The Program: Pád legendy

Hodně mě tenhle snímek zajímal a sice nezklamal, jenže je pravdou, že ani nijak nepřekvapil. Prostě jen suše vrší fakta a vyloženě zajímavých momentů je zde ve finále pouze pár. A tak stopáž uteče a já nemám při závěrečných titulcích ani žádné pocity. Jednoduše prázdno. Což by u takhle velkého příběhu být nemělo. 60 % Oblíbená část- ředění krve narychlo před kontrolou (01.02.2016)

Armstrong síce dopoval, ale kto vie či bol v tej dobe niekto úplne čistý (a ak áno, či sa vôbec umiestnil na nejakých popredných priečkach). Musím sa priznať, že celú túto kauzu ma film neprinútil vnímať akosi negatívne, a zdá sa mi, že to ani nebolo jeho cieľom. A keby aj bolo, skvelý Ben Foster obrátil všetko na jeho stranu. Už len za neho dávam o hviezdu naviac, aj keď The Program sám o sebe ničím výnimočný extra nie je, ale pozerá sa na neho viac než dobre (a to som sedel na tvrdej zemi pred plátnom Bažantu Kinematograf). (13.09.2016)

Jak přesně popsat atmosféru filmu? Impotentní, ano, tak je to správně. Snímek je strašně chladný a umělý. Pasáže ze závodů vypadají děsně a celé obrazové pojetí mi prostě nesedělo. Příběhově také nic moc, nedokázal jsem do filmu proniknout a proplouval jsem na povrchu. Režisérsky špatně uchopené, přitom šlo z tématu vyždímat víc. Divný snímek a docela mě to zklamalo. (11.08.2016)

Přesně trefený Ben Foster, jinak ale příliš chladná a oddosobněná mozaika, která je natočená ve stylu Rush, tedy polodokumentaristické/polofilmové, především ale strhující, dravé s tahem na branku, avšak zatímco prvně zmiňovaný film je i při razantním stříhání a zkratkovitém vyprávění na úkor drajvu spektakulární právě v tom, jak na malém prostoru dokáže zprostředkovat ryzí, hluboké emoce, The Program to nedokáže. Armstrong je tu až příliš chladný a nelidský, takže s ním nelze moc sympatizovat a nelze si z něj brát to či ono. Jako dokument to pak selhává ve výpovědi, která je s nabývajícími minutami stále více filmová. I tak ale respekt před tvůrci, protože tématika je to vcelku unikátní a těžko zfilmovatelná (11.05.2016)

"Mám ten závod opravdu rád, ale o soupeření chemiků nestojím." Lance Armstrong dopoval, o tom není pochyb, ale já ani nepochybuju o tom, že Lance Armstrong byl ve své době nejlepším cyklistou v celém nadopovaném pelotonu. Jeho tituly taky nikomu nepřipadly, aby se zase nemusely odebírat, takže pro mě stále je sedminásobným vítězem Tour de France. A taky velkým lidským hovadem, čehož jsem si kdysi při výšlapu na Alpe d’Huez nevšiml, ale už se to zkrátka provalilo, takže zpět k filmu. Na filmu mi trošku vadí, že jsem se nedozvěděl nic nového a taky to, že se toho zase tak moc nenašlapalo. Když už se z dokumentů musel stát hraný film tak budiž, Armstrongův život za to totiž stojí, ale žádný filmařský zázrak to tedy není. Tedy až na první trénink po rakovině, kdy dostal jedinečně naloženo od turistky - to mě hodně pobavilo. A protože rovněž chci být jedinečným cyklistou, tak si jdu dát EPO, krevní transfuzi a testoron, abych ten kopec za barákem už konečně vyjel. (14.03.2016)