Reklama

Reklama

Mzda strachu

  • Československo Cena strachu (více)
TV spot

Obsahy(1)

Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario (Yves Montand), kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda (Véra Clouzot); Jo (Charles Vanel), francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba (Peter van Eyck), tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi (Folco Lulli), nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků...Podle románu Georgese Arnauda. V roce 1977 natočil William Friedkin remake SORCERER. (Pohrobek)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (253)

ClintEastwood 

všechny recenze uživatele

Bezpáteřní Mario, zbabělý Jo, charakterní Bimbo a sympatický Luigi. To jsou členové dvou posádek nákladních vozů, kteří mají velmi nebezpečný úkol. Jejich charaktery se během dlouhé cesty mění a to je, společně s atmosférou, asi to nejcennější na tomto časem prověřeném filmu. Moje hvězdy jsou především za napínavou druhou polovinu snímku, skvělou kameru a hlavně za scénu u ropného jezírka či velmi nečekaný a zajímavý závěr. Poctivá klasika. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Film 60 let starý, dvě a půl hodiny dlouhý a přesto mě dokázal tak napnout, jako málo co. Mzda strachu ve mně probudila naprosto brutální strach, čímž si svůj cíl splnila. Někdo by se mohl rozčilovat, že se film první hodinu dost slušně táhne. Mně se naopak líbila snad nejvíc. Příběh totiž první necelou hodinu byl prakticky neexistující. Kameraman chodil s kamerou po vesnici a točil život těch francouzských dělňasů. Sledoval, co dělají, jak makají a jaké jsou jejich sny. Na šedesát let starý film tam byly dost zajímavé myšlenky. Člověk by si například dnes takhle vůbec nedokázal představit život. Holt tehdá byla jiná situace. Po tomhle všem se to ale zvrhne do čirého zoufalství a celý ten film končí s obrovským knedlíkem v žaludku ze stresu, který mi způsobil. Dobře to udělal, přesně takhle jsem si to představoval. ()

Reklama

movie 

všechny recenze uživatele

Friedkinova verze, kterou jsem viděl první, zůstáva nepřekonaná. MZDA STRACHU je pro mě, stejně jako spousta filmů natočená do 60tých let, velmi tendenční. Prvky napětí na mě vůbec nefungovaly a nehty jsem si strachy rozhodně neukousával. V tomhle Friedkin zašel mnohem dál. Clouzotova verze mě zaujala hlavně dobrým vykreslením postav a několika skutečně silnými visuálními momenty (výbuch prvního náklaďáku, který Clouzot znázorní jen tlakovou vlnou, která Joovi sfoukne tabák z cigaretového papírku anebo scéna brození se v kaluži ropy), úplný závěr filmu mi přišel zase až příliš obrazný, ale budiž: myšlenka byla doručena. ()

lesumir 

všechny recenze uživatele

Já nějak ty psychologké studie moc nemusím. Ať je to There will be blood nebo Poklad na Sierra Madre, všechno jsou to dvěhvězdičkové záležitosti. Tady dám o jednu víc za to, že i přes délku jsem se ani sekundu nenudil a filmařsky nemám co vytknout. Atmosféra dobrá, ale zase takový dojem to prostě nezanechalo. Ono pokud jsou vám všechny postavy šuma fuk a k žádné si nevytvoříte vztah ani po dvou hodinách, tak je něco špatně. Yves Montand byl slušnej, ale u konce mi byl dost nesympatickej. Charles Vanel a la "Džo" byl na granát od začátku do konce! Celkově mi chování postav nesedlo, přišlo mi to hodně nereálné. Například vyhrocený spor v restauraci. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

"Mzda strachu je asi nejlepším thrillerem světové kinematografie, protože jeho napětí nevychází z konstrukce, ale ze skutečnosti." Britský filmový publicista Basil Wright, 1972. Za sebe jen dodám, že toto tvrzení platí i po dalších více jak pětadvaceti letech. A je to lepší i předlohy, o které se také nedá mluvit jinak než v tom nejlepším. ()

Galerie (43)

Zajímavosti (17)

  • Natáčení začalo 27. srpna 1951 a bylo plánováno na devět týdnů. Ovšem natáčení stíhala jedna pohroma za druhou. Proti všem předpokladům byly nezvykle velké srážky, což zapříčinilo nejen zapadávání vozidel, ale i devastování natáčecí techniky a placu. Navíc si režisér Henri-Georges Clouzot zlomil kotník a jeho žena Véra Clouzot, představitelka Lindy, vážně onemocněla. Došlo tedy k tomu, že na konci listopadu byla natočena pouze sotva polovina filmu. Vzhledem k blížící se zimě bylo natáčení na půl roku pozastaveno. Poslední klapka nakonec tedy padla až v létě 1952. (DaViD´82)
  • Jean Gabin odmítl ve filmu hrát roli M. Joa (Charles Vanel), jelikož si myslel, že jeho fanoušci nebudou ochotni platit za možnost vidět ho na plátně postupně se měnit ve zbabělce. (DaViD´82)
  • V Československu byl snímek tehdejší komunistickou propagandou vítán a to z toho důvodů, že podle ní prezentoval špatné pracovní podmínky dělnické třídy v západním světě. (Olík)

Reklama

Reklama