Sloní píseň

Úplne som čakal nejakú nervy drásajúcu, dialógovú drámu, kde do poslednej minúty nebudete vedieť, čo a ako. Čo som dostal? Klasickú kanadskú píčovinu, čo sa chcela hrať na veľmi sofistikovaný thriler, vznikol z toho len nezaujímavý blábol, ktorý sa vás snaží držať v napätí, ale vám je to niekde od polky úplne jedno. Proste filmy s bláznami sú už raz také. 1 z 5 (17.04.2020)

Zvláštny príbeh z blázinca . Celý dej sa odohráva s nezaujímavým príbehom, o ničom čo by vyvolalo nejakú logiku so snahou o citové dobíjanie sa k divákovi . Počas filmu som si odbehol kľudne preč, lebo keď som sa vrátil, o nič som neprišiel. Chlapec akože s nadpriemerným IQ, prišiel o rozum, pretože sa stal svedkom zabitia slona. Táto scéna bola asi najpôsobivejšia, ostatne bolo o mlátení prázdnou slamou. (27.04.2018)

"Myšičko myš, pojď ke mně blíž. Nepůjdu kocourku, nebo mě sníš!" I tak by se dala pojmout děj tohoto na první pohled nenápadného snímku, který se honosí slušným hereckým obsazením a námětem, i když je fakt, že filmů o narušených lidech hrajících psychologické hry už bylo nespočet. Hlavním kamenem úrazu je jistá zmatenost na poli scénáře, jelikož se chvílemi ona "hra na kočku a myš" ztrácela v prázdnu a osobně musím říct, že jsem očekával nejspíš větší wow-efekt na závěr. Ve výsledku průměrně natočený thriller, ze kterého se dalo určitě vytěžit více. (08.02.2016)

Jako kočka a myš. Ale kdo je vlastně kdo? A jaká je pravda? Xavier Dolan zde rozehrává fenomenální herecký koncert; Michael v jeho podání není prvoplánový blázen, ale frustrovaný a talentovaný mystifikátor, který velice rychle získá převahu nad danou situací, nad dr. Greenem i nad sebou samým. Šokující závěr poskytuje odpověď na mnohé události, předcházející osudovému setkání titulních hrdinů. Kromě jiného film disponuje nebývale fešným vizuálem, který je dílem vynikajícího kanadského kameramana Pierra Gilla. (05.10.2015)

*** a půl. Sloní píseň je prvním filmem, v němž jsem poznala Xaviera Dolana. Zajímavý a zároveň netuctově krásný. S Brucem Greenwoodem tu spolu rozehrávají hru na kočku a na myš, v níž není tak docela jasné, kdo je kdo. Snímek si jakoby ponechává odstup v přístupu k hlavním charakterům postav, pacienta a terapeuta. Nechává zavřené dveře před jejich minulostí, nevydává se na "hloubkový" průzkum jejich povah, nechává postavám jejich tajemství. Takže divák o nich neví vlastně téměř vůbec nic. Nevíme, co má Michael za chorobu a o tom, co se stalo v životě Dr. Greena víme jen základní informace. Jejich diskuse je zajímavá, podnětná a člověk jen přemýšlí, kdo nakonec "vyhraje." Zhruba po hodině děje nabere film spád, situace se vyostřuje a začíná nabírat nečekané obrátky, stabilita obou postav se najednou začíná bortit a konec je opravdu nečekaný. Osobitý snímek, který rychle uběhl a rozhodně stojí za zhlédnutí. (24.01.2016)