Mzda strachu

Špičkový realistický thriller s velmi jednoduchou zápletkou a skvělými hereckými výkony. Představování postav je trochu velkorysé (celá první polovina filmu), ale zúročí se, a jak se sedne do aut a nastartuje, člověk si může okousat nehty. Vlastně ještě dřív - už když se do aut nakládá nitroglycerin. (18.12.2010)

"Mzda strachu je asi nejlepším thrillerem světové kinematografie, protože jeho napětí nevychází z konstrukce, ale ze skutečnosti." Britský filmový publicista Basil Wright, 1972. Za sebe jen dodám, že toto tvrzení platí i po dalších více jak pětadvaceti letech. A je to lepší i předlohy, o které se také nedá mluvit jinak než v tom nejlepším. (01.02.2008)

Film 60 let starý, dvě a půl hodiny dlouhý a přesto mě dokázal tak napnout, jako málo co. Mzda strachu ve mně probudila naprosto brutální strach, čímž si svůj cíl splnila. Někdo by se mohl rozčilovat, že se film první hodinu dost slušně táhne. Mně se naopak líbila snad nejvíc. Příběh totiž první necelou hodinu byl prakticky neexistující. Kameraman chodil s kamerou po vesnici a točil život těch francouzských dělňasů. Sledoval, co dělají, jak makají a jaké jsou jejich sny. Na šedesát let starý film tam byly dost zajímavé myšlenky. Člověk by si například dnes takhle vůbec nedokázal představit život. Holt tehdá byla jiná situace. Po tomhle všem se to ale zvrhne do čirého zoufalství a celý ten film končí s obrovským knedlíkem v žaludku ze stresu, který mi způsobil. Dobře to udělal, přesně takhle jsem si to představoval. (15.10.2013)

Vynikajuca napinava drama, akurat ten zaciatok by som trosku zostrihal, aby sa prislo k rovno veci a nenatahoval sa dej, aj ked bolo treba zoznamit sa s hrdinami filmu. Vo chvili, ked styria chlapi v dvoch nakladakoch zacnu prepravovat vybusny nitroglycerin cez nebezpecne cesty som do konca filmu ani nedychal, pretoze tam stacilo jeden zly pohyb a vsetko leti do vzduchu. William Friedkin natocil v roku 1977 remake tohto filmu s Royom Sheiderom znameho so Spielbergovych CELUSTI (1975), na ktory sa velmi tesim a dufam, ze bude natoceny rovnako kvalitne. Jedine ten zaver bol podla mna zbytocny, ale tak taky je scenar. Od francuzskeho rezisera Henri-Georgese Clouzota som nedavno videl DABELSKE ZENY (1955), ktore natocil iba o 2 roky neskor a v oboch filmoch si zahrala jeho manzelka Véra Clouzot... 21.04.2010 _______ Yves Montand - (Mario) +++ Charles Vanel - (Jo) +++ Folco Lulli - (Luigi) +++ Peter van Eyck - (Bimba) +++ Véra Clouzot - (Linda) +++ William Tubbs - (Bill O´Brien) +++ Dario Moreno - (Hernandez) +++ Produkcia: Henri-Goerges Clouzot +++ Hudba: Georges Auric +++ (21.04.2010)

Je to sice dobře natočené, atmosféra a napětí při jízdě s nitrákem je tu také, jenže Salaire de la peur trpí jedním z nejhorších chování postav, k nimž jsem si žádný vztah ani nemohl vytvořit a tudíž mi bylo jedno jak to dopadne s jejich osudem. Duševní sebezničení v této oportunistické korporaci, jenž bylo motivem snímku, scénář neumocňuje na síle, jak bylo v plánu ze strany tvůrců, tudíž nemají právo žádat o schovívavost ze strany diváka. Takže zklamání a snímek založený právě na tom si tím podráží nohy. [5,5/10] (CICC, Filmsonor, Fono, Vera) (Čb. /// Produkce: Charles Borderie, Henri-Georges Clouzot, Louis Wipf /// Scénář: Henri-Georges Clouzot, Jérôme Géronimi podle románu Georgese Arnauda /// Kamera: Armand Thirard /// Hudba: Georges Auric /// MFF v Berlíně: Henri-Georges Clouzot (Velká cena festivalu), Charles Vanel (Zvláštní uznání)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (11.03.2010)