Pépé le Moko
Režie:
Julien DuvivierScénář:
Henri JeansonHudba:
Vincent ScottoHrají:
Jean Gabin, Mireille Balin, Gaston Modot, Marcel Dalio, Line Noro, Gabriel Gabrio, Saturnin Fabre, Gilbert Gil, Roger Legris, Jean Témerson, Lucas Gridoux (více)Obsahy(1)
Dohonil jej vlastní stesk po Paříži, touha po lásce a smutek. Jean Gabin jako gangster, jemuž se uzavřela cesta zpět.
V roce 1937 mělo v Paříži premiéru drama Pépé le Moko o francouzském zločinci, který je nucen skrývat se před policií v Alžíru. Jeho útočištěm se stala stará maruská městská čtvrť Kasba, kde se bezpečně skryje ve spleti uliček, nikdy nekončících domů a teras. Obklopí se lidmi, kteří ho uznávají a někteří i bojí. Noblesního gangstera trápí hluboký stesk po domově, především po Paříži, která se mu zhmotní v ženě, do níž se zamiluje, krásné Gaby, bývalé kabaretní umělkyni, nyní ženě bohatého obchodníka.
Pépé le Moko je výrazným reprezentatnem poetického realismu - směru ve francouzské kinematografii druhé poloviny 30. let 20. století, který vytváří vlastní svět připomínající skutečnost, ale poznamenanou nostalgickou atmosférou. Jejími hrdiny jsou osamělí lidé, vyděděnci ze společnosti, jenž jim ukřivdila, život se jim nedaří a jen zoufale se snaží odvrátit blížící se katastrofu.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (33)
Pepé Le Moko je poetický realizmus ako vyšitý. Ale on je viac zromantizovaným, ako realistickým, čomu napomáhajú exotické lokácie ako zmes ateliérových stavieb a skutočných exteriérov mestečka, v ktorom by sme všetci radi strávili dovolenku. Cez deň na pláži, v noci v pochybných baroch. Duvivier používa takmer až archetypálne metafory typu plotov ako väzenia, trúbiacej lode ako symbolu vytúžených diaľav, alebo turniketu ako predzvesti neodvratného osudu. Je to jednoduché, ale zároveň mätúce množstvom postáv a intrigami a vládne tomu Jean Gabin ako gangster, ktorého si väčšina (ženského) publika musí obľúbiť. Ja už trochu menej, predsa len to je reálny gangster, ktorý sa mstí okom za oko (resp. vražda za vraždu) a patrí do väzenia. Každopádne kúzeľný film. ()
Jean Gabin zde ukazuje své mistrovství a onu ležérní polohu, kterou mu ale snadno sežerete, stejně jako tu polohu romantickou. Film sám o sobě ale není tak unikát ní, prostě jen skvěle zachycuje místo a vztahy mezi jednotlivými postavami. Fatální konec se pak zdá nevyhnutelný a člověk si pak až řekne, co všechno je možné udělat z lásky, respektive její ztráty. ()
Francie nepotřebuje policii, protože zhoubou zbojníka Pepíka, zločince však se zlatým srdcem, je buržoazní panička. Pépé le Moko je typická meziválečná studiovka. Úspěšný román se rychle překopíruje na plátno, a protože typickou návštěvnicí je právě buržoazní panička nudící se v manželství bez lásky, je její filmový obraz katalyzátorem děje, zatímco Jean Gabin dokonale ztělesňuje erotický ideál psance, tedy přesný opak muže, za kterého se hodné a způsobné dívky provdaly. ()
Romantický obrazotvûrce Duvivier si tentokráte vybral exotické prostředí Alžíru, které se mu bohužel nepodařilo plně zužitkovat, k vyprávění romantické gangsterky. Překvapí na svoji dobu nezvyklá zkratkovitost děje a především absence akčních scén, které by takovémuto snímku slušely. Nelze pochybovat, že by je režisér prvního akčního celovečerního filmu nezvládnul natočit. Ale Duvivier se rozhodl dát tentokrát průchod spíše emocím. Bezhlavé zamilování hlavního hrdiny do dámy se šperky na první pohled však nepůsobí příliš věrohodně. K nedůvěryhodnosti přispívá i zcela nezvykle přehrávající Gabin, který některými svými grimasami přinutí diváka spíše k smíchu, než k pochopení. V kontextu předchozího děje se nelze divit závěrečné patetické scéně u plotu. Nezbývá než opět ocenit jemnocit, s jakým Duvivier nechává snímat scénu, především pak to, že využití zadní projekce coby propojení snového světa s realitou dodává této mnou opovrhované metodě zcela novou dimenzi a povyšuje ji na plnohodnotný tvůrčí prvek. ()
Gabin je fajn, závěr pěkný a skvělá je i tísnivá atmosféra Kasby. Vůbec vše, co je na tomto filmu francouzské, je dobré. Ale ty ,,americké atributy" - jako především plytká krimi dějová linka, na níž je příběh Pépého jakž takž namontován - to zas až tak úchvatné není. Zjistil jsem, že mi nějak vadí filmy, jejichž prvním záběrem je místnost plná mužů v kloboucích. ()
Galerie (29)
Zajímavosti (10)
- Krátká sekvence z tohoto filmu se objevila ve snímku Člověk proti zkáze (1989) – film běží v kině těsně předtím, než je vyhlášena mobilizace Československa. (Přemek)
- Snová cesta Pépého do prístavu je jedinou v snímku, ktorá bola natočená skrz zadnú projekciu. (Biopler)
Reklama