Muž na střeše

První Widerbergova krimi s typickým severským nádechem přináší v první polovině zajímavý náhled na únavné mravenčí pátrání po identitě vraha pochybného policisty. Druhá polovina pak spadne do dlouhé akce s likvidací klíčového pachatele, natočené tak strhujícím způsobem, že prakticky nedovolí divákovi odtrhnout oči od plátna či obrazovky. Po celý čas z filmu dýchá silná atmosféra a děj nabídne nejednu dechberoucí scénu (ať už úvodní strašidelnou vraždu s okem vraha mezi závěsy nebo též děsivý pád vrtulníku mezi zvědavý dav vyhlížejících lidí). Po dějové stránce se Muž na střeše vlastně nijak extrémně neliší od zde mnohem populárnějších akčních krimi thrillerů 70. let např. s Belmondem nebo Clintem Eastwoodem. Zcela odlišným je v první řadě zpracování, které se tady víc než na akci a prostoru pro herecké hvězdy soustředí na realistické pojetí policejní práce i psychologii vyšetřovatelů během pátrání. Rovněž akční zásahy včetně příprav i jejich následků Widerberg zobrazuje zároveň i jako velký psychický nervák pro zúčastněné policisty. O to více u tak silně realisticky zaostřeném krimi thrilleru může zamrzet těch několik do očích bijících podivností ohledně konání policistů, ale jinak bych ohodnotil Muže na střeše snad ještě kapánek lépe, než pozdějšího Muže z Mallorky. [80%] (04.08.2021)

Sjöwall & Wahlöö., pro mě stejně oblíbené krimi jako George Simenon. Jako dítě jsem od nich přečetl vše, jako dospělý jsem si tím vybavil knihovnu, Když jsem jako pubescent viděl tento film, rozladilo mě, že Martin Beck není svalnatý tetovaný Švéd ale prďola s břichem a pytlema pod očima. Teď jako dostatečně starý prďola s břichem dovedu ocenit toto filmové zpracování mých oblíbených seveřanů. Vono asi odhalit vraha není o svalech a šarmu ale že člověk nemá v hlavě nasráno. (20.09.2011)

Předně říkám, že tenhle film není dokonalý a má své mouchy (civil s přidělenou pistolí se mi zdá trochu naivní nápad ale budiž), ovšem výčet kladů je zašlape do bláta. Tahle kriminálka je úplně jiná, nic podobného jsem neviděl. Její hlavní devizou jsou detaily, v jiných podobných filmech opomíjené. Uskutečnění vraždy je i přes úsporné náznaky brutální scénou, policista spí nahý a utírá zadek svému dítěti, při pouliční střelbě mladík s nasazením života zachraňuje chlapečka na tříkolce, pohled obyvatel domu z okna, kam právě dopadá sestřelený vrtulník, pachatelovi vidíme do tváře až v posledním záběru. A navíc, ač spáchá vrah svůj čin takovým způsobem, že i John Doe je proti tomu něžný romantik, ve výsledku je nám ho i celkem líto. To vše dělá z "Muže na střeše" netypickou a vynikající kriminálku. 90%. (11.12.2010)

Jak už přede mnou napsal Rudovous, "Muž na střeše" je adaptací knihy autorské a manželské dvojice Pera Wahlööa a Maj Sjöwallové, konkrétně "Säffleské bestie", sedmého z deseti jejich "románů o zločinu". Snímek se poměrně přesně drží předlohy jak dějem, tak i zřetelným společenskokritickým podtónem. V čem se film od knihy výrazně (a podle mého ke škodě věci) liší, je pojetí postav policistů. Nejhůř dopadl komisař Beck - proti románu je minimálně o 10 - 15 let starší (není divu, že pak působí "předdůchodově" a jeho závěrečná střešní akce vyhlíží skoro komicky). Jeho manželka se z přitažlivé ženy ve filmu změnila na obstarožní nerudnou ženštinu, které už na hlavě chybí jen ty natáčky. Stejně podivný mi připadal filmový Larsson - z robustního hromotluka se ve Widebergově pojetí proměnil ve vyhublého střízlíka. Tak by se dalo pokračovat u Melandera a dalších postav. Nechci vypadat jako hnidopych, ale výše zmíněné švédské detektivky patří k mým oblíbeným knihám a při sledování "Muže na střeše" jsem se nedokázal oprostit od srovnávání s předlohou. Hercům je nicméně nutno přiznat, že s charaktery postav se většinou vyrovnali se ctí. Také je třeba ocenit autentickou atmosféru Stockholmu 70. let. (Zkušený režisér Bo Wideberg kvalitní práci s atmosférou předvedl mnohokrát - například v ponuré kriminálce "Muž z Mallorky"). Celkem vzato - "Muž na střeše" jako takový není špatný film, ale jako adaptace známé předlohy zůstává na půli cesty. Tři a půl *. Pro Kimona: zbytečná akce s vrtulníky měla jen ilustrovat neschopnost policejního řiditele a ten mechanik nedostal pistoli přidělenou od policie, došel si pro svoji (tím ovšem nechci říct, že by tak jeho zapojení do akce působilo nějak věrohodněji :-) ). (22.01.2009)

Film dvoch rozielnych polovíc. Tá prvá, komorná, psychologická a detektívna je lepšia, ale zase tej druhej treba nechať, že aj Švédi dokážu nakrútiť svižnú dlhú akčnú sekvenciu, trvajúcu niekoľko desiatok minút. Čo tam po logike, dôležité je, že to šlape a že je to občas aj vtipné. Celé to mieri na kritiku vlastných policajných radov, čo môžete brať buď ako nutné klišé, alebo ako odvážnu sebareflexiu. Každopádne o triedu lepšie, ako nudný Muž na balkóne. Muž na streche má proste šťavu. (06.08.2017)