Lean a Ladder Against Heaven
Opri rebrík o nebo
Režie:
Jana ŠevčíkováScénář:
Jana ŠevčíkováKamera:
Jaromír KačerHrají:
Marián KuffaObsahy(1)
Marián Kuffa je farářem v malé vesnici Žakovce pod Tatrami na Slovensku. Na faře se stará o bezdomovce, bývalé vězně, děvčata a kluky z dětských domovů, tělesně postižené a týrané matky s dětmi. Okolo 250 lidí. Někdo zemře, někdo se narodí, někdo odejde... Příběhy bezdomovců, alkoholiků, feťáků a dalších ztracených existencí slouží ve filmu kromě své vlastní síly a zajímavosti také jako zrcadlo k počínání, životu, víře a náboženské a osobní filosofii faráře. Film o síle víry a hodnotě oběti, o tom, jak moc se člověk dokáže vydat za druhé, jak moc tím ztrácí, ale i jak mnoho tím získává. (Aerofilms)
(více)Recenze (33)
České snímky se do soutěžní sekce dokumentů na KV dostávají narozdíl od hrané tvorby pravidelně a nový počin Jany Ševčíkové se navíc představil ve světové premiéře. Její časosběrný dokument sleduje v průběhu pěti let faru, která funguje jako charita, komunitní centrum a částečně i jako odvykací stanice. Katolický kněz, jemuž úvodní text vykresluje doslova svatozář, není představován jen z pohledu nedoknutelné autority a navíc se ve snímku neobjevuje jako výlučný protagonista. Ševčíková dává prostor přibližně desítce postav vyprávět svůj příběh skrze kamerové zpovědi a sleduje jejich vývoj i po opuštění fary. Ne každý totiž souhlasí s velmi specifickým náhledem kněze na život a po ukončení 'skupinové terapie' je potřeba se postavit na vlastní nohy (nebo kolečkové křeslo). Neuspořádanost a přeskakování od záběrů, kde chybí velká část souvislostí nebo vcelku podstatný údaj o tom, kolik času vlastně uběhlo, vytváří iluzi, že všechny příběhy jsou vlastně stejné a splývají v jedno nevypovídající klubko. ()
Specifičtí klienti potřebují neortodoxního šéfa a tím Kuffa nepochybně je. Jeho sdělení nejsou komplikovaná. Nejdůležitější je, abys sis nic nenalhával a přiznal barvu – ano, byl jsem zavřený, kradl jsem, zabil, znásilnil. Je to tak, a teď bych chtěl žít jinak. Dokument se nevyhýbá ani okamžikům pochyb. Kuffa je naprosto upřímný. Neví, zda dělá to nejlepší, neví, zda vůbec postupuje dobře. Dělá to tak, jak si myslí, že měl, Je to nejlepší cesta? Na ničem nelpí a je klidně ochotný svoje dílo předat někomu, kdo to bude zvládat lépe. Tohle fakt není vděčná práce, řada klientů normální život neustojí, ani kdyby se Kuffa rozkrájel. Okamžiky jeho pochyb jsou nejlepšími místy celého dokumentu. ()
Marián Kuffa je výrazná osobnosť na Slovensku. Poznajú ho veriaci i neveriaci, lebo pod Tatrami robí niečo čo si zaslúži obdiv. Zdokumentovať to je však ťažké. Nepodarilo sa to ani Ševčíkovej. Dokument je nesúrodý. Predstaví sa nám zopár vyvrheľov spoločnosti, ktorí sú úprimní a postupne sledujeme ich príbehy. Režisérka sa vôbec nesnaží o pridanú hodnotu pre diváka. Príbehy i dianie v Žakovciach natáčala päť rokov, aby niečo zdokumentovala, ale čo to vlastne má byť? Gulášik. Nechápem názvu dokumentu popravde. Nebyť Kuffových výstupov a nebojácnych slov, neviem čo by bolo na dokumente zaujímavé. ()
Boj s veternými mlynmi. Ťažká téma. ()
Z filmu nebolo moc jasné, čo a ako robí Maroš Kuffa a čo dosiahol. Film skôr prezentoval jeho "klientov" a dobrovoľníkov prostredníctvom príbehov niekoľkých z nich. Najlepšie ich vystihuje citát jedného z nich: "Dosť z nich sú debili, ktorí si ani neuvedomujú, čo pre nich robí a ďalším na tom vôbec nezáleží."↵ To síce skôr zvyšuje jeho zásluhy, ale i tak by som rád videl trochu hlbší portrét Maroša Kuffu, než len pár vstupných pohovorov s klientami, dve vyhrotené situácie, pár myšlienok z kázní a pár jázd na koni. ()
