Czernozub

Ohromující epos srovnatelný s největšími díly japonské kultury...

Úžasný film, který předčí pouze Mononoke hime, jen na poprvé jsem si ho pustil třikrát..... Velmi se mi líbila vize steampunkové války, ony obrovské bombardéry (že by opět narážka na Hirošimu?) působí opravdu majestátním a hrůzným dojmem, a z ohnivého pekla které rozpoutají až běhá mráz po zádech. Edit: Ani po dalším shlédnutí neztratil nic ze své poutavosti, naopak se mi po důkladném zamyšlení se nad příběhem líbil ještě mnohem víc.

Většinu filmů tvoří herecké výkony, příběh a speciální efekty. Hrdina je složen z barev, pohybu a hudby nabalených na páteři z hluboké filosofie, všechno ostatní zde vzniká vlněním prázdného pohybu v mezerách kolem a vytváří to nádhernou fresku jejíž hloubku nejsem sto postihnout. Takový dojem ve mě už dlouho žádný film nezanechal, naposledy snad Princezna Mononoke při prvním shlédnutí, a už dlouho jsem žádný film nesledoval tak pozorně a s takovím zaujetím jako tenhle. Zcela oprávněně mu tedy patří místo mezi mími nejoblíbenějšími. S vychladajícím zážitkem musím ještě pochválit samotné souboje, jmenovitě hned ten počáteční s Nebeským, v parku mezi podzimním listím, a na jezeře. Ostřelování kaligrafické školy má obrovskou hloubku, už jen proto, že jako milovníku kaligrafie jsou mi tyto myšlenky velmi blízké, závěrečná scéna je pak nejlepším a zde i jedinným možným závěrem.

Nejdojemnější, nejnádhernější a nejsmutnější film o lásce jaký znám.

Čím jsem starší, tím raději se dívám na pohádky. Kiki's delivery service je přesně ten typ filmu, který divák sleduje s permanentním přihlouplým úsměvem na líci, a který vykouzlí za deštivého dne dokonalou pohodu. Vyprávění samo postrádá záporné postavy, všichni jsou tu hodní, a spokojení takovým způsobem, že to prostě pohladí po duši každého morouse. Dojem ještě umocňuje jako vždy skvělá hudba od Joa Hisaishiho.

Pop: Co se to tu děje? Niko: Svatba. Pop: A kdo vás oddal? Niko: Duch Jeniseje. Pop: No vidiž. Máte mé požehnání. Niko: Díky žes nám popřál spoustu dětí a spokojenosti. Pop:(ke Guitě) Jak se jmenuješ? Guita: Guita, po matce. Niko: a řekneš nám ty své jméno? Pop: Já jsem duch Jeniseje. Jeden z nejlepších dialogů co jsem kdy ve filmu slyšel. Celý tenhle snímek je prodchnutý severským mystičnem, a kouzlem, dokonce mi nevadil ani dabing, ale rád bych jej někdy viděl v originále.

Nádhera.

Tenhle film mě hluboce zasáhl. Nepřipadá mi nijak zvlášť pesimistický, putování rytíře Blocka je naopak úžasnou freskou lidských životů, vyjadřující nesmírnou naději. A proto ho mám tak rád...

Originální, vtipný, a přitom vážný film, navíc Hugh Grant jako prime minister je prostě nepřekonatelný. V dějových liniích se člověk neztrácí, a jejich proplétání vždycky s úsměvem sleduji. Navíc, jak řekl KevSpa, z filmu přímo dýchá pohodová atmosféra, a ač si u něj vždycky pobrečím, sleduji ho rád zas a znovu.