Chungking Express

Chungking Express je môj štvrtý Wongov film a konštatujem, že ma z nich oslovil jednoznačne najviac. Tie ďalšie, resp. v jeho kariére neskoršie, mi pripadali zbytočne naťahované a akési pseudoumelecké. Z Expressu pritom sála autorská úprimnosť a umelecká nezakomplexovanosť. Zprvu som mal problém sa na film naladiť a vzhľadom na moje predchádzajúce skúsenosti s režisérom som mal aj predsudky, lenže potom som pochopil, že film nesmiem brať ako nezávislý snobský art, ale ako milý romantický milostný príbeh a Wongove trademarky, ktoré mi inde pripadali gýčovo, zrazu dostávali svoj význam (trúbka, spomalovačky). Na film mám presne opačný názor, ako tvorcovia knihy 1001 filmov, ktorí si myslia, že oproti jeho ďalším filmom vyvoláva menšiu citovú odozvu a štýl vyhráva nad obsahom, podľa mňa je to presne naopak. Vzhľadom na tie ostatné diela. (24.03.2013)

Je to ako sínusoida. Kupovať konzervy ananásu kvôli tomu, že ho mala rada vaša bývalá, a navyše výhradne s dátumom spotreby 1.5., pretože máte vtedy narodeniny, je poľutovaniahodné. Čistiť cudzej žene topánky kravatou, ktorú máte stále na krku, je neprakticky submisívne. Nájsť však po príchode do bytu potopu a pomyslieť si, že buď som nechal tiecť kohútik, alebo je môj byt len precitlivený a tak sa rozplakal, je zase milo ujeté. Taká je vlastne väčšina druhej poviedky. Prvá zase dominuje obrazovou poetikou. A inštrumentálny aj piesňový soundtrack bol skvelý. No film samotný trochu moc nesúrodý na môj vkus. (13.06.2015)

Chungking express je spojení geniální kamery a hudby - Doyle-Lau a ústřední melodie "...California Dreamin..." bude ve vás rezonovat ještě dlouhou dobu. Chungking express je rozdělen do dvou příběhů, přesně nevím která je mi bližší, protože mi ani jedna nezasáhla srdce. Tak chladné, že to Wongovi nezbaštím. Postavy nejdou pod kůži, vztahy tak prázné, že pokud vás tohle oslní tak u 3-iron vypustíte duši. Přesto poetický obraz oslní vaše oči. (16.12.2015)

Zklamání, skoro nuda. Film jsem zhlédl, aniž bych o něm cokoli věděl, a proto jsem se pořád divil, kam hrome ve 40. minutě zmizel ten policajt z první části a proč tam je najednou někdo jinej, a proč se ten první nevrací... Tenhle film mě prostě minul, přišel mi neupřímný, vyumělkovaný a falešný. Některé repliky pronášené voiceoverem vševědoucího vypravěče mi vyloženě lezly krkem - dva nejhorší příklady chci uvést doslova: 1) "Zdá se, že všechno má stanovené konečné datum. Rybičky mají svou lhůtu. Masová omáčka má svou lhůtu. I nudlová polévka má svou lhůtu. Existuje vůbec něco, co není omezené lhůtou?" 2) "Asi jsem zapomněl zavřít kohoutek. Nebo je tenhle byt přecitlivělý? Vypadá jako z kamene, a najednou se rozpláče. Kdy pláče člověk, dáte mu kapesník. Ale když pláče byt, je s ním spousta práce." Proboha! Dalším "WTF?! momentem" pro mě byla asijská coververze songu "Dreams" od Cranberries. Fajn, když má Kar-wai Wong chuť míchat do asijského filmu západní komerční popík, proč sahá pro strašlivé předělávce, když jiný song - California Dreamin' od The Mamas & The Papas - zazní ve filmu v originále? To už mu na práva k písni od Cranberries nezbyly prachy, tak to musel nechat přezpívat? Ach! Tenhle film je jako knížky Haruki Murakamiho - je to sexy, je to trendy a je to cool, ale ve své podstatě je to pseudoinťošský hype , který mě strašlivě míjí, protože za tím cítím velké prázdno, nepodložené ničím, obzvláště ne životními zkušenostmi. (27.08.2011)

Mám radši druhou část filmu s kouzelnou Faye Wong. WKW "napsal" krásný scénář a kameraman Christopher Doyle snímá Hong Kong topící se v neonových barvách modré a červeno-oranžové. /At the high point of our intimacy, we were just 0.01cm from each other. I knew nothing about her. Six hours later, she fell in love with another man./ (26.08.2005)