Tenhle dokument buď chytá lidi za srdce nebo jim protáčí panenky k mozku a zpátky. Mně je rozhodně bližší první skupina, a to jak s ohledem na sociální téma a duchovní podtext, tak stylem zachycení příběhu. Jde o neúnavný boj s větrnými mlýny nejrůznějších závislostí na pozadí víry a smyslu života. Přiblížení nevšedního života heroického faráře bojujícího s každodenním marasmem. Nemohla mě nenapadnout paralela mezi jeho bezvýhradnou službou a biblickými dopisy apoštola Pavla Římanům, Korintským, Efezským atd. Pořád dokola. Lidé jsou slabí, padají, vstávají, padají, někdy povstanou napořád někdy už nevstanou vůbec. Sama za sebe děkuju, že se tohle ne úplně atraktivní téma lidí na okraji společnosti dostalo na plátna kin. Pokud si z toho člověk odnese něco pro sebe a je třeba vděčnější za to, co má a méně nešťastný z toho, co mu právě chybí, určitě film splnil alespoň část svého záměru. Aneb moudrému napověz, hloupého trkni, žejo. ()
Až do zhruba 40. minuty nadšení, pak se film bohužel začíná čím dál víc věnovat jednotlivým obyvatelům "azylového" domu. A potvrzuje přitom rčení o chytání více zajíců najednou. Protože z rázovitých postaviček se na tak malém prostoru zákonitě stávají jen karikatury (neustále odcházející a vracející se alkoholik,...) - takže příliš nezaujmou a přitom ubírají prostor pozoruhodnému hlavnímu hrdinovi snímku, který se tak s postupujícím časem stále více noří do mlhy, místo aby nám byl osvětlen z více stran. Škoda. Za mě tři hvězdy + jednu přihazuji za režisérský přístup (paní režisérka nemá potřebu se ve filmu sama zviditelňovat) a za téma. A osobně tedy Mariána Kuffu přes některé jeho kontroverzní názory obdivuji - myslím, že po čtrnácti dnech v jeho postavení bych byla zralá na psychiatrii. ()
Maroš Kuffa je anděl spadlý na Zem z nebeských výšin. ()
Lozil po horách, spadl z Gerlachu, jebl se do hlavy, aby se stal knězem a pomáhal lidem z okraje společnosti. Zní to trochu divně, ale výsledky snažení faráře Mariána Kuffy jsou vynikající. Vzhledem k tomu, že to samé lze prohlásit i o způsobu, jakým režisérka Ševčíková Kuffovu dobročinnost zdokumentovala, uděluju čtyři hvězdy. Kuffa je obdivuhodný člověk, smekám klobouk. Mohl by sice být menší fanatik a nemít výhrady vůči homosexuálům, ale to už by asi byl opravdu nadpřirozenou bytostí. Stačí, že se narodil 24. prosince. Co se dokumentu týče, oceňuju, že se mu daří sdělit efektivně cosi závažnýho, a přitom nerozkládá divákovu psychiku na maděru. ()
Zaujímavý pohľad do života ľudí, o ktorých sa stará kňaz Kuffa. Obrazovo umelecký ale celkovo nie moc vypovedajúci. Film prvú hodinu funguje ako bezdejová snaha o náhľad do problematiky chudoby, bezdomovcova, alkoholizmu a podobne, no po hodine začne byť unavený. Ohľadnú od myšlienky ktorú autori dokumentu mali, možno konštatovať určitú jednoduchosť dokumentu. Ako samostatný náhľad do života ľudí na okraji, zaujímavý, ako jeden a pol hodinový dokument ktorý by už mal obsahovať určitú myšlienku (hoci sa o ňu implicitne pokúša, ako snaha o návrat do spoločnosti, ktoré je v niektorých prípadoch skoro nemožná) nedostačujúci, no aj tak emočne stále dosť fungujúci na to, aby som dal štyri hviezdy. ()
Související novinky
Opři žebřík o nebe vítězem Ceny P. Kouteckého
Cenu Pavla Kouteckého za nejlepší dokument získala režisérka Jana Ševčíková za film Opři žebřík o nebe o svérázném faráři Mariánu Kuffovi. Ten se na faře ve slovenské vesnici Žakovce pod Tatrami… (více)
49. MFF KV – záblesky ze soutěžních sekcí
Po tiskové konferenci zaplavily web MFF KV v intervalu pouhých pár minut dlouho očekávané programové zprávy. Hlavní festivalový program přinese sedm světových a pět mezinárodních premiér. O… (více)