Monsieur Hire
Monsieur Hire
Monsieur Hire
Monsieur Hire
Režie:
Patrice LeconteKamera:
Denis LenoirHudba:
Michael NymanHrají:
Michel Blanc, Sandrine Bonnaire, André Wilms, Cristiana Réali, Bernard Soufflet, Philippe Dormoy, Luc ThuillierObsahy(1)
Drama osamělého člověka, který se svým způsobem odlišuje od svého okolí a lidé ho tedy nemají rádi. Když je ve městě zavražděna mladá dívka, podezření padá na něho. Nedokazuje svou nevinnost, neuvědomuje si vážnost svého postavení. Je zcela zaujat pozorováníme dívky, která bydlí v protějším bytě, vášnivě se do ní zamiluje a je ochoten obětovat vše za její náklonnost... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (36)
Velmi zajímavý film. Takový se dnes už jen tak nevidí. Smutný a hlavně nesmírně citlivý, jiné slovo mě teď právě nezapadá. O samotě, na kterou si člověk už skoro zvykl, ale také o vzplanutí, přece jen, co kdyby tohle náhodou vyšlo. Zahodit nálepku, kterou Vám lidé dali, bez toho, aniž by o Vás věděli cokoliv bližšího. Za pokus to přece stojí a pak už to půjde jak po másle. Třeba, snad, dám do toho opravdu všechno a budu jen pevně věřit a čekat u vlaku. Ona snad přijde... ()
Pro mne zvláštní film, ani nevím, jak jej hodnotit. Po celý film jsem se vcelku nudil, dialogy mi přišly nevěrohodné, jako i herectví hlavních hrdinů a vlastně celý film. Přesto jsem v noci po jeho skončení dlouho nemohl usnout a myšlenky se mi vracely k panu Hiremu a mrše Alici, takže mne ten film vlastně dostal. Abych nezapomněl - skvělá hudba v pasážích, kdy pan Hire šmíruje u okna - největší plus snímku. ()
Zpočátku se Pan Hire jeví jako klasická detektivka v hlavní roli se samotářským komisařem, půvabnou dívkou a studeným nesympatickým podivínem, který, jak se zdá, má co skrývat. Poetická první půle si však s veškerými dohady obecenstva navyklého na šablonovitá schémata detektivek příliš netyká - režisér s nesmírným gustem nechává diváka tápat v koláži minimalistických ponurých obrazů a nejasných, krátkých dialogů. Hlavní aktéři příběhu nejsou obyčejní lidé a nezažívají obyčejné pocity, a tak neustále mají čím překvapovat, a to i během napínavého a vkusně vygradovaného finále. Po všech ohledech velmi působivý film. ()
Pan Hire se sem tam usměje, ale úsměv mu pokaždé okamžitě spadne, jakoby měl ochablé mimické svaly. Pan Hire občas vypění. Je to stejně nečekané, jako když se usměje. Pan Hire má tvář většinu času bez výrazu a oči s děsivou nehybností fixované na jeden bod. Pan Hire se umí dívat. Pan Hire umí čekat. Pan Hire je vždy perfektně upravený a jeho zevnějšek posiluje dojem neživotnosti. Pan Hire vypadá jako mrtvola vystavená v rakvi. Neživotný pan Hire vyvolává v člověku velmi živé pocity – čím déle se na něj díváme, tím méně cítíme strach a odpor a tím více soucit a smutek. Protože pan Hire má také city. ()
Priznám sa, úvod bol veľmi náročný a tiež mi to prišlo akosi dejovo nevyvážené. No postupne veľmi rýchlo, ako sa začali odkrývať karty a pozadie postavy pána Hire, tak ma to vtiahlo a už nepustilo. Režisérovi sa tu podarilo pomerne slušne vykresliť nemohúcnosť, samotu a nešťastie hlavnej postavy. Na slabší nadpriemer to stačí. 70/100 ()
Reklama