Himaláj - Karavana

Vizuálně nekonečně krásný film s dechberoucími záběry tibetské přírody a prostým a přitom nesmírně hlubokým dějem. Byl jsem uchvácený od začátku až do konce. Fascinující je pohled do tradičního života Tibeťanů - pozorný divák má možnost zblízka dopodrobna zkoumat jejich obydlí, všemožné předměty jejich denní potřeby, oblečení, jejich zvyky a způsob života... Zajímal by mě názor nějakého tibetologa, ale na mě ve filmu tohle všechno působilo naprosto realisticky a nevyumělkovaně, a tenhle dojem umocňovala i hojná účast (skvělých a přirozených) neherců. Dlouho jsem vůbec nevěděl, v jaké době se vlastně příběh odehrává, protože všechny předměty denní potřeby objevující se ve filmu byly buď podomácku vyrobeny, nebo vyrobeny místními řemeslníky, nebyla tam jediná známka naší současné civilizace. Jediný cizorodý předmět, který naznačil že se jedná o dvacáté století, byla (geniálně symbolicky!) lahev s čínskou kořalkou. Schází mi slova k tomu, abych krásu, sílu a hloubku filmu vyzdvihl co nejvýš, pro mě osobně je jeho sledování vždy silný a meditativní zážitek. Také jsou v něm znát peníze francouzské produkce, například kamera je fantastická a některé scény by s nižším rozpočtem vůbec nebylo možné realizovat. Bohužel to mělo i stinnou stránku, protože film byl do zahraničí nabízený i ve francouzské jazykové verzi, po které nepochopitelně hrábl pazourou nějaký náš distributorský ultrazhovadilec, takže z jeho první projekce jsem měl chuť po prvních větách odejít. Důsledně doporučuju pouze originální tibetskou verzi. Můj nejoblíbenější dialog: "Co to je?" "Strom". "Ty jsi ho už někdy viděl?" "Ne." "Tak jak ho můžeš kreslit?" "Můj učitel mě to naučil." Skvostné. (18.04.2013)

Velmi neobvyklý film, zachycující alespoň krátký náhled do života domorodých obyvatel pohoří Himaláj. Mám za to, že většina herců byli skuteční domorodci, protože ve svých rolích občas vypadali až příliš skutečně. Film byl po zásluze oceněn dvěma Cézary a patří mezi to lepší, co v Evropě koncem 90. let vzniklo. (06.01.2003)

Krásný výpravný film, který v sobě nese vše, co k takovému žánru patří. Pro mě jsou Himaláje mým největším snem. Toužím se tam podívat, ale to se mi asi nikdy nesplní. Díky takovým filmům, můžu alepoň vidět tu nádheru zprostředkovaně. Producenti Microcosmosu a Ptačího Světa opět spojili krásné scenérie s překrásnou hudbou. Jediným negativem tohoto filmu je příliš zdlouhavý úvod, který je ovšem nezbytný pro načrtnutí vztahů mezi hlavními aktéry. (15.08.2005)

ocenenia : Oscar 2000 - Nominácia na najlepší zahraničný film ◘◘◘◘ Nečakal som, že táto "etnodráma", ktorú som pokladal iba za lacný produkt dopytu dnešných mladých ľudí po všetkom tibetskom, orientálnom a alternatívnom, ma dokáže takto presvedčiť, a to nielen svojou vizuálnou a hudobnou stránkou, ale najmä jednoduchosťou podania a etnografickou autentickosťou celého príbehu. Záver však neželane skĺzol do až príliš patetickej, morálno-poučnej kázne, ktorá príliš "verbálne" poukazovala na to, čo bolo v predchádzajúcich častiach filmu iba jemne a nevtieravo naznačené "medzi riadkami".... (20.09.2007)

Tak neuvěřitelně nudný a schematický film, že, pokud by nebyl z Himálaje a v tibetštině, nikdo by si ho ani nevšiml. Vysokohorské exteriéry jsou nádherné, tibetské kmeny a tradice mohou být zajímavé, ale postavit na tom celý film? Vždyť tam nebyla jediná myšlenka, žádná atmosféra. Jeden "rebel", který se vzbouří proti tradicím a vůdci kmene a tím si získá srdce nejedné tibeťanky, se bez povolení vydá na cestu se solnou karavanou. Tím proti sobě poštve žlučovitého vůdce kmene, který ho podezírá ze snahy o převzetí vlády nad kmenem (upřímně pokud bych měl takto nepříjemného náčelníka, asi bych ho po jednom dni shodil ze stráně nejvyšší himálajské hory :-) ). Ten se vydá na stíhací cestu se synem, který se kvůli němu vzdá své duchovní mnišské cesty (a s kýčovitým zaujetím o tom cestou s každým rozpravuje), což se podepisuje na jeho nemotornosti. Nevím, zda si umím představit povrchnější scénář filmu. Závěr pak představuje vrchol všeho kýče a schematu. (14.04.2012)