Johana Šílená

Povedené historické drama. Občasný komentář sice zní jak z učebnice dějepisu a naznačuje, že tvůrci nevěděli, co ze životopisu kastilské královny vypustit, ale suverénní herecký výkon Pilar López de Ayala v hlavní roli dává na tyto drobnosti zapomenout. I zbytek hereckého obsazení a výprava působí celkem přesvědčivě. (29.04.2006)

Působivé historické drama - byť nikterak objevně, leč výborně řemeslně natočené i zahrané. Nelze než kvitovat s povděkem tyhle vcelku možná nijak filmařsky přínosné, leč ze sledu dějin docela poučné historické filmy (mmj. třeba "Královna Margot"). Divácky vděčné projekty i přes absenci zbytečné podbízivosti a >uměleckého< přehrávání herců, ve snaze za každou cenu >uchopit< smysl postavy... Což v dnešní době přející všelijakým bombastickým spektáklům (často s mizernou formou i obsahem) je snad už samo o sobě uměleckým přínosem... - - - P.S. Česká televize alespoň v tomto případě konečně pochopila, že takovéto filmy je zvrácenost uvádět v ořezu na formát 4:3. Ještě by pánům dramaturgům mohlo dojít i to, že takové filmy se zkrátka nedabují! Ale to by se zase netočily kšefty, že... :-( (17.04.2006)

Celkem hodně se divím, že to tu má takový hodnocení, protože mně to přišlo jako děsnej škvár. Vůbec to není žádný historický drama, ale jen obyčejná červená knihovna s historickým pozadím. Takovej brak, jako píše třeba Barbara Cartland nebo Barbara Taylor-Bradford či občas i Danielle Steele. Nejde tam vlastně o nic kromě popsání něčího šílenýho vztahu, a jelikož jsem čekal historickej film a chtěl jsem se o Španělsku patnáctýho a šestnáctýho století dozvědět něco víc, hodně mě to zklamalo. Celý dvě hodiny to omílá vztah extra žárlivé vévodkyně, posléze královny a jejího proutnickýho manžela (kterej samozřejmě sešel na to, čím zacházel. na syfilis a to není žádný prozrazení pointy, syfilidu, příjici či lues totiž ve středověku mělo aspoň 80% mužů a první chlapík Syphilus o kterým pak jeden doktor složil báseň Syphilis seu Morbus Gallicus jí dal své jméno). A když to tak vezmu kolem a kolem, vlastně jsem se z toho filmu nedozvěděl nic jinýho, než že žárlivost není dobrá vlastnost do manželství a při sexu s prostitutkama si dávat pozor. Nebylo tam nic o její vládě, o stavu její země, nebylo tam nic o politice ani mezinárodních vztazích, stále netuším, proč byla lidem tak milovaná a jestli za její vlády byl rozkvět či úpadek říše. Nebylo tam nic. Ani drama to není, protože mnohokrát (opravdu nesčetněkrát) jsem si říkal, jak jsou ty rozmluvy strašlivě umělý a nerealistický. Mnohem větší výpovědní historickou hodnotu než tohle má podle mě i Noc na Karlštejně. (18.04.2006)

Nevím, zda byla šílená ona dáma, ale zajisté šílené je zpracování kusu jejího života. Příběh dcery Isabelly Kastilské, Johany, je opravdu mistrně zredukován na první část pornografickou a druhou vrcholně pitomou. V oné první části sledujeme příjezd Johany za budoucím manželem Filipem, ten ji záhy učiní ženou a zároveň hysterickou nymfomankou. Také se podíváme, jak se souloží v nejrůznějších evropských větších i menších městech, barech, zámcích etc. V části druhé se začíná plně projevovat Johanino šílenství, bohužel jen jejími výkřiky "Jsem šílená!" či konstatováním ostatních "Ona je šílená!" Ohromné citové bohatství, jímž dle oficiálního textu distributora Johana disponuje, je pro změnu předváděno špatně zahranými záchvaty jekotu či pláče a soustavnými žádostmi, aby s ní manžel souložil. Manžel ovšem již nemůže, ani kdyby chtěl - neřestný život plný podvádnění ubohé manželky a přátelení se s ženami mrzkých mravů jej odměnily syfilidou. Ta, jak dobře víme, tehdy léčitelná nebyla, tedy za vrcholně odporné scény, kdy jsou mu ženou olizovány hnisající vředy, konečně vypustí kromě tělních tekutin i duši. Sama Johana končí v klášteře, kde se po zbytek života s nekrofilním zaujetím ukájí na jeho rozkládající se mrtvole. Nevím, kdo tohle vymyslel, ale zasloužil by poslat do KLDR nebo do Bruntálu. (07.01.2007)

Na tento film sa pozerám ako na romanticko- historický so skutočným pozadím, inak by som musel dávať odpad. Film má nesmierne množstvo historických chýb, ktoré tam určite boli vsunuté úmyselne pre dramatizáciu deja. Juana odhalí neveru vo filme až po 9 rokoch manželstva, v skutočnosti bol Filip sukničkárom od samého začiatku. Film mnohých na konci chce pomýliť, že Filip možno zomrel na syfilis, čo vôbec nie je pravda, predpokladá sa brušný týfus. Nehovoriac, že Filip spočiatku španielsky vôbec nehovoril. Avšak páči sa mi, že tzv. šialenú kráľovnú sa tvorcovia pokúšajú zbaviť skutočnej šialenosti. Juana bola melancholická, krajne žiarlivá, ale bláznivá veru nebola. Chválim i vynikajúci výkon Pilar López, ktorá svoju postavu pojala na 100% presvedčivo. Škoda ale, že sa film končí príliš skoro, pretože zaujímavé udalosti týkajúce sa Juaninej posadnutej lásky prichádzajú aj po smrti Filipa. Miestne kritiky, že ide o „softporno“, sú z dôb komunistických. V tom filme sa takmer nič explicitne sexuálneho neukáže. (07.09.2017)