Cesta vzhůru

Neznevažujem v žiadnom prípade športové výkony Jaroša, za to obrovský klobúk dole! Ale po filmovej stránke to bolo slabé. Polovica dokumentu obsahuje nudné rodinné zábery. Taktiež aj hlavná postava musí niečim zaujať. Pred pár dňami som si pozrel 14 Peaks, kde Nirmal Purja dával jeden motivačný citát za druhým, tu som dostal od hlavnej postavy maximálne tak tuberácky kašeľ a jeho zničené nohy. Neviem v čom presne by ma mal tento dokument motivovať. Jedna vec je niečo zvládnuť, ale druhá to aj nejakým spôsobom odprezentovať, aby si divák niečo z toho odniesol. (19.12.2021)

Dokumentární film, který jako málokterý ukazuje, jakým způsobem se může v dospělosti projevit zanedbaná péče o dítě. Ano, bylo to pravděpodobně jedno z poslání snímku, ukázat divákovi onu oběť, jež s sebou tento životní styl přináší. Kdo by to byl řekl, že takřka 20 let cestování po světě zanechá na rodině, nebo alespoň na některých jejích členech následky, ale... Jak už se tady objevilo v několika komentářích, určitě by dokumentu prospělo, kdyby se především soustředil na hory jako takové, než-li na horolezcovu rodinnou stránku. Okénka do Radkova soukromí totiž místy celkem nudí, až otravují, popřípadě nepřestávají vyvádět z údivu... Záběry z Himalájí jsou ovšem úžasné a celé to drží o příčku výš, než si to zaslouží. (21.01.2016)

Ještě nikdy jsem žádnej film neviděl v kině dvakrát během dvou dnů. Cestou metrem jsem ignoroval všechna hezká děvčata, odstrkoval od sebe revizory, utíkal po eskalátorech a u pokladny předbíhal. Tak moc jsem se těšil. No dobře...nestíhal jsem, ale fakt jsem se těšil. Jenže přišlo zklamání. Jsem zklamanej z toho, jakou cestu si film vybral. Že je z něj další schizofrenní filosofická sonda do bolavých duší rodinných a odvrácených stran úspěchů. Ach jo... Kdo nemá trable při čemkoli co dělá? Koho občas nežere, že má sice tohle, ale ne tamto? Proč si tyhle strasti běžnýho života nedokážou lidi vyřešit mezi sebou, proč musej vznikat celovečerní díly Pošty pro tebe...? Nikomu nic nevyčítám - pokud bylo záměrem obsadit do hlavní role dokumentu o horolezci Jarošovi jeho dceru, jejíž pro psychiatra zralý výlevy jsem musel poslouchat celej první poločas, tak v pořádku. Pokud bylo záměrem dokument o horolezci Jarošovi prošpikovat tolika věcma, který diváka nebudou zajímat, protože o nich nic neví, nic mu do nich není a i kdyby, stejně dostane jen lež (jak pravil sám Radek na konci), tak v pořádku. Já jen, že bych mnohem víc ocenil, kdyby jako druhej poločas vypadal celej film. Když byl totiž v hlavní roli horolezec Jaroš, cloumalo to se mnou jako s jeho stanem ve sněhový vánici. K Radkovi mám jenom slova uznání a respektu. Před jeho cestou vzhůru klobouk dólu. Ale pro příště, páni tvůrci - nechtějte po nikom vysvětlování a objasňování, když ten někdo moc dobře chápe, že je to jen jeho věc. Přibližte nám osobnosti pomocí jejich opravdovosti, ne prostřednictvím úvah, který řeknou jen proto, abyste vypnuli kameru a řekli "máme to." (10.09.2015)

Na tento dokument jsem se opravdu těšil, a počkat si, až se někde objeví se opravdu vyplatilo. Musím říct, že ne u všech filmů jsem byl schopen čekat tak dlouho, prostě jsem na ně zapomněl. Ale ne zde. Dokument je dobře zpracován, ze začátku mi sice chyběli popisky, kdo je kdo, ale po chvíli se ukázalo, že to vůbec není potřeba. Rozhodně jsem po shlédnutí byl spokojený, jak po stránce, co jsem se dozvěděl, tak po stránce zpracování. (28.09.2016)

Bulvarizace horolezectví aneb dokument o Jarošových prstech na nohou. To, co bych rád viděl, se krčilo až ve druhé půlce snímku, až byla ukojena touha mas po informacích ze soukromého života sportovce a pár nechutných lékařských záběrech. Ale samotný výstup na K2 mě strhl až k celkově nečekaně vysokému hodnocení. (29.09.2016)