Baraka
Baraka
Baraka: Odysea Zeme
Baraka
Baraka
Obsahy(1)
Umělecky laděný "dokument z cest" a současně osobitou meditaci nad životem všech obyvatel naší planety natočil kameraman, scenárista a režisér Ron Fricke, který se podílel také na vzniku slavného dokumentárního snímku Koyaanisqatsi. Stejně jako jeho tvůrce Godfrey Reggio, vybral si i Fricke pro název svého filmu slovo z jazyka přírodního národa: baraka znamená v nářečí kmene štěstí, vůni, dech, ale i "esenci života, z níž pramení evoluční vývoj". Filmové záběry zachycují tvář Země v její neobyčejné různorodosti. Po počátečních scénách opic u horských pramenů, přes náboženské obřady, lidské konání i nedotčenou přírodu v různých koutech světa. Jaksi mimochodem se vedle sebe objevují starobylé chrámy v Kambodži, jihoameričtí indiáni, zatmění Slunce, činná sopka, skalní útvary v Utahu, australští domorodci, mračna valící se přes pohoří, rituální omývání Indů na břehu Gangy i spalování mrtvých, zvyky a slavnostní tance Masajů v Africe, ptačí hejna v letu nad jezery, leguáni na Galapágách, mořský příboj. Ve velkolepém příběhu obrazů vystupují i egyptské pyramidy a nacistické koncentrační tábory v Polsku. Nakonec přichází kriticky laděný pohled na zautomatizovanou západní civilizaci: anonymní "řeka" aut a lidí na amerických ulicích a v japonském metru je srovnávána s pohybem a tříděním kuřat na dopravních pásech v drůbežárně. Výtvarně dokonalému obrazu pomáhá spoluvytvářet atmosféru hudba, na níž se podíleli Brendan Perry, Michael Stearns a Lisa Gerrardová. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (274)
Co mě na těchto filmech fascinuje, to je propojení všech aspektů života na naší Zemi. Jsou zde krásné scenérie, které vytvořila příroda, scenérie, které jsou výsledkem lidské činnosti, jsou zde lidé a jejich činnosti, zvířata, rostliny, prostě všechno. Tématem filmů je hudba a svět a podle toho také vypadají. Jen těžko se zde hledá nějaká jednotná linie, pokud zde vůbec nějaká je. Filmy se pak navzájem neskutečně podobají, ale rozhodně to nejsou kopie. Záběry v obou filmech jsou naprosto jedinečné, i když podobná témata se zde hledají poměrně snadno. Člověk a jeho vliv na přírodu je rozhodně jedním z nich. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/02/baraka-odysea-zeme-1992-70.html ()
Vizuálně úchvatná podívaná, která mi dost často připomínala perfektní Koyaanisqatsi. Film je plný dechberoucích obrazů a dokonalé hudby ale jedná se o podívanou pro fajnšmekry a "normálního" diváka bude film nudit. Mě taky přišly některé z obrazů zbytečné a nudné hlavně co se týká meditačních částí z pralesů. ()
Kamera vychutnávající si pohledy na přírodní scenérie, nebeské úkazy, památky, sociální jevy, historická mementa, portréty lidí........... je ve svých kontextech tak výmluvná, že není třeba slov, abychom pochopili, co chce říct: existence na Zemi je nejen o kráse, štěstí, světle a životě, ale i o bídě, zoufalství, tmě a smrti. Drsná i úchvatná výpověď. ()
Pozor, jdou k vám kuřátkáá... Bohužel se po dalším shlédnutí potvrdilo, že oproti Qatsi trilogii tohle zůstalo na půli cesty. Po obrazové stránce to zas o tolik nezaostává, ale hudba, která v podobných filmech tvoří minimálně polovinu diváckého zážitku, tu je velmi nezajímavá a nudná, a Glassovi nesahá ani po kotníky. S výjimkou překrásné skladby Host of Seraphim od Dead Can Dance, samozřejmě, ale to nestačí:( ()
Velmi zvláštní film... Pokud se o Barace dá mluvit jako o filmu... žádné dialogy a žádný zjevný děj.. přesto je úchvatná... Zatímco první půlka se spíše soustředí na krásy přírody a na domorodce "nezkažené" civilizací, v druhé půlce vidíme lidskou civilizaci a všechny zápory, které s sebou nese. (Není vyloučeno, že se z vás po skončení filmu stane vegetarián.) To je vše je dokresleno skutečně působivou a podmanivou hudbou (např. Dead Can Dance). A k hodnocení: první půlka za 80%, druhá za 100%... (pro ty, kterým už matematika moc neříká: průměr je 90%) ()
Galerie (65)
Photo © Samuel Goldwyn Company
Zajímavosti (10)
- Scéna s mnichem v ulicích Tokya byla neplánovaná a nebyla ve scénáři. Štáb na mnicha narazil náhodou při cestě zpět na hotel. Mnich po celou dobu natáčení scény nepřerušil svou modlitbu a ani jednou se nepodíval do kamery. Po několikaminutovém natáčení mu štáb poděkoval a dal mu symbolický obnos jako poděkování. (Alfréda)
- Baraka je staroveké moslimské slovo, znamenajúce požehnanie, dych, alebo esenciu života. (Flipper)
- Film nakrútila trojčlenná skupina tvorcov za 14 mesiacov v 24 krajinách na 6 kontinentoch. (Flipper)
Reklama