Karabiniéři
-
Carabiniers, Les
Válečný
Francie / Itálie, 1963, 80 min
Režie:
Jean-Luc GodardHrají:
Pascale Audret, Barbet SchroederObsah
-
Do periferního bivaku dvou primitivních mladíků a jejich neméně negramotných slečen – jejichž tristní osobnosti Godard ještě ironicky zvýraznil mytologickými jmény – vtrhává trio karabiniérů, táhnoucí zemí a verbující mladé muže do čerstvě vyhlášené války domovské Francie se sousední Itálií. Lákadlem pro vstup do legií je Michelangelovi a Odysseovi přednáška o tom, co je dovoleno, co je vůbec možno ve válce dělat a zažít, korunovaná příslibem absurdní odměny: „budete si moci v zemi nepřítele vzít cokoli, co uvidíte, přisvojit si z pokořeného národa cokoli, co se vám bude líbit“. Vize povoleného "vraždění, zlodějen, rozbíjení výloh obchodníků, znásilňování žen a bití dětí a starců" mládence ohromí natolik, že se k legiím nadšeně přihlásí. Chladný film o naivní chamtivosti obyčejných pěšáků a jejich snaze dobýt svět připomíná svojí formální střízlivostí a statičností absurdní divadlo. (Renesco)
Do periferního bivaku dvou primitivních mladíků a jejich neméně negramotných slečen – jejichž tristní osobnosti Godard ještě ironicky zvýraznil mytologickými jmény – vtrhává trio karabiniérů, táhnoucí zemí a verbující mladé muže do čerstvě vyhlášené války domovské Francie se sousední Itálií. Lákadlem pro vstup do legií je Michelangelovi a Odysseovi přednáška o tom, co je dovoleno, co je vůbec možno ve válce dělat a zažít, korunovaná příslibem absurdní odměny: „budete si moci v zemi nepřítele vzít cokoli, co uvidíte, přisvojit si z pokořeného národa cokoli, co se vám bude líbit“. Vize povoleného "vraždění, zlodějen, rozbíjení výloh obchodníků, znásilňování žen a bití dětí a starců" mládence ohromí natolik, že se k legiím nadšeně přihlásí. Chladný film o naivní chamtivosti obyčejných pěšáků a jejich snaze dobýt svět připomíná svojí formální střízlivostí a statičností absurdní divadlo. Komentáře uživatelů k filmu (3)
-
anais
Jasně čitelná válečná satira, která se ve své neschopnosti nadhodit ještě jiný motiv než „dva tupci zneužívající moci“ stává trochu nudnou. Godard se opět pohybuje na hranici experimentu a snahy vyjádřit nějakou myšlenku, což se mu nedaří patřičně skloubit.(16.11.2005)
-
Exkvizitor
Tak toto je poměrně slaboduchý alegorický příběh o tom, že válka je ošklivá. Zjevné je, že film byl za babku - točilo se na levný materiál s neznámými herci a minimem dekorací. Bohužel tato nevalná technická úroveň odpovídá úrovni obsahové. I velcí režiséři mají své dny...(9.12.2005)
-
Iggy
Dva troubové žijící kdesi v pustině, Odysseus a Michelangelo, se nechají naverbovat Karabiniéry do královské armády s vidinou velkých získů a drancování. Sledujeme jejich pikareskní putování válečnými hrůzami a vražděním. Z cest posílají domů ženám lakonické vzkazy. Co si nakonec z války přivezou uvidíte sami. Godard tu zobrazuje všechny válečné hrůzy - vraždění, popravy rukojmích, znásilňování, ale i nevěru manželek v zázemí. Všechno je ale jaksi naruby, zvrácené a ironické. Choreografie herců mi připomněla filmy Miklóse Jancsóa, sloužila zřejmě jako stylizace vojenského pochodování. Film má zběsilé tempo, jedna epizoda přechází plynule v druhou. Zdařilá byla sekvence, v níž zajde Michelangelo poprvé do kina a stejně jako kdysi první filmoví diváci se bojí Příjezdu vlaku bratří Lumiérů. Později se dokonce snaží zahlédnout koupající se dívku z jiného úhlu, což mu ale plátno samozřejmě neumožní stejně jako vlézt do obrazu přímo k ní. Film je drsnou parodií na válku, v níž je dovoleno úplně vše. Nejsou toho příčinou ale spíš lidé, kteří po tom touží a stávají se tak při vidině zisku divokými zvířaty?(29.3.2007)
