The Dresser
Garderobier
Režie:
Richard EyreKamera:
Ben SmithardHudba:
Stephen WarbeckHrají:
Ian McKellen, Anthony Hopkins, Emily Watson, Vanessa Kirby, Sarah Lancashire, Edward Fox, Tom Brooke, Helen BradburyVOD (1)
Obsahy(1)
Jedné osudové noci se v malém anglickém regionálním divadle za druhé světové války chystá skupinka kočovných herců vystoupit s inscenací Shakespearova Krále Leara. Bomby padají, sirény kvílí a opona se má zvednout už za hodinu, ale po Sirovi (Anthony Hopkins), divadelním principálovi a zároveň představiteli hlavní role, není vidu ani slechu. Jeho garderobiér Norman (Ian McKellen) se může přetrhnout, aby představení zachránil. Objeví se nakonec Sir včas a bude večer vůbec schopný hrát? Britský snímek přináší vtipný i hluboce dojemný příběh o přátelství a věrnosti, v němž Sir přemítá o svých celoživotních úspěších a snaží se urovnat bouřlivé vztahy se zaměstnanci dřív, než se opona zvedne naposledy. (HBO Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (22)
Kdy by neměl rád sýry. Zrající sýr Hopkins a fondue sýr McKellen se sešli v televizní adaptaci divadelně-sýrového dýchánku o takové jedné chvíli v takové divné době. Jak to dopadlo? No, možná byl Hopkins trochu přezrálý a McKellen trochu moc fundue, ale co si budeme říkat, s takovou dvojkou se blbý film točí jen těžko. Navíc, kdo by neměl rád Kláre Rýla? ()
Film, ve kterém se sešly dvě geniální herecké osobnosti, aby vzdaly hold divadlu, všem lidem kolem něj a herectví samotnému. Neuvěřitelně sugestivní výkon obou Mistrů mne dostal do kolen. McKellen krásně civilní, Hopkins nádherně dojemný a když si ani u 227. reprízy Krále Leara nepamatuje první repliku, pochopíte, že smát se i plakat zároveň je možné. ()
Levné, nadbytečně a zavádějícně doslovné a celkově prachšpatné parazitování na geniálním snímku z roku 1983. Sama o sobě tahle verze neobstojí vůbec, při srovnání s původním filmem, o nějž se opírá jako o berličku při kraždém kroku, jen vystoupí bezradnost, tápavost a nezcelenost - charaktery postav se tu rozpadají do jednotlivých nesourodých gest, nevyprofilují se, stejně bezradně rozbředlé zůstanou i vzájemné vztahy všech členů divadla, pointy nevyzní... Kdyby byl tohle první pokus, dal by se vzít zčásti na milost, ale takhle to vskutku zasluhuje téměř naprosté opovržení. Původní snímek má fantastické kvality, především herecké a scénáristické, ale dal by se dnes jistě dotáhnout výš kamerou a výpravou. Ovšem za předpokladu, že by herecká esa dokázala vůbec dostát strhujícímu výkonu především v titulní roli garderobiéra, a třeba i trumfla některé z ostatních. Prostor na to byl. Tady ale došlo k utýrání hereckých špiček v důsledku nepochopení scénáře, povah a vztahů a celé dramatické linky, a to ostatní pak už stejně nestojí za řeč. Těsně nad odpadem, z lítosti. *~ ()
Původní filmová adaptace jinak téměř bezchybné hry je o krůček dále než její mladší sestra. Nikoli v herecké kvalitě, která je v obou případech božská, ale ve stylizaci a celkovém pojetí výpravy. Verze s Courtenayem a Finneym, ač jsou již zmíněné herecké výkony naprosto srovnatelné s McKellenem a Hopkinsem, dokáže daleko víc zacloumat mými emocemi a ztotožnění s oba hlavními aktéry je věc naprosto automatická, snad až podvědomá. Letošní adaptace je pojatá mnohem minimalističtěji a pochmurněji (takový jest alespoň můj pocit), navíc mi v ní něco, co v současné chvíli neumím pojmenovat, chybí. Proto "jen" za čtyři. ()
Předem uvádím, že původní verzi ani divadelní hru jsem neviděl. Minimalistické pojetí s poctivým divadelním přednesem mi ale velice sedlo. Celý film stojí na nádherných hereckých výkonech, že kterých se občas tají dech. Nástup mistra Hopkinse a jeho následný koncert emocí, hereckých poloh a umění výrazového hraní je vrcholem celého snímku. Mistr McKellen oproti Hopkinsovi nesleze z plátna a jeho schopnost monologu mě držela u obrazovky v němém úžasu, předvedl krásně civilní, až naivní druh herectví. Podobně jako v Mr. Holmesovi. Závěr pak jen potvrdil, že pánové opravdu umí a věk na tom nic nemění. ()
Reklama