Leviatan

Dúfam, že Kolja im tam ten kostolík pre vrchnosť podpáli. Ale nechcem byť zlá, tak len konštatujem, že dostával od života teda pekné údery, plus údery od mocných, ktorí majú v rukách bohatstvo, moc a silu a pravda a spravodlivosť je vždy na ich strane. Tak to bolo, je a bude, kým bude svet svetom. Bohužiaľ. Výborne natočená dráma. (23.10.2015)

Rozmáchlé ruské gesto zalomilo rukama nad bezútěšností ruské politické scény, která je úzce spjata s tou pravoslavnou. Můžeš si vodkou vypít mozek z hlavy, vše darmo, systém tě dostihne a dá ti okusit hořké medicíny. Rusové vždy výborně uměli filmovou hudbu, proto je s podivem, že si ke spolupráci přizvali toho nudného Američana. (25.01.2015)

Ruský film, ruská kinematografie hraného filmu nabírá sílu a dech a nabývá kvality, kterou se pyšnila v osmdesátých letech (VĚRA, VČERA BYLA JEŠTĚ VÁLKA). To je asi to to nejpodstatnější, co toto pozoruhodné dílo s sebou přináší pro českého diváka, pro nějž jsou Rusko a ruská kultura dnes značně vzdálenými pojmy. To další naznačují úvodní titulky: film byl natočen s finanční podporou ruského ministerstva kultury a byl s to dosáhnout na další finanční zdroje dostupné v současné ruské společnosti. Neméně významné je i to ostatní: intenzita ran, které byly zasazeny ruské společnosti v průběhu minulého století, ať už šlo o první světovou či občanskou válku, kolektivizaci, velký teror, vyvražďování důstojnického sboru, krvavé oběti Velké vlastenecké války nebo ztráty utrpěné následnou poválečnou politických procesů a jejich reziduí, která přetrvala i konec komunistického režimu. To všechno se zrcadlí jako v kapce vody v pobřežním přímořském městě (Archangelská nebo Murmaňská oblast ?). V tomto ohledu LEVIATAN připomíná neméně slavné POKÁNÍ Tengize Abuladzeho (1984). Soudobé Rusko (zhruba před 10 lety podle mladistvé čtyřicátnické Putinovy fotografie v starostově kanceláři - pokud jsem si to dobře zapamatoval) tu je představeno - v kontextu dalších děl ruské kinematografie - jako struktura v pohybu. Podsvětní praktiky, spojované nebo spojitelné s bývalými příslušníky KGB, tu jsou jsou jen "naznačeny" se srozumitelností, která až nápadně připomíná své italské příbuzné. Obojakost pravoslavné církve, stejné jako společnost, o níž se opírá, je vyvažována postupně nastupující vládou práva: hlavní hrdina, podle všeho nevinně obviněný z vraždy, které se nedopustil, dostává trest 15-20 let, v ruských poměrech a kontextech neuvěřitelně mírný. Jiný moment přináší scéna z oslavy narozenin: terčem poloopilých slavících se stávají obrazy ruských státníků takřka bez rozdílu, i když u věci jsou policejní úředníci. Podobných momentů zachycujících momenty sporé putinovské prosperity a klíčící demokracie (dnes již minulé působením sankcí tř. svobodného světa) bychom ve filmu našli více. Jakoby nezúčastněný scénář, kamera, která se doslova mazlí s ruskou severoevropskou krajinou, nečernobílé postavy (bratr hlavního hrdiny, ale i jeho synovec a trpící švagrová-macecha) a pozoruhodné herecké výkony, to jsou kvality díla, jež se zdaleka nevyčerpávají kvalitním scénářem. Rusko, které LEVIATAN představuje, je zemí nanejvýš evropskou. A k Evropě směřující, byť s hrudí, která je pokryta ranami a z jejíž tváře dodneška cítíme bolest nezapomenuté a stále přítomné minulosti. (09.02.2015)

Ak niekto môže byť nástupcom Tarkovského v zmysle lyriky, obrazu a schopnosti prinášať silné zážitky je to Zvjagincev. Má silný cit pre vykreslenie postáv a výpovede pomocou obrazu, kamery...všetkého. Leviatan je toho ďalším dôkazom. Silný film! Btw... keď som sa dávnejšie rozprával o tomto filme s jedným chlapíkom, ktorý žil v okolí Murmanska viac rokov povedal, že toto nie je film, toto je autentický "dokument a presná sonda do prostredia a ľudí. (30.10.2017)

Návrat, Vyhoštění, Jelena, Leviatan. Ta klesající kvalita je víc, než zřejmá. Jako by Zvjagincevovi docházel dech. Jako by neuměl prodat, co se mu hlavně v prvních dvou filmech povedlo. Možná mu jde zobrazit drama, jen co se týče vztahů a to společenské až tak ne…. Už podle ukázek, jsem zhruba tušil, o co půjde a abych pravdu řekl, možná už jsem byl lehce rozmrzelý předem. Možná je to konfliktem na Ukrajině, který je nám tak jednostranně servírován, možná také negativním vnímáním samotného Ruska, (aniž bych se ho chtěl nějak zastávat), každopádně tenhle snímek je i přes poměrně vysoké hodnocení jedno zklamání. Ne nějak extra velké, přesto jsem od nejočekávanějšího filmu poslední doby čekal určitě víc. První dvě třetiny bych ještě zkousl, ale konec mě jen utvrdil v pocitu, který jsem popsal už na začátku. Na druhou stranu, tenhle film mě přesvědčil ve dvou věcech. Za prvé, v Rusku se vypije víc vodky, než bych si kdy pomyslel. Za druhé, za všechno zlo, neduhy a nešvary ruské společnosti může jen jediný člověk. Samozřejmě Putin! (07.02.2015)