Idioti

Proti konformitě a společenskýmu uspořádání, až na dřeň - takovej Trierův Fight Club. Proti všemu a proti všem, o snadný a snad i pochopitelný cestě tam, za ten okraj, a o opojný chuti "pravý svobody" a nespoutanosti konvencema, ale i o složitosti až nemožnosti cesty ven. Přestože (asi i kvůli formě Dogmatu) film neni tak efektní jako třeba právě Fight Club, tak třeba ten konec (obzvlášť scéna s Karen a její rodinou) pro mě jako diváka byl na tý empatický rovině snad ještě bolestivější. Ty principy a podstatu ale u Triera i Palahniuka vidim stejný a tak to, co se mi líbilo v Klubu rváčů, se mi zákonitě muselo líbit v jinym (Trierově) pojetí i tady - ideovej vůdce, prvotní zalíbení mnohých následovníků v samotnym překročení nějakejch hranic, ale ochota mála pokračovat až k sebezničujícímu konci; vcelku pochopitelnej motiv, kterej je ale ve skutečnosti nikam nevedoucim útěkem a s nim související bod, ze kterýho už neni návratu a kde už to ubližuje i lidem kolem... Mě Idioti upřimně bavili a dávaj mi smysl, ale úplně rozumim někomu, komu tenhleten styl a přístup vůbec sednout nemusí. A taky musim uznat, že jak do mý psychiky třeba ten Fincehrův Fight Club nebo Trierovy Prolomit vlny vrazily silou atomovky, tak Idioti jsou v porovnání s nima spíš jen takovou v zásadě "neškodnou" rachejtlí - navzdory společný tematice na mě ten dopad maj prostě jinej a ne tak intenzivní (což znovu nejspíš souvisí i s Dogmatem a jeho metodama). Jo a docela by mě zajímalo (POZOR, TROLEJ), jestli to mimino z rozhovorů s "odpadlíkama" je produktem toho grupáče... (01.03.2019)

DOGMA 95 vo svojej najrýdzejšej podobe. Oficiálny text distribútora neklamal... Ide bezprostredne o film o idiotoch a pre idiotov. Mal som čo robiť aby som to dopozeral. Takmer som sa zmagoril aj ja sám. Nemám rád Larsa von Triera, ale v tom dobrom slova zmysle. Viem čo dokáže, poznám jeho tvorbu a viem že ma iba znechutí a ukáže mi veci ktoré nechcem vidieť..... ale aj tak si ho stále pozriem... Cieľom tejto snímky bolo šokovať diváka a ukázať mu veci ktoré by sa mu nezdali ani v tých naj-zvrátenejších snoch.. a to sa aj splnilo, takže ja som v tomto ohľade nechutne spokojný... Nesmierne mi však vadili remeselné chyby ktorých tu bolo hojne ako napríklad .. čudné strihy, minimálne 5 krát som videl v zábere mikrofón a tak ďalej.. Iba kvôli tomu nedávam plní počet... Vedel som čo ma čaká.. a to som aj dostal.. (28.10.2014)

Hořkosladký, emocionální a svým způsobem i neskutečně krásný. Trier má jedinečný dar, který vkládá do každého svého filmu a můžeme být rádi, že je to právě film, kde zúročuje svůj talent. Jeho Idioti jsou natolik silným zážitkem, že jsem o nich musel dumat dlouho a dlouho po skončení, což se mi příliš často nestává. Svojí hloubkou a nejednoznačnými otázkami nutí stále k přemýšlení. Larsův nejlepší počin (zatím nepřekonaný). (04.10.2003)

Pro mě zcela jednoznačně nejslabší zástupce "Golden Heart Trilogy" a celkově jeden z těch slabších Trierových filmů, nicméně pořád nejde v globálu říct, že jde o celkově slabý či průměrný film:) Začátek je místy vlastně i dost komediální (pokud jste na to samozřejmě ochotni přistoupit), ale nebyl by to Lars von Trier, aby do svého filmu nezakomponoval i pár mrazivějších a pohnutějších momentů a nenechal své postavy pěkně "vykoupat", takže ač se "Idioterne" tváří zpočátku jako "pouhá" drsnější komedie, ve výsledku (a hlavně v závěru) jsou čistým trierovským dramatem. Přesto se mnou osudy a strasti hlavních postav zdaleka nezacloumaly tak, jako v jiných Larsových filmech. Samozřejmě nepopírám originalitu tohoto díla (námět filmu, kde si parta různých pořízků středního věku hraje na mentálně postižené a chodí "magořit", protože se vlastně jenom nudí - to je "úžasný" nápad), ale ve srovnání se vším ostatním, co můj oblíbenec Lars von Trier dosud natočil, je to pořád "jen" lehký nadprůměr. Ta čtvrtá * je těsně na hraně. (07.04.2011)

Nejsem nějakej uctívač Dogma 95, ale nedá se prostě upřít to, že hlavní cíl, filmy Dogma 95 splňujou. Soustředění se na herecký výkony, postavy a příběh. Útěk od reality a nalezení vlastního idiota v sobě samém. Pro mě nehorázně depresivní film, ač sem chvílema některý postavy chápal, bylo mi pak z nich na nic, ale furt mě to nutilo nad nima přemejšlet a přímo je neodsuzovat. prostě výborná Trierova práce. Na něm miluju to, že se ničeho nebolí, ať už jde o scény, který s klidnym srdcem označim za porno, nebo o cestu do nitra postav. (06.12.2009)