Režie:
John BadhamScénář:
Norman WexlerKamera:
Ralf D. BodeHrají:
John Travolta, Karen Lynn Gorney, Barry Miller, Joseph Cali, Paul Pape, Donna Pescow, Julie Bovasso, Martin Shakar, Sam Coppola, Nina Hansen, Lisa Peluso (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Devatenáctiletý brooklynský rodák Tony Manero (John Travolta) žije pro sobotní noci na místní diskotéce, kde se díky svým stylovým tanečním kreacím stává králem klubu. Mimo něj však jeho život není tak růžový. Doma se Tony neustále hádá s otcem a musí soutěžit se svým bratrem, který se stal knězem a rodina o něm má poněkud zidealizované mínění. Uspokojení mu nepřináší ani jeho práce v obchůdku s barvami. Všechno se ale změní, když na diskotéce zahlédne Stephanii Manganovou (Karen Lynn Gorneyová) a začne s ní trénovat na taneční soutěž. Stephanie sní o světě za hranicemi Brooklynu a její plány odstěhovat se za most na Manhattan navždy změní Tonymu život. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (321)
7/10 Saturday Night Fever mal byť takým predvojom Less than Zero, mal hovoriť o skazenej mládeži konca sedemdesiatych rokov, ale svojim audiovizuálnym romantizovaním disca dosiahol pravý opak. Divák, ktorý si neprečíta, o čo vlastne išlo tvorcom, tak ostáva zmätený. Je to športový/tanečný film? Alebo je to young adult dráma? Ten tón je tak zmätočný, že do posledných minút to nie je jasné. Atmosféra a hudba sú ale podmanivé. ()
Sobota večer: vše se zastaví, vše se točí okolo obtažených zvonáčů, bot s vysokými podpatky a správně načechranými vlasy. A následným obdivným gestům směrem k tanečníkovi Tonymu, který přes den maká v obchodě s barvami a možná brzy pochopí, že z Brooklynu je to jen skok na Manhattan, kde je vyhlídka na lepší život. Lehčí muzikál, jehož pecky od Bee Gees se hrají na diskotékách dodnes a díky kterému byla pro Johna Travoltu prolita nejedna slza. Doma ho štve nezaměstnaný otec a věčně bědující matka, na parketu je ovšem hvězdou. O rok později přišla Pomáda a Travoltovi leželi všichni u nohou. ()
(1001) -"You want a dream girl? Then go to sleep and have a nightmare." Z tohohle jsem měla velmi silný pocit, že se dívám na aktualizaci Rebela bez příčiny. Oproti roku 1955 se hodně posunula hranice toho, co všechno můžou tvůrci ukázat, ale ten základní pocit, že je to všechno zaranžované a falešné, zůstává. Když například po super legrační předstíraně drsné bitce v hospodě, kde jsou všechny rány očividně jenom na oko, nikdo nikoho doopravdy nemlátí a všichni si dávají velký pozor, aby si navzájem neublížili, hrdinové odjíždějí v autě a mají na sobě krásně nalíčené tržné rány s jasně červenou krví, vypadá skoro už jako parodie. Na druhou stranu jsem vůbec nečekala, že bude charakter Travoltovy role tak zajímavý, vrstevnatý a navzdory všemu, co jsem zatím řekla, uvěřitelný. Scénář je sice dost těžkopádný, ale myslím, že Tony i já jsme nakonec byli proti svojí vůli vzděláni. A to jsem se jako hodná holka ovládla a nenechala se ovlivnit svým názorem na všechnu tu hudbu, protože a) Bee Gees v mé hlavě budou vždy jen ti zubatí chlapci, co zpívají Massachusetts a za b) když se tahle disco hudba pokouší vystihnout temnější stránky života, je to zase spíš směšné. ()
Po zásahu elektrickým proudem mi travoltovské taneční kreace nečiní větších obtíží, ale zatím jsem nenašel partnerku, která by stačila mému tempu. Tony Manero takovou našel a v podmanivém rytmu největších hitů sboru kastrátů z Bee Gees se spolu zavlnili tak, že mne to celkem zaujalo, ale touhu provozovat taneční studio či klub to ve mně rozhodně nevzbudilo. ()
Tony Manero: „Existujú spôsoby, ako sa zabiť bez toho, aby si sa zabil“. Opäť som sa dostala k filmu, ktorý sa mi doteraz nepodarilo vidieť (alebo vidieť celý). Musím konštatovať, že celý čas šiel mimo mňa. Ak si ho pozrieť, tak jedine kvôli Travoltovi. Áno, skvelo tancuje, účesy, kostýmy a atmosféra 70tych rokov dýcha z každého záberu. Asi má také dobrú povesť, lebo bol začiatkom éry nového filmovania, muzikálov, civilnejšieho obsahu filmov. Mňa však iritovala detinskosť dialógov a afektovanosť aktérov. ()
Reklama