Režie:
Jon AvnetScénář:
Carol SobieskiKamera:
Geoffrey SimpsonHudba:
Thomas NewmanHrají:
Kathy Bates, Mary Stuart Masterson, Mary-Louise Parker, Jessica Tandy, Gailard Sartain, Stan Shaw, Cicely Tyson, Gary Basaraba, Lois Smith, Richard Riehle (více)Obsahy(1)
Laskavý příběh o těžkostech i radostech ženy ve středním věku. Evelyn je žena v domácnosti nespokojená se svým manželstvím. Když jde do domova důchodců navštíviť senilní tetu, seznámi se se starší dámou Ninny. Ninny jí vypráví příběh o mladé ženě žijící v Alabamě dvacátých let 20. století. Prostřednictvím jejího osudu sa Evelyn postaví na nohy, vezme svůj život do vlastních rukou a v Ninny najde nejlepší přítelkyni. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (152)
Dokonalý film, který jsem pořád odkládala a odkládala. Jsem ráda, že jsem se konečně odhodlala na něj podívat. Herecké složení bylo vlastně převážně ženské až na menší výjimky ale úžasné herecké výkony! Hlavně M.L. Parker a M.S. Masterson. Krásná doprovodná hudba po celou dobu filmu, spousta dojemných slzných scén ale také vtipných. Občas dokonce drama. Zakončení s vysvětlením dokonalé i když předvídatelné. 5* ()
Ať si každý říká, co chce, ale mě tenhle sentimentální a dojemný příběh prostě dostal. Naprosto perfektní dámské obsazení, kde každá z hereček dává do své role všechno, což je ve výsledku pěkně vidět. Samotný příběh je nádherně odvyprávěný, nepostrádá kostru a obsahuje nespočet peripetií, takže pochvala scénáristům. Hudba Thomase Newmana, která mě poprvé zaujala v Angels in America, opět dělá své a poskytuje filmu společně s kamerou výbornou audiovizuální atmosféru. Zkrátka film, který je o životě, který není zrovna vždycky férový a dokáže pořádně zamotat s nitkami osudu. ()
Nádherné ženy v nádherném filmu. Vůbec bych o něj nezavadila, kdyby rodiče nebyli v Americe a nenavšítvili Juliette v Georgii (v Alabamě - jak stojí v obsahu - se odehrává knižní předloha). Všude tam visely nápisy s fried green tomatoes (prý i moc dobře chutnají) a s kavárnou whistle stop, tak jsem holt musela film sehnat a přece na to nenechám mámu koukat samotnou:). ()
Skvelý film, môj obľúbený. Väčšina mužov sa VYPRÁŽANÝCH ZELENÝCH PARADAJOK bojí. Titulné i podporné úlohy hrajú samé ženy. „Poriadne“ tu účinkujú v podstate len dvaja chlapi, z nich jedného rozseká na sračky vlak behom prvej polhodiny a druhý len sedí pred televízorom a prejedá sa. Inak baby, kam len pozriete. Chichocú sa z malých mužských penisov (a máte pocit, že by sa chichotali aj z veľkých) a pobehujú po kuchyni v celofáne. Snímka vznikla podľa knihy spisovateľky a tá zároveň (s ďalšou) ženou napísala scenár. Že to režíroval chlap, je v podstate neuveriteľné. Film je to úžasný: smutný i veselý, tragický i bizarný, celofánový i čokoládový, obohatený nostalgickou atmosférou čias, kedy ešte neboli cesty plné áut (a ak ste na nich nejaké stretli, zatrúbili ste im alebo ste na šoférov aspoň kývli) a človek mohol chodiť bosý a nebáť sa, do čoho stúpi. Prípadne mohol niekoho rafinovane zabiť a ono sa to v tej dobe „nejako" stratilo. A možno aj nie. Trocha ako (ženské?) PRI MNE STOJ! (ale možno aj nie). ()
Tohle předčilo moje očekávání nepředstavitelným způsobem. Nemusím ani filmy, ve kterých se vypráví, zvlášť když v tomhle se ještě v současnosti děje více než vyprávění a dal by se klidně rozdělit na dva samostatné snímky, ale Smažená zelená rajčata si mě dostala. Velmi lidský příběh a pozoruhodné osudy, které musí pohnout snad každým. Herecky bezchybné. Vážně nevím, co více si na pomezí komedie a dramatu přát. ()
Reklama