Příběh Marie

Těžký úkol si uložila na svá bedra řádová sestra Marguerite. Naučit hlucho - slepou dívku základním lidským vlastnostem, komunikaci, slušnému chování a vůbec věcem, aby její neradostný život dával aspoň trochu smysl. První měsíce jsou zoufalé. Mladá žena je intelektem na úrovni zvířete, je vzpurná, mlátí kolem sebe a kope. Po osmi měsících se zdá, že se to zlomilo k dobrému, vše ale komplikuje Margueritina nemoc. Tolik lásky, citu a lidství se jen tak nevidí. Přiznávám, že se mi to z počátku kvůli neustále vřeštící a mlátící Marii nelíbilo. Pak mě to ale chytlo a už nepustilo. Kdo má rád jen akční filmy, krimitrilery nebo horory, nechť se tomu vyhne. Kdo však umí " přešaltrovat" z těchto " pokleslých" žánrů k náročnějšímu dramatu, tak jako já, bude odměněn neobvyklým a silným příběhem. Nemohu hodnotit jinak, než za 5*. (17.08.2016)

Temný uzavřený syrový svět Marie, který se pomalu, těžce, proměňuje v život plný doteků, vjemů, otevřenosti a touhy poznávat jej naplno dál. Se všemi jeho krásami a těžkostmi, nadějí, vírou i smrtí. S pomocí vytrvalé a odhodlané sestry Marguerite, jež snad jako jediná v Marii vidí duši, které je možno pomoci a také svou životní cestu, se Marie stává z nezvladatelného divokého dítěte, neschopného života ve společnosti, velmi vyrovnanou, odhodlanou a obdivuhodnou dívkou, jež posouvá pohledy ostatního světa na životy hluchých a nevidomých. Film, který nevydírá a přitom jsem kolikrát musela odvracet pohled před tolika pocity, které z něj ke mně přicházely. (10.06.2016)

Divoká nespoutaná duše která si přišla pro tmu a ticho...Ariana Rivoire je neslyšící.... (Marie Heurtinová-o které je příběh- žila pro zbytek svého života v Notre-Dame de Larnay,u Poitiers, kde zemřela 22. července 1921, ve věku 36 let. Byla vášnivou čtenářkou v Braillově písmu a bezkonkurenční v hraní domina. Nikdy nepřestala studovat a byla průvodcem mladým hluchoslepým děvčatům které přišli do Larnaye po ní.) (10.02.2018)

"Ako sa dorozumieť cez hradbu tmy a ticha?"     Veľmi silný príbeh, navyše aj výborne nakrútený. Pri stvárňovaní takéhoto námetu sa môže veľmi ľahko stať, že z toho vznikne patetický gýč. To ale vôbec nie je tento prípad. Film je veľmi ľudský, uveriteľne civilný, divák až zabudne, že sleduje hercov a nie skutočných ľudí. (06.01.2022)

Silný příběh, dobře zpracovaný. U mne byl vážným kandidátem na 5*, ale po velkém očekávání, jsem jím tak trochu zklamaná. Něco totiž tvůrci vůbec nezvládli: Tohle že bylo klášterní prostředí v závěru 19. století? Směšné! Mně to připomínalo spíš nějakou současnou charitativní organizaci, která nemá s katolickou církví nic společného! Že by se inspirovali v dnešních liberalismem prolezlých klášterech? - - - Více o skutečné Marii Heurtinové a o vzniku filmu zde: http://www.invarena.cz/?p=19051 Podle mého názoru film s podobnou tématikou http://www.csfd.cz/film/7199-divotvurkyne/prehled/ z roku 1962 vychází ze srovnání o dost lépe! (27.02.2016)