Vdaná žena
-
Une femme mariée: Suite de fragments d'un film tourné en 1964
Drama
Francie, 1964, 94 min
Režie:
Jean-Luc GodardHrají:
Macha Méril, Philippe Leroy, Rita Maiden, Jean-Luc GodardKomentáře uživatelů k filmu (8)
-
Houdini
Zlatý Lev - výběr(20.12.2005)
-
Murrro
Excelentná filmárčina, pri akej o to viac zamrzí, že film ostal nedokončený a príbeh tvorí "iba" sled viac či menej významných epizód zo života hlavnej hrdinky.(8.6.2008)
-
Pethack
Prostě klasika. Jedno velké loutkové divadlo, ve kterém je divákovi podsouváno, že za drátky či provázky nebo obecně jakékoliv ovládací mechanismy vlákenné povahy tahá sám život. Že takhle to doopravdy je. Totiž bylo tehdy, i když pořád ještě je, i když jinak, ale pořád dost intenzivně. Psychologie je nahrazena reklamou, světem poletují a vládnou, ba přímo jej zaplňují jen náhodné fragmenty, obrazy, slova, vše k ničemu, nicneříkající, ale někomu to může dát pocit hřiště, kde si lze tak báječně vyhrát... Ohledně toho podsouvání identity loutkovůdce - on by to asi byl život, jenže mnoho záběrů vypadá jako "přetažených", v tom smyslu, že v pouhém loutkovém zobrazení života a vůbec by byly utnuty jaksi dříve, jakoby Godard vedl diváka až do krajiny za pointou. Nebo je to jen znejistění dané tím, že jednotlivé scény víceméně postrádají typické pointy? Formálně je to asi jako hodit granát po Fassbinderově Effi Briestové, tedy jako většina Godardových filmů, jen mám pocit, že zde vznikla homogennější kaše než v jiných případech. Nedodělanost se mi zde zdá nehrát zas až tak zásadní roli, nazíráno čistě z hlediska prvního plánu je to spíš než příběh o ženě, která má milence o ženě, která má dilema. Nejdem v příběhu rovně v čase, krouží se na místě, kolem dokola no ale vzato kol a kolem je asi dost zbytečné se tak rozepisovat, když jde vlastně o čistě novovlnnou záležitost, ukázkovou, čistou. Beztak se o tom můžete dočíst i na Wiki, i když si nejsem jist, zda by se tam našla i zmínka o nečekaně jemné (srov. např. s Sauve qui peut (la vie)) estetice dotyků, která zapříčiní pátou hvězdu a která se poněkud, trochu vymyká snaze o zloutčení.(21.5.2012)
-
Block
Typická Godardova ženská postava (lehkomyslná, nestálá, anarchizující) je tentokrát promítnuta do manželky obchodníka, jež hledá, ve zdánlivě schématickém příběhu milostného trojúhelníku, východisko ze všednosti v milencově náručí. Ačkoliv si hraje na rozhodnutou opustit manžele, ve skutečni nikdy nebude mít tolik síly (ze zbabělosti, z pohodlnosti) manžela opustit. Ve filmu hraje nepřehlednutelnou roli vizuální stránka zobrazení mužských dotyků těla hlavní hrdinky (viz plakát k filmu)(21.3.2006)
-
farmnf
Film jako velké interview, černobílý ale neskutečně barevný. Dotyky, samé dotyky, včetně dotyků slova. Vdaná Nevdaná žena je velmi lehkomyslná, sama to připouští. Naopak pohodlná. Pohodlná, vyhýbajíc se zásadním rozhodnutím. Režie se Godardovi opravdu povedla. Někdy sledujete negativ a někdy se obraz otočí o 90 stupňů. Rozdělení do kapitol se mi taky zamlouvalo. Úžasný je i trailer. Rok 1964? A byly na takové experimenty prachy. Dnes jsou pouze na propagaci buzerantů.(23.1.2012)
-
garmon
Je to krásně udělané, ale zároveň se na tom objevuje godardovská nuda – to, na co dneska žehrají diváci Socialisme (a já to vidím i v Nouvelle vague), je tady asi poprvé – jeden z mých nejbolestnějších zážitků z Godarda je Žít svůj život – tam tu nudu rozhýbal, všechny formální hry (novinové titulky – DANGER se měni na ANGE), kapitoly, mezititulky, dialogy doprovázené záběry na nahou kůži milenců (Hiroshima mon amour – napadá mě, jak moc tohle v Personě a Ze života loutek vykrádal Bergman – bílé záběry), tam měly pro mě smysl a půvab – tady je to bez toho. Film je námětem podobný O něčem jiném – Chytilová byla prostě krutě dobrá, dodnes je nedoceněná.(18.12.2011)
-
Lischai
Vizuálně zajímavá expozice slibuje mnoho, nicméně zbytek filmu vysoká očekávání nenaplňuje. Mozaikovitá struktura se rozsypala do nepřehledné tříště bez tahu, napětí a ucelené koncepce. Příjemná poetická atmosféra je rozmělněna na příliš dlouhou plochu, kterou není zcela snadné usledovat - a kterou nezachrání ani několik hezkých, jemně erotických motivů.(28.4.2010)
-
edie sedgwic
Skvela a inovativna mozaika zeny, ktora sa snazi prist na vyznam slova laska. Koniec uz otvorenejsi zostat nemohol, ale zaroven to moze znamenat, ze veci sa nikdy nezmenie a nevyriesia, o com svedci aj casto sa opakujuca vypoved hlavnej hrdinky: nic sa nezmenilo.(22.5.2012)
