Marie Heurtin
Príbeh Márie
Marie's Story
Režie:
Jean-Pierre AmérisKamera:
Virginie Saint-MartinHudba:
Sonia Wieder-AthertonHrají:
Isabelle Carré, Ariana Rivoire, Brigitte Catillon, Noémie Churlet, Gilles Treton, Laure Duthilleul, Martine Gautier, Patricia Legrand, Sonia Laroze (více)Obsahy(1)
Příběh Marie vypráví o dívce, která se naučila normálně žít, ač byla od narození hluchá a slepá. Tento malý zázrak se odehrál ve Francii na konci 19. století. Marie Heurtinová se narodila nevidomá a neslyšící a ani ve čtrnácti letech není schopná komunikovat se svým okolím. Její otec je skromný řemeslník, svou dceru miluje a navzdory doporučení lékaře, který jej přesvědčoval, že je slabomyslná, nedokáže Marii umístit do ústavu pro choromyslné. Ze zoufalství nakonec odveze Marii do ústavu Larnay nedaleko Poitiers, kde se řádové sestry starají o neslyšící dívky a mladé ženy. Mladá řádová sestra Marguerite, si i přes skepsi matky představené vezme toto „divoké zvířátko" pod svá ochranná křídla a dělá vše pro to, aby ji vyvedla z hlubin jejího vnitřního vězení a našla cestu jak s ní komunikovat a jak ji naučit žít. Marie se zpočátku jen brání, snaží se uniknout a křičí jako divoké zvíře. Je těžké odhadnout, zda by se mohla vůbec něco naučit, protože postrádá zrak, sluch i řeč. Navzdory počátečním nezdarům a překážkám sestra Marguerite ale nakonec uspěje i díky nekonečné trpělivosti, vlastní radostné víře a ochranitelské lásce k mladé Marii. Naučí ji vlastní znakovou řeč založenou na dotycích rukou. Marie Heurtinová se díky tomu později naučí Braillovo písmo, psát na stroji, šít, plést, učila se dějepis, zeměpis a stala se z ní půvabná mladá žena. Její příběh je považován za zázrak. (Cinemart)
(více)Videa (2)
Recenze (79)
Tu kocúr, tu kocúr! Na mňa to nezabralo! Ďalší film pre ženy o láske a empatii. No dyť jó, když to divačky chtějí a výrobci papírovejch kapesníku sponzorují, tak ať se to promítá. Teraz vážne: Ak vynechám silný emocionálny drive, ktorý to síce malo, ale ktorý išiel mimo mňa, tak je to priemerný film so zaujímavým námetom. ()
Výtečný prostý film, cesta k hlubokému dialogu prýští ze samoty a opuštěnosti. Poté se člověk probere ze sna a může volat s Andrejem Tarkovským "já mohu mluvit". Tady se z potence vyvádí akt - slovo, a přichází jistota - ty slyšíš ač uší nemáš, ty vidíš ač očí není. Bůh ne jako postulát, ale jako první princip, který obdařuje tělem, které může komunikovat, třeba zprvu velmi omezeně. ()
Já tu nechci být za ignoranta, tak to do odpadu nepošlu, ale do kolen mě to teda neposlalo ani náhodou, víc jak dvě * nedám. Když pominu, že to na mě to působilo trochu jako antikoncepce, tak mi mnohé není jasné. Jak Marie dokázala pochopit to, že to, co sice nevidí, ale drží a cítí, je mrkev, jabko, že se to dá jíst, to bych pochopil, ale jak dokáže pochopit pojmy nehmotné, vyjádřené činy, gesty?? Přídavná jména, slovesa, činnosti?? Jak přišla na to, že mrtvá sestra je porouchaná?? To vše tady bylo nějak pominuto, to učení znakové řeči bylo dosti letecké. ()
Temný uzavřený syrový svět Marie, který se pomalu, těžce, proměňuje v život plný doteků, vjemů, otevřenosti a touhy poznávat jej naplno dál. Se všemi jeho krásami a těžkostmi, nadějí, vírou i smrtí. S pomocí vytrvalé a odhodlané sestry Marguerite, jež snad jako jediná v Marii vidí duši, které je možno pomoci a také svou životní cestu, se Marie stává z nezvladatelného divokého dítěte, neschopného života ve společnosti, velmi vyrovnanou, odhodlanou a obdivuhodnou dívkou, jež posouvá pohledy ostatního světa na životy hluchých a nevidomých. Film, který nevydírá a přitom jsem kolikrát musela odvracet pohled před tolika pocity, které z něj ke mně přicházely. ()
Příběh slepé hluchoněmé dívky, která se naučí komunikovat se světem díky nesmírné píli a trpělivosti jedné uvědomělé jeptišky, pohladí po srdci i toho největšího suchara. Jenomže snímek i přesto, že se opírá o skutečný příběh z konce 19. století, nepůsobí realisticky a přílišné idealizování všeho, co se na plátně dělo, z filmu dělá průměrný zážitek, jež stojí za vidění asi jen kvůli brilantnímu výkonu neslyšící herečky Ariany Rivoire v titulní roli. 5/10 ()
Galerie (35)
Zajímavosti (2)
- Marie Heurtinová (Ariana Rivoire) žila po zbytek svého života v Notre-Dame de Larnay u Poitiers, kde zemřela 22. července 1921, ve věku 36 let. Byla vášnivou čtenářkou v Braillově písmu a bezkonkurenční v hraní domina. Nikdy nepřestala studovat a byla průvodcem mladým hluchoslepým děvčatům, která přišla do Larnaye po ní. (sator)
- Arianu Rivoire, která je i ve skutečném životě neslyšící, si režisér do role Marie Heurtin vybral až poté, když za ním přišla, že se zapomněla zaregistrovat na castingu. [Zdroj: Cinema] (M.B)
Reklama