Historia del miedo
Historia del miedo (Histoire de la peur)
History of Fear
Režie:
Benjamín NaishtatScénář:
Benjamín NaishtatKamera:
Soledad RodríguezHudba:
Pedro IrustaHrají:
Jonathan Da Rosa, Tatiana Giménez, Mirella Pascual, Claudia Cantero, Francisco Lumerman, César Bordón, Valeria Lois, Mara Bestelli, Elsa Bois (více)Obsahy(1)
Nad rezidenční oblastí kdesi na předměstí Buenos Aires krouží vrtulník a informuje o evakuaci. Vilky obklopené zelení však navozují pocit klidu. Co by se v takto ušlechtilé čtvrti mohlo stát? Díry v plotě, nečekané výpadky elektřiny, náhlá spuštění alarmu nebo nevysvětlitelný útok na auto naproti tomu jasně naznačují komplikace. Mladý argentinský režisér Benjamin Naishtat buduje ve svém suverénním debutu síť událostí, která diváka postupně skličuje tím, jak ho nechává tápat. Snímkem prochází takřka žánrová nálada, v jádru jde ale spíše o podobenství a zprávu o tom, jak lidé ztrácejí kontrolu nad svým chováním, stojí-li tváří v tvář strachu, respektive jeho nejasným příčinám. Film znamenitě pracuje se zámlkami a odpírá informace, po kterých nejvíce toužíme. Výslednou náladu tak můžeme přirovnat ke kouzlu tušeného, ale nikdy explicitně pojmenovaného, jak to známe z filmů Carlose Reygadase. Přistoupíme-li na režisérovu hru, můžeme se leccos dozvědět sami o sobě. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (12)
Zlatý Medvěd - výběr ()
Horší sebestřednou hovadinu jsem snad ještě neviděl. ()
Pár hezkejch obrázků jaro nedělá, pokud je atmosféra nulová a emoce na bodu mrazu. ()
Moc árt, žádná atmosféra, nulovej smysl. Trága na entou. ()
režisér prý nepřijel, protože se kouká na fotbal... no asi věděl, že to bude zábavnější, než sledovat vlastní dílo (a to nejsem fanda fotbalu), jeslti to o něčem bylo, nevim o čem, čekal jsem, že se z toho bahenního romantika vyklube mimozemšťan, který ubrhne svět (argentinu) do mazlavé hlíny, ale nic takového se nestalo.. to asi tim vedrem... :D ()
Film byl spíš takový sestřih nic neříkajících scén... smysl to buď postrádalo, nebo jsme to asi nepochopili a nutno podotknout, že půlka sálu to během první půl hodiny zalomila. ()
Určitě velmi nedoceněný snímek, ve většině scén je strach ve tvářích hrdinů přítomen, kdo ho chce nalézt, ten ho také většinou objeví (k této výzvě mě motivovala i zdánlivá nelogičnost a absence informací). Nejedná se však o nereálný strach, kterými jsou přecpané brakové horory poslední doby, ale trochu opomíjený, někdy jen chvilkový strach v situacích, se kterými se v životě můžeme setkat. Pro mě určitě kvalitní "otvírák" letošního KVIFF, 70%. ()
20 minut....pak byla lepší procházka v dešti, než ztratit další hodinu života. 15% ()
Nuda... ()
Nejsem si doposud zcela jistá, co autor zamýšlel. Po celou projekci mi v hlavě blikalo obrovské w t f. Byly to příběhy a byl tam strach (především ke konci to bylo nepříjemné), ok. Celé to ale bylo nějak řídké, nesourodé a nedotažené (ne nutně nudné). ()
Myšlenka dobrá - člověk v 99% bojí naprosto neopodstatněně. Jeeen to zpracování trochu pokulhává. Spousta minipříběhů, které by fungovaly lépe, kdyby byly jasněji provázané a měly nějaký příběh. Tak aspoň za tu myšlenku a argentinský přízvuk... ()
Kolikrát se během běžného dne bojíte? Kolikrát se jen leknete? Kolikrát si připadáte nejistí? Co všechno znamená strach? Ano, běžné každodenní situace spojené do jednoho příběhu... ()