Fakjů pane učiteli

Já tyhle názvy nemám ráda, protože mě nutí chodit kolem těch filmů po špičkách, jak se mi to stalo i s KOndoMEDIÍ a pak se ukázalo, že to má s názvem minimálně společného. Tak jsem se i tady do Fakjů pane učiteli pustila se zatajeným dechem.....no trochu toho fuckování tam bylo, ale všechno bylo ukočírované tak akorát na hraně a co je hlavní, byl to nádherně barevnej film, jak doslovně, tak obrazně. Bylo to ulítlé, jednoduché, na výplach hlavy plně dostačující, já se bavila a přece i ta bozkávačka s krasavcem Eliasem byla prima, ne ? :-) (17.09.2014)

Skrz na skrz průměrná komediální záležitost, která efektivně vykrádá zajetou západní konkurenci. Pár gagů, v níž drsný učitel stírá své žáky je sice povedených, o nic víc než standardní jednohubku se však stále netýká. A pět na to ódy jen proto, že tuhle relaxačku překvapivě natočili Němci a ne Amíci, mi přijde trochu mimo mísu. (13.10.2014)

Včera jsem se chystal na trojku této německé série, proto jsem se podíval na předchozí dva díly, abych věděl, co mě zhruba čeká. A byl jsem příjemně překvapený. Už jenom spojení slov „německá komedie“ totiž nejen u mě budí rozpaky, ještě pořád mám v živý paměti hrůzy ze 70. a 80. let nebo ještě starší sérii o Spessartu. Jenže časy se mění. Skvělej soundtrack, zajímavá hlavní myšlenka a v zásadě sympatický postavy mladých Němců (fakt jsem to napsal??) zapříčinily, že jsem se docela bavil. Jo, ne každej vtip se povede a bez fekálního humoru bych se úplně obešel, někdy jsou situace výchozí premisy „kriminálník ve škole“ tlačený až moc na sílu, ale je to nečekaně svižné, svěží, s trochou povinnýho dojáku a příjemně multikulturním obsazením. Ano, já na rozdíl od kritiků to kvituju: tuniský Mnichovan Elyas M'Barek je sympaťák a frajer, berlínská Turkyně Gizem Emre nádherná, i když ještě mladičká (do dalších dílů příjemně vyrostla), a co se klasických Němců týče, Jella Haaseová rozkošně tupá a dokonce mi nevadil ani Max von der Groeben, a to tenhle typ kluků nemám ani trochu rád. Úmyslně pitomě ztřeštěné Fakju, pane učiteli si mě nečekaně získalo. (15.04.2018)

U první půlky jsem málem usnul a ta druhá mě pro změnu fascinovala. Nádherný příklad toho, jak dokáže jedna, dvě písničky změnit absolutně názor na film. (viz. Let Her Go, Pumpin Blood). Fakjů pane učiteli je taková kvalitnější odpověď z Evropy na Zkaženou úču. ___ (Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov) (04.09.2014)

Ein Kessel bumstes aneb skopčácká estráda, co neudržela koule v hrsti. Potenciál to mělo, vtipné to bylo, ale turecká kinematografie prostě musela solidní námět završit Goťákem a domerklovat tak dobrý dojem ke kýčovité sračce, kdy hnusná Němka s pydlookým přičmoudlým Zimírem konečně své štěstí najde a z bandy nevzdělatelných bílých cigánů se stane angažovaná skupinka uhlazených odborníku na Šejxpíra s pregnantně spisovným vyjadřováním. Prostě šeredné dorostenky s rovnátky a otylí nezletilí panicové holt mají rádi kůl hevyendy, a tak je otázka „Varum, vy aršlochové?“ asi nemístná. Předpokládám, že ve dvojce této mádlkokotkoviny s názvem Fack ju Schilleer dotlačí náš milý profesor Mukl stádo vymaštěných potratů dělnické třídy vtipnou motivací k doktorátům z astrofyziky. Na raftech. (06.09.2014)