Nahý mezi vlky

Po všetkých filmoch o šialene krutej realite koncentračných táborov je ťažké uveriť tomuto príbehu a pohľadu na normálne tváre väzňov. Možno len nezohnali dosť štíhlych hercov. Aj to vzájomné vydieranie dozorcov a väzňov bolo akoby z iného sveta a zostáva nám len rešpektovať predlohu a svedectvá o faktoch, ktoré sa spomínajú aj tu v komentároch. Oproti filmu z roku 63 veľa zmien nie je, len retrospektívne spomienky, ktoré toho ale veľa nepriniesli. (22.05.2017)

Príbeh má skutočné pozadie ale nie je skutočným príbehom, skutočný príbeh začal v auguste 1944 kedy prišiel do koncentračného tábora Buchenwald 3 ročný chlapec so svojím otcom a bol riadne zaregistrovaný. Nebol jediným dieťaťom v tábore, ale bol najmladším a tak si ho politickí väzni zobrali pod svoju ochranu. Nemecký spisovateľ Bruno Apitz bol väzňom tohto koncentračného tábora a tak opísal skutočný príbeh tohto chlapčeka. Tretie remake filmu Nahý medzi vlkmi (1960,1963 a teraz 2015) sa zameriava na historické zobrazenie posledných 14 dní v tomto tábore a tento film nie je taký uhladený, je surovejší a drsnejší, ako ten z roku 1963. Bolo úžasné vidieť, ako ľudia fungujú v extrémnych podmienkach, boj o prežitie bola to realita v táboroch a tu potom existuje len málo solidarity. Takže tu niekde sa stráca ideológia o hrdinstve a človek je schopný všetkého. Konkrétne k Buchenwaldu. Prvým veliteľom  bol surovec Karl Koch, neskôr popravený za finančné machinácie, jeho nástupcom bol Hermann Pister. Ten ráno 11. apríla 1945 zavolal dvoch väzenských zástupcov a oznámil im, že oddiely SS odchádzajú z tábora a odovzdal im zodpovednosť za 21 tisíc väzňov nachádzajúcich sa v tábore. Vtedy sa začali pripravovať aj členovia ilegálneho komunistického výboru. Jednak mali obavy, či ustupujúci esesáci nezačnú zabíjať väzňov, jednak chceli čo najväčší počet Nemcov zadržať, aby ich po vojne mohli postaviť pred súd. O 15,00 mali väzni v rukách celý tábor. Obsadili ho bez boja, bez výstrelu a bez obeti na životoch. Zajali 76 esesákov, ktorí nestihli včas odísť. Vedenie v Buchenwaldu prevzala dočasná správa tábora zložená z väzňov 10 rozličných národností. Okolo 17. hodiny dorazil do Buchenwaldu prvý americký džíp s dvoma vojakmi – poručíkom Emmanuelom Desardom a seržantom Paulom Bodotom, príslušníci 4. tankovej divízie americkej armády. (01.06.2016)

Toto filmové zpracování slavné knižní předlohy se myslím vydařilo. A je sympatické, že film točili sami Němci. Ačkoliv nová generace se už prakticky nemá sama za co omlouvat a je i chybou to po ní chtít, je dobré, že si téma holocaustu Němci stále uvědomují a připomínají jej. Já k filmu prakticky nemám výhrad, snad jen že klíčové momenty mohly být řešeny s větším napětím. A přiznávám, že mi tam také vadily (stejně jako v každém válečném filmu) ty dobové dokumentární záběry. Pro pohyb v časové ose byly důležité, ale vždy mi vadí ten kontrast hrané - barevné s nehraným - černobílým... Chápu však že točit postup amerických armád stále blíže k Buchenwaldu by byl nad rámec rozpočtu filmu a koneckonců, příběh sám řeší něco úplně jiného. A tak téma nalezeného chlapečka, kterého je možné zachránit avšak za cenu možné ztráty vlastního života jen pár dní před koncem války a nacistického běsnění je stále aktuální. Jak se zachovat? Chovat se jak zvíře, které chce jen samo přežít a nebo se zachovat jako člověk v místě, kde lidství a důstojnost ztratilo svoji váhu a význam hned po výstupu z dobytčáku? Pokud to jde vůbec takto napsat, pak jsem musel ,,ocenit'' samotné zpracování Buchenwaldu. Baráky, apelplac, bunkry.. vše bylo naprosto věrné. Peklo přeplněných zavšivených paland, komanda, kápové, esesáci (hlavně ze Sabina Tambrei šel opravdu strach)...Nebřenského jsem ve filmu nikde nezahlédl ač jsem se snažil. --- Zkrátka člověk na tom místě smrti úplně byl... Nevím kde sehnali tolik vyhublých lidí, ale tento komparz nebyl jako z jiných filmů o táborech smrti... Lidé zde byli opravdu vychrtlí kost a kůže s propadanými hrudníky kamsi dovnitř svých těl... Opravdu reálné ztvárnění samotného pekla. Ačkoliv bych měl pár výhrad, přejdu je. Vítám každý takový nový film a vítám jej tím více čím později je natočen od těch šílených válečných let. Není to za čisté 4 , ale zaokrouhluji nahoru. * * * * (11.08.2016)

Premiéra na STV ma potešila, ale sledovať nemecký film z vojnového obdobia s nie veľmi vydareným dabingom , to nebolo celkom ono. Možno to však bolo samotným filmom. Tvorcom nemožno vytknúť snahu, atmosféra a život v tábore bola bezchybná, no film sa nedokáže zadrať pod kožu. Chýbali mi emócie, silnejšie postavy, o ktoré by sa divák strachoval alebo im v ohrození života fandil. Najväčší problém som však videl v postave chlapca, ktorý asi vyhral konkurz s názvom "najroztomilejší chlapec". Dieťa v takom veku nedokáže ticho a nečinne sedieť celé hodiny a tváriť sa , že všetkému rozumie. V tomto smere to nebolo dôveryhodné. Určite siahnem po originály z roku 1963, hlavne z dôvodu, že jeho režisér natočil aj veľmi vydarený Der Aufenthalt. Tento súčasný remake iba pozerateľný priemer. 60%. (21.06.2016)

Německý zfilmovaný román ( a údajně inspirovaný skutečností ) o ukrývání malého židovského chlapce v koncentračním táboře Buchenwald pár týdnů před koncem války. Protože se natáčelo v ČR, tak se občas mihnou i nějaké známé tváře ale jestli tenhle film má nějaké plus, tak velmi realisticky vyobrazený život v koncentráku, tím mi velmi připomíná český Colette (2013) a mám pocit, že spousta scén byla točena v úplně stejných kulisách. (07.04.2019)