Koyaanisqatsi

Některé pasáže v kombinaci s tou hudbou mě úplně dostávaly do tranzu. Krásné zamyšlení nad současným uspěchaným světem, ztrácení rovnováhy a vztahu k přírodě. Někdy je mi z toho smutno, když poslouchám názory, často i lidí mě blízkých, že by nevydrželi mimo město, nebo nedej bože bez internetu, ani dva dny. Pokud to takto půjde, dál promění se naše krásná modrá planeta v šedou betonovou planetu. 75% (10.03.2011)

"Jakožto mimozemšťanovi mi byl tento snímek doporučen pro ideální nepřímé poznání dominantní životní formy prožívající svůj technologický boom (či vrchol) na jedné z planet vykazující známky života. Ta je, musím uznat, opravdu nádherná, až mi málem vypadlo všech pět tykadel nad scenériemi, o kterých se nám může jenom zdát. Přiznávám, že pro mě bylo dosti obtížné vyznat se ve zpomalených a zrychlených záběrech a správně si zařadit jednotlivé segmenty do souvislostí, zda je ten a ten detail organickou či anorganickou formou, co bylo vytvořeno samotnou planetou, jejíž název mi, omlouvám se, zrovna vypadl a co lidmi. Hned od začátku jsem si nemohl nevšimnout, pokud je tedy pravdou to, co film zobrazuje, vaší extrémní bezohlednosti a destrukční obsese. Diplomacie, nediplomacie, "Hanba vám!" povídám. Šokem pro mě byla ovšem vaše populace. Sotva tyto záběry ukazují všechny z vás a je pro mě pouze hrůznou otázkou domyslet si skutečné číslo. Mohl by to být pro vás značný problém. U nás jsme měli něco podobného, i když, pravda, v mnohem menším měřítku. Řešení nebylo snadné, ale bylo tím nejlepším, co jsme mohli udělat. Věřte mi. Viděl jsem, že prostředky na snížení počtu máte. Vystřízlivěním a upřímným zklamáním pro mě byl závěr. Doufal jsem ve vaší návštěvu, ale patrně to opět zbyde na nás. Ovšem až přestanete k vesmírným cestám používat vodík a kyslík a vaše rakety už nebudou nečekaně vybuchovat, určitě se ozvěte! Celkově vzato mi Koyaanisqatsi pomohlo vytvořit si na vás a vaší planetu svůj názor. A pro naše budoucí vztahy nechtějte raději vědět, jaký je... Teď už jen zbývá projet text překladačním programem (ano, firma Microsoft for Outer Space prolézá již i do tohoto oboru, kdybych jen věděl, kde má tahle banda svůj původ!) a hyperpostorovým oknem (opět od MfOS) zaslat na stránku čsfd.cz (zaslechl jsem, že v galaxii v Andromedě je obzvláště populární, jak se tam dostala, to ví snad jen Velký chuchvalec slizkých a smradlavých zvratků, stvořitel světa). Takže žijte blaze a až přijde invaze, poděkujte svým telekomunikačním společnostem, že nám o vás řekly vše...Checheche." Na Microsoft for Outer Space opět nebyl spoleh a tento text přišel, místo do profilu k filmu Koyaanisqatsi, mně do pošty. Bylo mou morální povinností text našeho milého mimozemského přítele zveřejnit a ukázat tak všem lidským uživatelům, co si on o pozemském filmu myslí. Součástí zprávy bylo i 5 poskakujících objektů v přibližném tvaru výkalu, z čehož jsem identifikoval zobrazení jejich stvořitele a hodnocení, i když kdo ví, co tím vlastně myslel. Dále pak zpráva obsahovala asi 10 řádků mimozemského textu, který nebyl přeložen a který byl ukončen našemi tradičními vykřičníky a opět pohyblivou animací zobrazující výbuch jakési modré planety. Celou zprávu jsem však pro jistotu vymazal. (08.04.2007)

Dokumentární snímek Koyaanisqatsi je pozoruhodnou audiovizuální kritikou lidského společenství, vyvolávající v divákovi spoustu znepokojivých až skličujících pocitů a otázek. Co se bude dál dít s planetou Zemí, bude-li lidstvo pokračovat v drancování a devastování přírody, ve vymýšlení dalších a dalších technických vymožeností, v robotizaci sebe sama? Kam spějeme? Pomocí poněkud zdlouhavého a monotónního pásma hudebních klipů, jsme dotlačeni ke katastrofickým odpovědím: Všechno je špatně. Svět nemá naději. Ale jak by to tedy mělo být? Jak zastavit pokrok? Existuje nějaká alternativa? Na to už nám snímek neodpovídá, což se mi nelíbí. Měla jsem dojem, že je nám podsouván jen negatitivní pohled na moderní civizilizaci. Snad v dalších dvou pokračováních objevím alespoň špetku naděje. Jsem zvědavá. (23.08.2009)

Tak tohle je jeden z filmů, který by pro mě měl sebezničující důsledky, pustil li bych si jej ve chvílích lehké duševní nestability. Naprosto úžasné záběry a snad ještě úžasnější hudba, která okatě, ale ne však nedůstojně parafrázuje písně Atom Heart Mother a On the Run od Pink Floyd. Chcete li si užít v bezeslovném ohromujícím dokumentu krásy i "krásy" světa, chcete li proniknout do samého nitra podstaty lidské společnosti a chcete li si navodit destruktivně přemýšlivou náladu, která skončí nejdřív druhý den, pak je pro Vás tento dokument jako stvořený a musím říci, že i pro mě takovým byl. Tedy syrově skutečným a spoutaným vlastní nespoutaností. Říkajícím vše a zároveň nic a jako bonus, byl i něčím víc. (04.03.2010)