Karu Süda - Medvědí srdce

Dost podprůměrný film, který drží nad vodou krásné záběry přírody. Jinak je to místy až k nesnesení. Zejména ty slaboduché průpovídky hlavního hrdiny, jako když např. poté, co vystřelí na medvěda, řekne: "Netrefil jsem." To si fakt mysleli, že jsme tak blbý a nepoznáme, že netrefil? Nebo rádoby mudrc Dutý ořech. Ten se tam vždycky objeví, pronese nějaké "moudro" a zase mizí. Jenže on je vyloženě trapný. A potom celá ta "zápletka" s Emily... No prostě hrozný smotanec. (08.09.2008)

Typický severský film, v ktorom príbeh je na hranici bdenia a snu. Čiastočne sugestívna záležitosť. Nie som práve cieľová skupina, aj keď sloboda v lone prírody kdesi na konci sveta, kde stretnúť človeka je problém, má čo do seba.Síce oná romantika k prírode nebola práve najkvalitnejšie spravená, cení sa aspoň pokus o ňu. Ťažko ale skusnúť fakt, že chlapík má v dome fešnú belošku a on "loví" vo vodách domorodých národov, ktoré - ako to povedať - krásou veľmi neovplývajú. Film sa bohužiaľ nevyhne hluchším a niekedy aj zbytočným scénam. (26.10.2016)

Sled scén, které na sebe moc nenavazují a pohříchu toho ani jako celek diváku nesdělí. Autorský záměr byl pravděpodobně vytvořit film plný přírodních scenérií, zvířat, foklóru a mystiky - a všechno ostatní (příběh, který by líbivou směsku spojoval, nosnou myšlenku etc.) nechť najde divák sám. Místo toho jsme zahlceni kupou za vlasy přitažených zvratů, nelogičností, nad kterými zůstává rozum stát. Pokus chcete vidět něco lepšího o zápase člověka se zvířetem, civilizace a tradice nebo o přirozené moudrosti domorodců , pak existuje mnoho fimů, které jsou lepší volbou - třeba famózní Kurosawův Děrsu Uzala. (01.07.2008)

Tenhle film nelze doporučit milovníkům přírody ani příznivcům lehčí erotiky, byť obojího je tu ke koukání dost. Proč? Protože se určitě nechcete dívat na zabíjení chlupáčů medvědů, roztomilých veverek a nevinných sobolů či se mlsně olizovat při pohledu na bobra v místech, kde už ho dnes žádná nepěstuje. Tyhle momenty mi z hlavy jen tak nevymizí, bohužel, ale na 100% vím, že už ráno si nebudu pamatovat nic z tohohle zmateného příběhu (i když je fakt, že jsem moc pozor nedával) ani z té špatně nasnímané sněžné krajiny, nad kterou se jinak dá v reálu asi uslintnout .. (28.01.2014)

Když pro nic jiného, tak pro přírodu a krásnou hudbu, byť hlavně na začátku a až zase na konci. Líbila se mi žena stoicky přijímající mužovu nevěru a vezoucí si jej domů na vozíku. Niko přijíždí do tajgy lovit a dozvídá se: „Buď jen lovec, jen lovec. Ne zabiják.“ A myšlenka hodná zapamatování: „Ženy jsou jako kouř. Vdechneš, jsou tvoje. Vydechneš, jsou všech.“ Dráždily mne tam nevysvětlené drobnosti – kde vzal srub se saunou a psí spřežení, dům na vesnici. Klenba stromů byla jako katedrála, k tomu varhany. Zabití medvěda v hrozně krátké scéně. Zato medvědice bude na scéně déle, a jak jí chutní kondenzované mléko! Roční období se rychle překulí. Příroda by to neutáhla, musíme tam dostat svatbu a milostný vztah. Žena je ovšem chytrá a až jej doma nic nedrží, sama mu připraví psy a sáně. Krást se nemá, ale co když je zlodějka žena? Byť jen podivně vrčící divoška Emily. Pád do ledové vody a cesta zpět ovšem v kategorii pohádek. Pak část dost ujetá. Z původně zajímavého snímku cosi neuchopitelného. Poslední půlhodina mi nic moc neřekla. Opravdu úchvatné byly sbory, hlas mi místy připomínal Springsteena. A ještě tam zněl Wagnerův Tannhäuser (03.07.2008)