Reklama

Reklama

Mzda strachu

  • Československo Cena strachu (více)
TV spot

Obsahy(1)

Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario (Yves Montand), kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda (Véra Clouzot); Jo (Charles Vanel), francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba (Peter van Eyck), tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi (Folco Lulli), nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků...Podle románu Georgese Arnauda. V roce 1977 natočil William Friedkin remake SORCERER. (Pohrobek)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (253)

movie 

všechny recenze uživatele

Friedkinova verze, kterou jsem viděl první, zůstáva nepřekonaná. MZDA STRACHU je pro mě, stejně jako spousta filmů natočená do 60tých let, velmi tendenční. Prvky napětí na mě vůbec nefungovaly a nehty jsem si strachy rozhodně neukousával. V tomhle Friedkin zašel mnohem dál. Clouzotova verze mě zaujala hlavně dobrým vykreslením postav a několika skutečně silnými visuálními momenty (výbuch prvního náklaďáku, který Clouzot znázorní jen tlakovou vlnou, která Joovi sfoukne tabák z cigaretového papírku anebo scéna brození se v kaluži ropy), úplný závěr filmu mi přišel zase až příliš obrazný, ale budiž: myšlenka byla doručena. ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Takový kvalitní dobrodužný film ze staré školy v tom dobrém smyslu slova, který je trošku šmrnclý politikou, což mu lze přičíst jedině k dobru, protože mu to dodává určitý sociální náboj. Prvních cca 40 minut obsahuje mnoho nadbytečných scén, ale jakmile se šoféři rozjedou s nitrákem na korbě, těžko se budete odtrhávat. Film je řemeslně kvalitně natočen, má skvělou výpravu, takže působí velmi autenticky. Žádného z herců moc neznám, ale jejich herecký projev je sympatický a přirozený a není afektovaný jak bývá u některých francouzských filmů zvykem. ()

Reklama

jojinecko 

všechny recenze uživatele

Na svoju dobu neskutočná pecka, kniha musí byť skvelá. S odstupom rokov sú niektoré časti trošku úsmevné, ale to napätie, ako chlapi sadnú za volant je skutočne husté. Nevadila mi ani tá dlhšia predstavovacia fáza, pretože v rámci psychológie postáv mala svoju rolu (najmä u Joa). Určite chcem vidieť aj americký remake... ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Drsný, špinavý a zpocený film. Někomu by se mohlo zdát, že půlhodinový úvod věnovaný představování postav a následující půlhodina, po níž se konečně první náklaďák vydá na cestu, budou děj zdržovat. Ale vůbec ne, ke Mzdě strachu prostě patří. O to víc totiž později vynikne zběsilá a nervydrásající túra džunglí a horami, při níž se z odvážlivců stávají zbabělci, nervy hrají, každý otřes může být osudný a strach se rovná opatrnosti, což se někdy vážně vyplácí. Postava Yvese Montanda rozhodně nepatří k největším sympaťákům filmového plátna, ale stejně mu fandíte. Takový druh filmu to je. Ze všech těch nezapomenutelných scén bych vyzdvihl hlavně jezero surové nafty. ()

lesumir 

všechny recenze uživatele

Já nějak ty psychologké studie moc nemusím. Ať je to There will be blood nebo Poklad na Sierra Madre, všechno jsou to dvěhvězdičkové záležitosti. Tady dám o jednu víc za to, že i přes délku jsem se ani sekundu nenudil a filmařsky nemám co vytknout. Atmosféra dobrá, ale zase takový dojem to prostě nezanechalo. Ono pokud jsou vám všechny postavy šuma fuk a k žádné si nevytvoříte vztah ani po dvou hodinách, tak je něco špatně. Yves Montand byl slušnej, ale u konce mi byl dost nesympatickej. Charles Vanel a la "Džo" byl na granát od začátku do konce! Celkově mi chování postav nesedlo, přišlo mi to hodně nereálné. Například vyhrocený spor v restauraci. ()

Galerie (43)

Zajímavosti (16)

  • V Československu byl snímek tehdejší komunistickou propagandou vítán a to z toho důvodů, že podle ní prezentoval špatné pracovní podmínky dělnické třídy v západním světě. (Olík)
  • Natáčení začalo 27. srpna 1951 a bylo plánováno na devět týdnů. Ovšem natáčení stíhala jedna pohroma za druhou. Proti všem předpokladům byly nezvykle velké srážky, což zapříčinilo nejen zapadávání vozidel, ale i devastování natáčecí techniky a placu. Navíc si režisér Henri-Georges Clouzot zlomil kotník a jeho žena Véra Clouzot, představitelka Lindy, vážně onemocněla. Došlo tedy k tomu, že na konci listopadu byla natočena pouze sotva polovina filmu. Vzhledem k blížící se zimě bylo natáčení na půl roku pozastaveno. Poslední klapka nakonec tedy padla až v létě 1952. (DaViD´82)
  • Produkce kvůli pohromám při natáčení překročila rozpočet o více jak 50 milionů francouzských franků. (DaViD´82)

Reklama

Reklama