Popel a démant

Své místo v druhé polovině pravidelného cyklu Kurs filmové historie v pražském Ponrepu si pravidelně nachází Wajdův Popel a démant. Oslovuje dodnes, ať už svým tématem nebo formální stránkou. Příběh vyprávěný očima vojáka Zemské armády v podání Zbigniewa Cybulského svým rebelantstvím předává každému svému novému diváku ten tolik potřebný apel k upamatování zlomových událostí polských dějin květnových dnů 1945. Nicméně v otázce anachronického oblečení není s odstupem poloviny století snadné si odpovědět, zda je ono právě tím zásadním nadčasovým prvkem. A konečně Zbigniew je něco jako Gérard Philipe nebo Honza Tříska a to není nic pro mě. (05.01.2012)

Vzhledem k vysokému hodnocení a celkové pověsti filmu jde pro mě o kruté zklamání - nikoliv po stránce filmové, ale obsahové. Wajdovi se nedá upřít velmi slušné řemeslo, výborné vedení herců a sladění všech stránek filmu. Snad jen scéna popravy na začátku a konec hrdiny v samém závěru snímku zavání teatrálností, která byla ale v 50. letech celkem běžná. Po stránce obsahové je to ovšem silně tendenční dílko, které plně odpovídá Wajdovu komunistickému přesvědčení. Wajdova interpretace historických událostí je tvrdě podpásová ve světle faktu, že na rozdíl od Československa, kde se komunisté opírali o silnou domácí podporu, v Polsku šlo o vnucený režim, importovaný na pásech sovětských tanků. Přepadení polska Sovětským svazem, popravy polských vojáků a důstojníků ( zdaleka nejen v Katyni !) Statisíce lidí odvlečených do lágrů v Kazachstánu a na Sibiři, důsledná likvidace samosprávy a všech prvků nezávislého myšlení, likvidace společenských, hospodářských, kůlturních a náboženských organizací,opozičního tisku - nic z toho se do Wajdova dramatu nedostalo. Odpůrci komunistických pořádků jsou bez vyjímky kariéristé, alkoholici nebo dobrodruzi a teroristé, zatímco vysokému komnistickému hodnostáři nechybí životní moudrost, přesvědčivost a zodpovědnost. Wajdův film je manipulativní o to víc, že je profesionálně natočený, milostná linie příběhu přesvědčivá a Cybulski v hlavní roli výborný a charismatický... Celkový dojem 35 % výhradně za filmové řemeslo. (22.10.2008)

Díky jedné zpackané akci a v rámci krátkého údobí její nápravy, hlavní hrdina Maciek poprvé pocítí touhu po životě, pozná lásku a uvědomí si zbytečnost svého dosavadního konání, o kterém pochybuje koneckonců i jeho nejbližší nadřízený. Povinnosti, rozkazy a strach ze zbabělství ale ženou hrdinu vstříc zbytečné smrti, kterou ještě zdůrazňuje Wajdův smysl pro kontrasty - tokání v kostele nad rakvemi omylem zabitých dělníků, smrt tajemníka na pozadí oslavného ohňostroje, loučení ústřední milenecké dvojice za hlasité zábavy ovíněné společnosti, Maciekova osamnělá smrt versus vítání nového dne plného nadějné budoucnosti. (09.01.2012)

Ja Ti neviem,čakal som trochu viac,keď som vedel,že tento Wajdov „masterpiece” majú režiséri svetového významu medzi svojimi obľúbenými kúskami,ale ja osobne som sa nudil,oceňujem výtvarnú stránku,najmä kamera má šmrnc,či herectvo poľského Jamesa Deana,alias Zbigniew Cybulski je extrémne COOL,ale nič viac,len riešenie krízy v živote profesionálneho zabijáka,ktorý spolu s parťákom omylom zastrelili iných ľudí,ktorí boli len obyčajní robotníci z cementárne,a tak tým pádom musí dôjsť na legendárneho Ščuku zoči-voči Maciekovi. Jedna stránka mince je,že úlohu splní do bodky,druhá stránka je taká,ktorá mu nehrá do karát a osud sa s ním kruto zahrá...Nebudem prezrádzať žiadne bližšie Spoilery,aby divák mal akú takú chuť si pozrieť tento počin,ktorým sa inšpiroval jeden nemenovaný súčasný filmový časopis,ktorý obsahuje rubriku s názvom filmu,ktorú ale čítam veľmi rád,pričom film ako celok:nie je jednoduché mu venovať pozornosť,ale kompenzácia príde skôr,či neskôr... PS: Nejestvuje nikto na svete,kto by vyzeral v tmavých okuliaroch tak perfektne ako hlavný hrdina! (30.05.2015)

Film doplácí na dost pochybnou nezvládnutou úvodní přestřelku (to je normální, že člověk začne najednou hořet, když se do něj střílí?) a maximálně stupidní konec (z kdysi suverénního zabijáka se z ničeho nic stane školáček v oboru? Odkud se mu zhmotnila zbraň, kterou předtím zahodil? Armáda šla po komkoliv, u koho ji viděla?); v mých očích jde o jeden z vůbec nejhorších, ve smyslu nejtrapnějších a nejpatetičtějších filmových skonů co jsem kdy viděl. Jinak samotný příběh se mi vcelku líbil, (i když jeho ideologický podtext jde velmi dobře cítit), každopádně střet povinnosti a lásky, který musí být vyřešen prakticky během jedné jediné noci, byl dostatečně nosný a bavil mě. Stejně tak mě zaujala zajímavá vizuální stránka. Přesto kvůli již zmíněnému začátku a především závěru (který mi bude ležet v žaludku hodně dlouho) hodnotím nakonec jen lepším průměrem. (25.10.2013)