. Na mě moc smutný, ale za ty tři hvězdy to snad stálo. (09.08.2014)