WOOD JOB！（ウッジョブ） 神去なあなあ日常
Obsahy(1)
Hirano Júki neudělal přijímací zkoušky na vysokou školu, jenomže všichni jeho kamarádi ano, dokonce i přítelkyně, která se s ním hned na to rozejde. Je v bezradné situaci, nechce další rok šprtat na zkoušky, a tak se rozhodne, že si udělá nějaký kurz. Přihlásí se tedy na lesnictví a to jenom kvůli tomu, že na propagačním letáku měli pěknou slečnu. Jenomže práce v lese je úplně o něčem jiném než honit sukně... Může v takovém prostředí Júki přežít? (Zíza)
(více)Videa (3)
Recenze (42)
Oddechový film, který nejen pobaví, ale pochlubí se krásnými záběry na japonský venkov, který ovšem není ten typicky známý – není totiž plný rýžových políček, ale vysokých stromů. Bavilo mě to, obešlo se bez patetických keců, herecké výkony byly na výbornou (obzvláště Sometani, ten kluk je tak obyčejný, až je radost na něj pohledět a užívat si, že umí hrát). Jak tomu u Japonců většinou bývá zvykem, nejedná se čistě o komedii, ale v příběhu je divákovi nastíněn i život na japonské vesnici, tradice i stále odlišné myšlení od lidí ve městě a hodnoty. Jak se říká: má to přesah. Film na mě působil krásně uceleným dojmem, kdy divák opravdu vidí tu změnu v Hiranovi (nemluvě o tom, že tuto změnu velmi dobře vyjádřil i způsob snímání kamery). Pěkný film o šíleně pyšném princi. Silné 4*. Titulky. ()
Není nad to si jednou za čas dát japonský film. Dokonce přemýšlím, jestli jsem vůbec někdy viděl japonskou komedii. Wood Job totiž jedna taková je...a rozhodně ne ledajaká. Vlastně vypráví příběh party dřevorubců, které když průměrný Japonec ve své zemi potká, tak na tak silný zážitek pravděpodobně nikdy nezapomene. Každopádně stejně jako to umí jiné národy, i Japonci dokázali natočit příjemný komediální příběh s klasickým průběhem a pozitivní náladou. Co už ale nebylo tak klasické, tak samotný závěr a nebo postava alfa samce dřevorubce, kterej se nehodí ani do samotné japonské kultury. Mně se ale naopak moc líbil. Takže pakliže do tohoto filmu půjdete, tak respektujte les nebo Vás zabije! ()
Podobně jako nás režisér (a scénárista) Jaguči Šinobu dokázal ve filmu Happy Flight zavést do světa letectví a složité práce na letišti, tady nám pro změnu otvírá svět japonského lesnictví, a to velmi příjemným, poutavým a dokonce zábavným způsobem. Film mě oslovil a dojal hned z několika důvodů - nejenom, že je zde snaha o ryzí ukázku tohoto povolání se všemi jeho strastmi a těžkostmi, ale zároveň se celým filmem nese úcta k těmto druhům profesí, které mnozí lidé téměř neberou na vědomí, ale přece jsou pro nás důležité. A co víc, film Wood Job je zároveň náhledem do života v japonských vesnicích, kde stále vládne japonský folklór a tradiční zvyky, které jsou obyvatelům velkoměsta v dnešní době již naprosto vzdálené. Jagučiho cit pro atmosféru, lidskost a humor je ohromný. Z mého pohledu jde o dokonalé filmové dílo, na které se ráda v budoucnu podívám znovu. ~(4,7★)~ ()
Nevšedný námet z drevorubačského prostredia. Aziatské komédie mi vždy prišli tak trochu infantilné, tak som sa spočiatku obával, či to nebude aj tento prípad. Trochu tých trápnych afektovaných situácií tam síce bolo, ale našťastie nie príliš a najmä tá majoritná časť príbehu odohrávajúca sa v lesnej divočine niekde "na konci Japonska" sa mi celkom pozdávala. Najmä tá premena Hiranovej mentality, keď si to nové lesnícke prostredie začalo získavať jeho srdce a úctu. No nebolo to nič nadpriemerné, ale tak ako oddychovka celkom fajn. ()
„POJĎTE SE MNOU PRACOVAT DO LESŮ!…“ /// Nevím jak vy, ale já teda moc zkušeností s japonskejma komediema nemám. Hrátky s peklem jsou asi jediný, který měli bejt vtipný jako komedie. Jinak se většinou jedná vo ten druh humoru, u kterýho si připadám spíš jako úchyl. Ani tahle žlutá Cesta z města do Babovřesk (hoď sem vodkaz… seš měkej, co?) vlastně není úplně normální. Júki je jouda, co les neviděl ani na vobrázku, ale lásce neporučíš, takže maže za holkou z letáku. Chová se jako idiot, ale vono si to buduje takovej ten japonskej smysl pro humor… no, ještě že všechno kolem je krásně zelený! Vesnička plná různejch lidí, chybí jen stará Škopková. Důležitá je hlavně práce v lese a vztah, k… ke všemu. Je z toho cejtit vůně dřeva, při šplhání po stromech mám závrať (sem ti říkal, ať nečumíš dolů!) a romantika z toho necáká po hollywůdsky, ale jen tak podpráhově a snad i mile. Část filmu zabere jakejsi svátek bohů stromů, hory, a všeho možnýho, takže mrkneme i na místní folklór. To v těch gore kravinách nenajdete! Júki je stejnej kokot jako na začátku, ale se všema se už sblížil, takže to jeho roční dobrodružství nemůže dopadnou jinak, než že … No, zas taková bomba to není. Ale jestli mám volit místo pro život v Japonsku, volím si vesnici! Klidně i tu dřevařskou firmu pana Nakamury. Páč kdo jednou přivoněl… (k lesu, ty vole!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Kamusari Nana Nichijo“, kterou v roce 2009 napsal Šion Miura, číst nebudu. 2.) Zjistím, že i v Japonsku maj lesy. 3.) Thx za titule ,,Belete“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Reklama