Reklama

Reklama

Mzda strachu

  • Československo Cena strachu (více)
TV spot

Obsahy(1)

Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario (Yves Montand), kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda (Véra Clouzot); Jo (Charles Vanel), francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba (Peter van Eyck), tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi (Folco Lulli), nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků...Podle románu Georgese Arnauda. V roce 1977 natočil William Friedkin remake SORCERER. (Pohrobek)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (253)

poz3n 

všechny recenze uživatele

Málokdy se stane, aby remake filmu byl stejně dobrý, jako jeho originál. Dovolím si tvrdit, že v případě Mzdy strachu to platí. Clouzotův originál i Friedkinův remake jsou oba výborné filmy, mají mnoho společného a zároveň nabízejí momenty, díky kterým mají v kinematografii oba své pevné místo. Obě Mzdy strachu předkládají svojí nejslabší (či nejnudnější) část ve svém úvodu. Expozice je opravdu dlouhá, postupně diváka seznamuje s postavami a je docela možné, že děje neznalého diváka by mohla odradit. Zpětně je však jasné, že přehnaná délka expozice slouží zbytku příběhu a dostává diváka velice blízko postavám. I ona má v ději tedy své důležité místo. Druhá část (tedy ta, kvůli které na to každý kouká) přichází opravdu s nervydrásající podívanou, při které s přehledem propotíte triko. Tak jako má Friedkinova verze své nezapomenutelné momenty ve scénách se spadlým stromem a především s provazovým mostem, tak i Clouzot s obdivuhodnou suverénností servíruje sekvence, na které budete dlouho vzpomínat (odstřelování kamene, ropné jezírko). Clouzotova Mzda strachu je tak vzhledem k době svého vzniku úctyhodným filmem, který divákovi ve své druhé části nedá oddychnout. 9/10 ()

Webb 

všechny recenze uživatele

Je to sice dobře natočené, atmosféra a napětí při jízdě s nitrákem je tu také, jenže Salaire de la peur trpí jedním z nejhorších chování postav, k nimž jsem si žádný vztah ani nemohl vytvořit a tudíž mi bylo jedno jak to dopadne s jejich osudem. Duševní sebezničení v této oportunistické korporaci, jenž bylo motivem snímku, scénář neumocňuje na síle, jak bylo v plánu ze strany tvůrců, tudíž nemají právo žádat o schovívavost ze strany diváka. Takže zklamání a snímek založený právě na tom si tím podráží nohy. [5,5/10] (CICC, Filmsonor, Fono, Vera) (Čb. /// Produkce: Charles Borderie, Henri-Georges Clouzot, Louis Wipf /// Scénář: Henri-Georges Clouzot, Jérôme Géronimi podle románu Georgese Arnauda /// Kamera: Armand Thirard /// Hudba: Georges Auric /// MFF v Berlíně: Henri-Georges Clouzot (Velká cena festivalu), Charles Vanel (Zvláštní uznání)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

60 rokov po nakrútení a iba o málo menej rokov od doby, keď som tento slávny Clouzotov film videl premiérovo, som si ho pozrel opätovne, aby som verifikoval pôvodné hodnotenie a doplnil komentár. Jednu hviezdičku som musel ubrať, pretože úvodná časť je naozaj príliš rozvláčna. Ale prevážanie nitroglycerínu je už tým, čo urobilo tento film slávnym. Nemá význam sa pozastavovať nad niektorými technickými nezmyslami, ani občasným prehrávaním Yvesa Montanda, stačí si vychutnávať napätie a dramatickosť situácie, ktoré sú prítomné aj pri opakovanom sledovaní. Nie je veľa filmov, ktoré diváka zaujmú aj po 60 rokoch. ()

ripo

všechny recenze uživatele

„Mzda strachu" patří rozhodně k nejlepším filmům, vyrobeným v posledních letech na západě. O tom, že je to dílo skutečně mimořádné, nejen po stránce skvělé filmové techniky a herectví, ale též silou a pravdivostí příběhu, svědčí i skutečnost, že americká delegace, jež se zúčastnila festivalu v Cannes, protestovala proti uvedení tohoto filmu. Protestovala především proto, že tento film je příliš ostrou zbraní v boji proti vykořisťovatelskym metodám monopolistických vládců. Příběh filmu nehovoří vůbec citáty, neobviňuje nikoho a přece je otřesnou obžalobou krutosti, bezcitnosti a nelidskosti představitelů olejářské společnosti, kteří využijí bídy několika vyděděnců společnosti a vědomě je posílají téměř na jistou smrt, aby zachránili majetek společnosti. Vedle obnažujícího pohledu na kořeny moci a bohatství jedněch upoutá i psychologická drobnokresba ve vylíčení života a charakterů těch, kteří žijí v bídě. Je to především zásluha režiséra filmu, který v ostře, až naturalisticky viděných obrazech vytvořil dusnou, těžkou atmosféru pasti, do níž se tito lidé dostali. Je třeba také vyslovit velké uznání úspornosti a přece maximální působivosti výrazových prostředků, kterými tento film vypráví o osudu a tragedii čtyř hrdinů. Uvedením tohoto vynikajícího filmu mají naši diváci možnost objevit nejen nové prostředí, nové tváře herců, ale též uvědomit si, jak stále odvážněji umělci všech národů zvedají svůj hlas na protest proti vykořisťovatelům. Filmový přehled 25/1954 ()

Kothy 

všechny recenze uživatele

Dost zajímavý francouzský snímek z 50. let. Čtyři řidiči se dobrovolně přihlásí na převoz nebezpečného nákladu. Vezou náklaďáky plné nitroglycerinu. Na cestě je čeká mnoho nástrah, ale se vším si poradí. Je to dost napínavé a na svou dobu i výpravné. Napětí stoupá a vzájemné sympatie jdou díky vidině snadného výdělku stranou. Podaří se jim tento náklad dovézt až do cíle? "Film má i americký remake. Jsi srab!'" ()

Galerie (43)

Zajímavosti (17)

  • Ve Spojených státech amerických se filmu dostalo nařčení z antiamerikanismu. To mělo za následek, že američtí cenzoři poupravili či rovnou vystříhali mnoho klíčových scén snímku. (DaViD´82)
  • Film se měl původně natáčet ve Španělsku. Ovšem Yves Montand (Mario Livi) tam odmítl natáčet, dokud byl u moci diktátor Francisco Franco. Nakonec se tedy natáčelo na jihu Francie. Přesto šlo ze strany Montanda o odvážný požadavek, jelikož do té doby byl hercem malých rolí a nemohl si moc „vyskakovat“. Hvězdu francouzské kinematografie z něj udělala právě až Mzda strachu. (DaViD´82)
  • Malý dvouosý nákladní vůz je Dodge T-110, velký tříosý pak White 666. (Stejšn)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno