poster

Osamělost přespolního běžce

  • anglický

    The Loneliness of the Long Distance Runner

  • slovenský

    Osamelosť cezpoľného bežca

Drama / Sportovní

Velká Británie, 1962, 104 min

Režie:

Tony Richardson

Předloha:

Alan Sillitoe (povídka)

Scénář:

Alan Sillitoe

Kamera:

Walter Lassally

Hudba:

John Addison

Střih:

Antony Gibbs
(další profese)
  • Hellboy
    ****

    Naturalistický příběh z dělnického prostředí Anglie počátku 60. let, jedno z důležitých děl "hnutí" kitchen sink cinema a fantastický film. Prolínají se v něm dvě časové roviny: hlavní hrdina Colin je převezen do nápravného zařízení pro mladistvé Ruxton Towers za vloupání a tamější vedoucí po něm chce, aby vyhrál přespolní závod s jednou soukromou školou. Colin při tom vzpomíná na události, které předcházely jeho zatčení. Obě tyto linie mají příbližně stejně prostoru. Vesměs neveselá historka je proložena několika scénami jemného humoru, mezi kterými vynikají komické momenty, které jsou lehce zrychlené, což v kombinaci s černobílým obrazem ještě více umocňuje dojem, jako ze sledování klasické grotesky. Takových míst je tady ale málo. Závěrečné hrdinovo gesto se mi zprvu zdálo velmi těžko pochopitelné, ale pak jsem zjistil, že klíč k jeho rozluštění se skrývá v první půlminutě filmu. All I know is that you've got to run, run without knowing why, through fields and woods. And the winning post's no end, even though barmy crowds might be cheering themselves daft. That's what the loneliness of the long distance runner feels like.(19.3.2010)

  • sochoking
    ***

    Tak jedno je isté; pri dychovke by som asi nedokázal bežať a okrem toho mi navodila takú depku, akú som mal naposledy počas prvomájového sprievodu na základke v osemdesiatompiatom!(19.4.2014)

  • gogo76
    ****

    "Mňa neprevychovajú..." V prvom rade ma zaskočil trochu zvláštny slovenský dabing. Je to najskôr nekvalitným zvukovým mixom, v ktorom sú hlasy podstatne hlasnejšie než okolité ruchy a prekvapili ma i hlasy neznámych hercov, ktorí bežne nedabujú. Atmosféra filmu je rovnako niečím zvláštna, neviem síce presne povedať čím, ale pôsobilo to na mňa tak. Za zmienku určite stojí záver, v ktorom postava Colina ukázala, že je naozaj pevný ako skala a prevýchova mu nehrozí. Vlastne je to aj dôvod, prečo som sa priklonil k vyššiemu hodnoteniu. Slabšie štyri hviezdy. 70%.(21.9.2014)

  • ORIN
    *****

    "Hey, Col, what's the first thing you'd do if you won 75,000 quid? - Count it." Tvorba hnutí britského Free cinema sahá již do počátků 50. let, úzký okruh tvůrců (Anderson, Clayton, Reisz, Richardson, Schlesinger) se na britskou scénu etabloval dokumentárními, levicově zaměřenými filmy, které často zobrazovaly mládež dělnické třídy v realitě všedního dne, což bylo s podivem, protože většina představitelů Free cinema pocházela z vyšších vrstev britské společnosti. Později, koncem 50. a začátkem 60. let, se pustili do tvorby celovečerních filmů, často na základě literárních předloh Rozhněvaných mladých mužů (britská "obdoba" beatníků). A právě Osamělost přespolního běžce je jedním ze základních kamenů hnutí. Téměř vzorový příklad filmu, ve kterém dospívající jedinec (rebelující Colin Smith) statečně vzdoruje systému. Colin je za krádež umístěn do převýchovného ústavu, kde se záhy zjistí, že je velmi talentovaný běžec. Colin se od ostatních chovanců značně odlišuje, většina si chce svůj trest v klidu "odkroutit" a znovu se začlenit do společnosti, hlavní postava se ale odmítá podřídit tvrdému režimu, nicméně mu jsou ředitelem ústavu (vkládá do něj veškeré naděje na vítězství v přespolním běhu) udělena určitá privilegia. Závěrečný běžecký závod zachytí Colina v totální rozpolcenosti, v průběhu závodu je divák svědkem Colinových myšlenkových pochodů (Richardson zde aplikuje důmyslnou střihovou montáž), jež přesně vystihují vnitřní rozervanost hlavního (anti)hrdiny...(19.12.2007)

  • Javert
    ****

    Klasika, která co se týče sociálního poselství za tu spoustu let pozbyla dost ze své aktuálnosti a dnes již spíše poskytuje pohled na nelehký život britské pracující třídy v době 50s-60s. Překvapila mě vyváženost obou přítomných dějových linií - jedna, zachycující běžný život vrstvy, je poměrně syrová co se vykreslení sociální situace, ale i charakteru lidí týče, druhá, z nápravného zařízení, působí sice trochu jako praktický doplněk vyprávění, ale nepostrádá nic na síle a v konečné fázi se stává důstojným "křovím" v době vyvrcholení Colinova životního rebelantství. P.S. Courtenay opět rules.(1.2.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace