Bez problému

Na tento film jsem se těšil už od jeho uvedení do čs. kin (1977). Dnes jsem se k němu tedy dostal a... jsem docela zklamaný. Asi nejslabší Lautner, co jsem zatím viděl. Obsazení fajn, ale nevyužité. Výchozí zápletka také fajn, ale rovněž nevyužitá. Autorem hudby je jindy dobrý Sarde, ale zde rovněž nevyužitý, jeho doprovod jako kdyby patřil k úplně jinému filmu, rozhodně ne ke komedii. Film začíná akční scénou, ovšem následující automobilová honička je díky zpomalovačkám, záběrům pauznutým kvůli úvodním titulkům a už zmíněné Sardeho nehodící se hudbě docela rozvleklá, nevtipná a nudná, ostatně jako většina filmu. Ten místo avizované komedie s kriminální zápletkou připomíná spíše citové melodrama. Také střih je jakýsi podivný. Místy to zachraňují ženské představitelky,  postupně vstupující do děje. Dvě z nich (ve vedlejších rolích) se dokonce předvedou "nahoře bez". Také Lefebvre a Guybet nejsou špatní, ale většinou nemají co hrát. Během celé stopáže jsem se přesně dvakrát uchechtl, zbytek jsem se spíš nudil. Závěrečná pointa s mrtvolou je vzápětí shozena nesmyslně použitými záběry s rogallisty. Výslednému dojmu nepomáhá ani dabing od někdejšího Lucernafilmu, kde hlasově výrazný a nezaměnitelný Stanislav Fišer dabuje kromě Lefebvra ještě další 2 postavy. Ale budu shovívavý a pro mě objektivních 50 % zaokrouhlím nahoru... (25.04.2024)

K filmu: přes poněkud nepasující úvod, který připomíná grotesku anebo vystoupení autokaskadérů a jehož účelem je jen "obhájit", kde se u dveří Miou-Miou vzal postřelený chlap, i přes pokračování, kdy se Anita oproti veškeré logice nesnaží jednat jako NORMÁLNÍ člověk (když k vám do bytu vpadne mrtvola, maximálně mu prohledáte kapsy, ale pak asi zavoláte policii, že jo...), se postupně dostaneme k Jeanu Lefebvrovi a leccos se vylepší. Na válení se po zemi to není, ale jako komedie to docela funguje. K dabingu: Druhý dabing vznikl prý v TS Production pro Lucernafilm Video a režisér Zdeněk Hnilica obsadil do celého filmu šestici (!) dabérů, takže všichni zúčastnění kromě hlavních postav mluví každý ještě tři až sedm dalších menších rolí. Což je sice na dobu vzniku (bohužel) typické, nestává se ale často, aby se postavy mluvené jedním člověk ve filmu potkaly (Stanislav Fišer jako Edmond Michalon a zároveň recepční hotelu). Tragédie na n-tou, vlastně na šestou. (18.07.2013)

U nás neprávem neznámá komedie. Má to pár hluchých míst, ale těšilo mě najít film, kde by mi nevadil Jean Lefebvre ve velké roli. Vizuálně i verbálně jej doplňuje naprosto skvostná Anny Duperey, nezklamala ani dokonale sošná Renée Saint-Cyr, kterou opět nic nevyvede z míry. Nasmál jsem se jako už dlouho ne. (21.02.2016)

Při svých posledních setkáních s francouzskými komediemi jsem byl často až smutně překvapen, že jejich kvalita značně kolísá a spíše se vzdaluje hranici průměru směrem dolů. Většinu těchto filmů měl na svědomí Georges Lautner, slavný režisér solidních kriminálek jako Profesionál nebo Smrt darebáka či belmondovské podívané Policajt nebo rošťák. Žádný problém bohužel patří mezi jeho "problematičtější" krimikomedie, které vykazují podobné znaky nepovedenosti či spíše nedotaženosti. Zajímavá výchozí dějová situace nejspíše režiséra vždy pobavila natolik, že se nejspíš nechtěl moc zabývat nějakou detailnější průpravou scénáře a tak do příběhu zahrnul několik postav, které měly působit vtipně, obsadil je známými herci a čekal, že to bude stačit k dobrému výsledku. A mně připadá, že podobně to bylo i v tomto případě. Po efektní úvodní honičce se Miou-Miou vyskytne problém, co s mrtvolu, která se dostala do jejího bytu. Klasická, ale vděčná situace zůstává ovšem zančně nevyužitá (dovedl bych si představit daleko více zmatků či záměn, které by kolem ní mohlo vzniknout), stejně jako Jean Lefebvre, který by měl bavit, ale žádná scéna mu to moc neumožňuje. Asi mě ovlivnil i dabing, který filmu rozhodně nepřidal (celý film nadabovalo jen 6 herců, naštěstí byl mezi nimi Stanislav Fišer, kterému byl svěřen Lefebvre). Celkově je film o něco lepší než podobný kousek pana režiséra, ale i tak výsledek odpovídá 50%. (26.01.2011)

Žádný problém nemám s tímhle filmem asi tak od desaté minuty, kdy skončí nepřehledná a nepochopitelná automobilová honička a Mňau-mňau otevře mrtvému dveře. Tím se otevřou dveře i téměř nepřerušované (až na jeden ubrečený kočičí výstup) zábavě, které vévodí Jean Lefebvre v roli těžce promiskuitního chlápka, před kterým se musí mít na pozoru každá žena. A taky mrtvola, která se zrovna nikomu nehodí. Vlastně je to asi tisící variace na téma kam s mrtvolou, ale až ná pár již zmíněných nesmyslů má výborný scénář - talent Jean-Marie Poirého je zde již zjevný. Na to, že je tenhle film už čtyřicet let starý, je ale relativně dost vulgární a i zdejší kočička nemá zrovna daleko k dlaždiči, i když za to může asi i dabing - nejen proto, že je mizerný, ale asi také proto, že vznikl až po revoluci, kdy se vulgární mluva ve filmech stala standardem. A taky je na dnešní dobu dost nekorektní - epizoda s protivným arabským sousedem by dneska už neprošla. Ve filmu se vyskytuje hodně krásný mladých i starších žen, z nichž ta (možná druhá) nejhezčí tu není uvedená - je to Paula Moore v roli Emmanuelly, jejíž epizodka v autě stojí opravdu za to. 90% (26.03.2016)