Režie:
Ragnar BragasonScénář:
Ragnar BragasonKamera:
August JakobssonHudba:
Pétur Þór BenediktssonHrají:
Thora Bjorg Helga, Ingvar Sigurðsson, Sveinn Ólafur Gunnarsson, Halldóra Geirharðsdóttir, Pétur Einarsson, Sigrún Edda Björnsdóttir, Diljá Valsdóttir (více)Obsahy(1)
Hera se narodila na islandském venkově. Do jejího bezstarostného mládí však brzy zasáhne tragická smrt staršího bratra, kterou si klade za vinu. Svůj smutek utápí v metalové hudbě a sní o kariéře rockové hvězdy. Příběh dojemného komediálního dramatu začíná v roce 1970, kdy se narodila nejen hlavní hrdinka Hera Karlsdottirová, ale i heavy metalová hudba! Právě tehdy totiž vyšla první deska skupiny Black Sabbath, která to celé odstartovala. Poté, co stráví radostné a bezstarostné dětství na islandské farmě, se Hera stane svědkem tragické nehody, při níž zahyne její bratr, velký fanoušek metalu. Zatímco se Heřiny rodiče pokoušejí uniknout vlastnímu pocitu viny i zármutku, dívka se noří hlouběji do světa heavy metalu, který objeví v nedotčeném pokoji mrtvého bratra. Převezme bratrovu image a v hudbě i svých snech hledá nejen útěchu a útočiště, ale také způsob, jak vyjádřit nejniternější emoce. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (87)
Príbeh zo života jednej obyčajnej rodiny, kde všetci mali v srdci veľkú bolesť. Here som tak nejak nevedela prísť na chuť, naopak rodičia veľkí sympaťáci. Akonáhle sa veci dali do pohybu, začalo ma to aj viac baviť, no a keď sa tam objavili tí traja mladíci a rozbalili to spolu s Herou na tej dedinskej oslave, to bola iná sila. Film zvláštny, ale niektoré scény vo filme boli naozaj fantastické, úplný záver výborný. ()
„Zatancujem si?“ - „Pro koho?“ Když vám bratr a jeho milovaná hudba drasticky změní život, a to kompletně od základů…Najít si cestu k tomuto filmu se rovná hledání si vztahu k hlavní hrdince, obojí je docela obtížné. Publikum si je dobře vědomo, čím si Hera prošla, a instinktivně s ní soucítí (stejně jako většina postav ve filmu). Některým divákům bude imponovat, že je zblázněná do metalu a nechce se stát součástí stáda. Ale vzhledem k jejímu často až zbytečnému vzdoru, zkratovitému jednání a přehnanému chování k ostatním není příliš jednoduché se na ni naplno napojit a fandit jí. Mé sympatie k ní spolu s občasným soucitným úsměvem (třeba když jako jediná poguje na diskotéce) se často mísily s nepochopením (kdy mi bylo líto spíš lidí kolem ní). Přesto jsem se na ni nakonec dokázal naladit a užil si i moc pěkný konec za doprovodu Symphony of Destruction od Megadeth. Tenhle posmutnělý film o hledání sebe sama, vypořádávání se s osudem a ztrátou blízkého člověka hodnotím i díky závěru ještě slabšími 4*. ()
Když narazím na něco severského, řádně mrazivého a silně atmosferického, má očekávání jsou velká. A i tento film do zmíněného dokonale zapadá... Hera to neměla a nemá lehké, proto nevidím v jejím občas šíleném chování až takový problém. Vše je tu dle mého názoru vysvětleno a to i zde propírané vypálení kostela. Také nevím, proč příběh jedné holky brát jako ukázku typického chování a myšlení metalisty... no jo no. Film je výborně zrežírován, nebo spíše klasicky seversky, jak už jsem psal výše, atmosféra a chlad jsou znát. A i přesto, že je natočen v pomalejším tempu a mluví se zde méně (vše, opět klasicky), rozhodně nenudí. Navíc nejde pouze o drama i zde je (potřetí klasicky) přítomen onen známý černý humor, tedy se i zasmějete, pokud takový druh humoru snesete. Herecky září především Thora Bjorg Helga (v tomto filmu jako Þorbjörg Helga Þorgilsdóttir), která Heru zahrála i zazpívala výborně! 80% ()
Ten severský styl je pěkný, i když to v sobě schovává trochu nudu, něčím mi to připomíná novodobé české černé komedie. Přecijen ale k jejich podnebí mi ten strohý, až chladný styl sedí o něco víc. U nás má ten film celkem úspěch, taky cílová skupina je tady dost velká (dokonce Master's Hammer sama měla částečný vliv na vznik scény) a ty místní elitisty asi hřeje na srdíčku. Nevim, mně to nebylo sympatický, povyšovat metal na nějakou záchranu, na něco víc. A když tak nějak tušíte, o čem ten film je a něco o tématu víte, už jenom čekáte, kdy někdo zapálí kostel, což je už takový klišé.. ()
Neobyčajný, svojim spôsobom zvláštny snímok. Po dramatickej stránke typicky severské, emotívne a s hlbokou myšlienkou. Hera sa po smrti svojho brata ocitne akoby v inom živote, podstatne smutnejšom, depresívnejšom a hlavne v takom, ktorý nikto nechápe. Skúša všetko možné, ale nič nepomáha. Iba hudba ju dokáže z tohto sveta vymaniť, len vtedy je sama sebou a ako tak pri zmysloch. Celý snímok je obohatený výbornou muzikou, ktorá graduje pekným záverom s odkazom, že niekedy môže pomôcť aj obyčajné slovo a niekto kto si ho vypočuje. A hudba celú tú náročnú cestu uľahčí. 75/100 ()
Galerie (22)
Zajímavosti (5)
- Mená troch hudobníkov z Osla: Yngve, Pal Ole a Oystein sú odkazom na Per Yngve Ohlin (Dead) a Øystein Aarseth (Euronymous) - členov legendárnej black-metalovej skupiny Mayhem. Nahrávacie štúdio, ktoré spomínajú, odkazuje na značku "Deathlike Silence." (Krasko666)
- Událost o vypáleném kostelu v Bergenu, kterou sleduje Hera (Thora Bjorg Helga) v televizi, se odehrála 6. 6. 1991. (Korkyist)
- V 59. minutě má hlavní hrdinka Hera (Thora Bjorg Helga) na sobě trikot skupiny Metallica s vyobrazením jejich studiové desky Master of Puppets z roku 1986. (Terva)
Reklama