Obsahy(1)
Zpočátku romantický příběh o lásce Roba a Betty se postupně stává začátkem konce mužského protagonisty, když ze zaměstnání přinese celou mrtvolu (zatím nosil jen části lidského těla) a společně ji pomilují. Nicméně ani pak není Betty spokojená a svého snoubence opustí…
Tento poloamatérský snímek německého režiséra Jörga Buttgereita si získal svou proslulost během let, kdy se obaloval do hávu nepodložených legend. Je skvělým důkazem, jak se může film proslavit jen na základě „orální“ reklamy. Bez jakékoliv kampaně se stal Nekromantik vyhledávaným kouskem pro všechny zvrhlíky i obdivovatele neoficiální kinematografie (to už dnes o Buttgereitovi neplatí, o čemž svědčí i podpora Goethe Institutu).
Režisér vsadil na atraktivní téma erotické náklonnosti k nebožtíkům, protože obecenstvo dychtí po nechutnostech. Nekromantik 1 i 2 měl neuvěřitelný úspěch. První díl byl do konce 90. let zakázán v polovině evropských zemí. U druhého dílu chtěla německá cenzura zničit i negativ filmu. Nakonec se z něho stal předmět seriózního zájmu, a tak se dnes setkáváme s výklady, že jde o metaforu neschopnosti komunikace nebo že jsme svědky podobenství o nebezpečí AIDS a důležitosti bezpečného sexu, anebo také že Nekromantik je podobenstvím o rozděleném Německu. Bohužel jako minulý rok v případě filmu Kanibal holocaust (1979) i letos musíme upozornit na reálné scény zabíjení zvířat, které režisér očividně používá jen pro navození realistické atmosféry (např. Robova koupel s vyhřezlými kočičími vnitřnostmi). Naopak zábavně působí neumětelské triky jako rozpůlení lidské hlavy. Ale Buttgereit má již své slavnější předchůdce: Buio Omega (1979) (známější pod názvem Demencia) od Joa D´Amata nebo Macabro Lamberta Bavy.
Schraňování lidských ostatků a erotická vzrušivost smrti je, ať chceme nebo ne, součástí naší společnosti.
(Festival otrlého diváka)
Recenze (135)
Po velmi slabých krátkometrážních filmech představil Jorg Buttgereit "filmové dílo" jehož kultovnost teď už naprosto chápu. Mnoho vynikajících scének plných krve, nechutností a erotična, na druhou stranu romantické scény plné klišé, jen obohacené o trochu netradiční prostředky (postelová scéna, sen). Závěrečná scéna však dodala korunu a smíchy jsem málem neudržel oběd, který jsem během během filmu s chutí pozřel. Vynikající! ()
Že se budu usmívat po skoro celou dobu sledování Nekromantiku, jsem teda vážně nečekala :). Nekromantik je.. jako když se podivný hnus snoubí s podivnou krásou. Kdo však podlehne jeho extraordinární expresi hnusu, tenhle odvážný experiment si neužije - tedy Nadhled, prosím. ;) Přiznávám, že jedna scéna mi slušně pobouřila žaludek (očičko), ale doprovodný soundtrack plný všeprostupující lásky a něžné vášně mě zase rychle vyhoupnul na obláček. Je to úlet, je to velice Jiný film. A ten klavír! Smekám autorům; v jiném balení bych tohle téma asi vážně nedala. ()
Dvakrát jsem zkoušel tuhle šílenost dokoukat do konce, bohužel marně. Zřejmě nejsem na stejné vlně jako byl vtedy režisér či jiní "ujetí" intelektuálové. Ono koukat třeba 5 minut na to jak se stahuje králík z kůže nebo jak někdo souloží na klacku připíchnutém v mrtvole za doprovodu pohádkové hudby...no nevím. ()
Vkládám stejnou recenzi pro oba filmy : Nekromantik i Nekromantik 2 jsou prakticky nehodnotitelná dílka - nekrofilní zhovadilosti, ztopořené pyje chrlící krev a pomazávání se vnitřnostmi se zde mísí s decentním klavírkem a humornými okamžiky, přes špatné herce a viditelně mikroskopický rozpočet lze vysledovat, že to vlastně nejsou špatně natočené filmy. K dobru bych také přičetl fakt, že právě díky své nevázané zvrhlosti a střelenosti jsou oba filmy velice originální, něco takového skutečně každý druhý den nevidíte. Nějak zvlášť náramně jsem se ale nebavil, proto hodnotím klasickými třemi vyhřezlými řitními otvory. P.S. Toho králíka si fakt mohli odpustit. ()
Jednoduše prvoplánovitý exploitation snažící se šokovat za každou cenu. Což mu moc nejde, na to jsou masky až příliš viditelně umělé, snaha o maximální perversi příliš zjevná a veškeré dění na plátně až příliš humorné. Takže horor se nekoná a zvracet taky nikdo nebude, protože Nekromantik pravidelně střídá jen dvě fáze - velmi zábavné nekrofilní sexuální scény (závěr mě smíchy složil ze židle)... a převelice nudný zbytek. Kde není příběh, nemá co zaujmout. 7/10 ()
Galerie (36)
Photo © Film Threat Video
Související novinky
ČSFD skvadra zpět na Sitges Film Festivalu
Po úspěchu loňské filmové výpravy se čtyřčlenný ČSFD tým opět vydal na nejvýznamější festival pokleslých žánrů na světě. Hororoví fandové Filmmaniak, RUSSELL, Goldbeater a POMO (na spodní fotce zleva… (více)
Jste Otrlý divák?
Když nepočítáme sledování odpoledních telenovel, je jediný způsob, jako to zjistit: sebrat se a jít do pražského kina Aero na některé - a nebo rovnou na všechny - snímky uváděné v rámci přehlídky… (více)
Reklama