Bože, jak hluboko jsem klesla!

Od rodičů jsem si vyslechl, jakou měl film v jejich době pověst. Jenže mě, hocha otužilého internetem zahlceným pornografií, to nechalo chladným a film shlédnul bez jakéhokoliv očekávání a byla mi nabídnuta příjemná komedie s erotickým nádechem. Suveréně nejvtipnější scénou je proces deflorace hlavní hrdinky. (09.10.2008)

Tento film se stal ve své době kultovním právě proto, že se v něm mělo objevit víc než nahé rameno a právě proto se na něj tlačili i naprostí filmoví ignoranti. Mě se nejvíc vryla do paměti scéna, kdy Michele Placido přeřezává Lauře Antonelli šňůry u korzetu. Měla jsem starost jak to "po tom" dá dohromady. (31.01.2004)

Provokující název nezklame po zhlédnutí očekávání, která vyvolá. Humor v podstatě laskavý, autorská nemilosrdnost více tušitelná než nahmatatelná, morálka čistoty a ryzosti v proklamaci, šmíráctví, mindrák a trapné pokrytectví v střízlivé a doložitelné skutečnosti. Zhruba tak lze pojmout tento kontroverzně chápaný a vykládaný film, navíc přesně zasazený do dobových souvislostí přelomu XIX. a XX. století. Šněrovací scéna (nebo odšněrovávací) patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo natočeno a napsáno. Roztomile působí i mladičký "Cattani" Placido. I dnes si toto dílo zaslouží jako určitý mravní korektiv svého druhu tématem i invenčním zpracováním pozornost a očekávání, se kterými před desetiletími přicházel do našich kin. (26.08.2007)

Jak už je patrné z poznámek ostatních, tenhle film je cenný především s ním spojenými zážitky. To se týká výhradně pamětníků jeho premiéry v tehdy socialistických kinech. Po shlédnutí většina z nás byla mírně konsternována konfrontací mezi snem a realitou, nicméně ten slabý nádech hříšného chtíče mi v podbřišku vibruje dodnes:-) (23.01.2007)

Očekával jsem film těžšího kalibru, tzv. film pro náročného diváka, jeden z těch, které zařazuje do svého programu ČT2 po 22. hodině. Po shlédnutí jsem příjemně překvapen lehkostí a skutečným humorem, který jsem v příběhu objevil. Laura Antonelli je tělem sladká, k nakousnutí jako čerstvé panenské jablíčko a Michele Placido neváhá a s chutí si do jablíčka kousne, a to nejednou. Opravdu vtipná a inteligentní italská komedie. Taková, jakou ji uměli v sedmdesátých letech jen Italové a Francouzi. A taková, jakou už Italové a Francouzi natočit mnoho let neumějí. Jsou filmy, ke kterým se po zhlédnutí už nikdy nevrátím. Tento mezi ně určitě patřit nebude. Rád se opět podívám na svlékací scénku v malé chýši, kde se šofér Placido patřičně zapotil horečnatým svlékáním kouzelné panny Eugenie (přitažlivé Laury A.) a kde si pak vzal na pomoc opravdu hrozivý a mocný nástroj. :-) (06.01.2009)