V labyrintu mlčení

Jsem silně překvapen. Netušil jsem totiž, že Němci si kobereček plný špíny rozhodli vyčistit až po tolika letech od války. A ještě jim do toho každý házel vidle a dělal, jak kdyby žádná válka neexistovala a Německo v ani jedné nefigurovalo. Pro mě osobně byl tento příběh obrovský šok a jsem teda hodně překvapený, že se vůbec někdo pokusil o zfilmování. A to se musí ocenit a minimálně hned několikrát povznést. Přitom ani nemám problém s hercem Sašou Fehlingem, který zahrál hlavní roli vyšetřovatele, jako spíš se samotným závěrem filmu, který byl se vším vyřízenej najednou hrozně rychle. Podle mě až moc rychle na to, jak je film dlouhej. Nicméně co se týče prvního filmu festivalu Německé filmové pavlače, který jsme s kolegou Enšpíglem viděli, musíme říct, že se jednalo o opravdu hodně silný německý zážitek, který dokazuje, na jaké úrovni dnešní německá kinematografie je! (29.07.2017)

Podobné téma jako u filmu Albert Eichmann, ale zpracování bylo mnohem lepší. Alexander Fehling se své role mladého ambiciózního vyšetřovatele zhostil na výbornou, nenašla jsem u něho žádné hluché místo a to prakticky neslezl z obrazovky. Důležitý film hlavně pro generaci dnešních německých důchodců, kteří se taky možná jednou ptali, co dělali za války jejich rodiče a prarodiče. Rozhodně byl právem vybrán jako německý zástupce do boje o Oscara za cizojazyčný film. (21.11.2015)

Píše sa tok 1958 a v Nemecku len trinásť rokov po vojne nikto nemá ani potuchy, že by existoval nejaký Auschwitz/Osvienčim, o táboroch sa mlčí a keď si aj niekto niečo pamätá, vyhovorí sa, že to treba už nechať histórii. Mladému advokátovi takýto postoj nestačí a snaží sa dolapiť šváby, ktoré sa stihli rozutekať, najmä Mengeleho. A niektorí náckovia umne otočili plášť a zrazu boli dobrí demokrati. Ako u nás po roku 1989 komunisti. Zapálenosť mladíka v odhaľovaní svinstiev je v tomto fiktívnom filme ťahúňom celého deja, napriek tomu však môže miestami trochu nudiť. Vzhľadom na tému ale pridám o jednu hviezdu navyše. (19.06.2020)

Musím říct, že jsem byl v šoku jak se Němci v poválečné době stavěli k takovým zrůdnostem jako Osvětim. Naznačení neznalosti Osvětimi u německé mládéže, tomu jsem nemohl ani věřit. Film se mě do mě totálně zakousnul a sežral. Nejde o nějaký gradovaný tempo nebo silnou emotivní katarzi, jde o celek, když vidíš jak chodí pozůstalí z Osvětimy k Johannovi na výslech a v záběru jsou jejich oči je to prostě síla v kontrastu se zapoměním tehdejší německé společnosti na to všechno. Dobře zpracovaný silný téma, který mírně kulhá díky hereckému projevu hlavního představitele, přišel mě hrozně dřevěný. Ovšem na první film v rámci festivalu Německé filmové pavlače, kterou pořádáme s kolegou malarkey, trefa do černýho. (29.07.2017)

Kníh a filmov na tému koncentračných táborov mám za sebou veľa, ale toto bolo zase niečo nové a iné. Film pripomenul smutnú a bolestnú históriu. Koľko ľudí sa z toho všetkého, čo prežili cez vojnu v táboroch, nikdy nespamätalo (na oboch stranách). Koľko ľudí to chcelo nechať za sebou a nechcelo o tom hovoriť. A koľkí sa tvárili, že sa nič nestalo, a pritom si zaslúžili potrestanie. Ja osobne som Osvienčim ešte nenavštívila, ale napravím to. Film má od začiatku výborné tempo, ktoré nepoľaví. Páčilo sa mi, že sa tu netlačí na city. Vizuál je tiež vkusný a Alexander hrá naozaj skvelo. Odporúčam! (13.05.2016)