Mistress America

Postavy jsou opravdu docela dobré, ale mě to v tomhle případě prostě nestačilo. Díval jsem se na ně, sem tam mě zaujala nějaká ta průpovídka, nějaké motivace postav, ale v celkovém kontextu mě ten příběh prostě nebavil. I přesto, že se to postavy snažily zachránit, přišel mi příběh v konečném důsledku klišovitý. (11.11.2015)

„Vím o sobě úplně všechno. Proto nemůžu chodit na terapie.“ Další a dosud zřejmě nejlepší z Baumbachových indie komedií o upovídaných newyorských intelektuálech s uměleckými ambicemi, jejichž sebevědomí vysoce převyšuje jejich skutečné schopnosti. Pro někoho neodolatelná, pro jiné nesnesitelná, slova bez pauzy chrlící Brooke se snaží své okolí přesvědčit, že je zosobněním ideálu, kterého chce dosáhnout každá newyorská hipsterka. Vtipná, oblíbená, nezávislá, úspěšná, svá. Znalá současných kulturních a technologických trendů, ale zároveň jimi tak trochu opovrhující. Takhle se prezentuje ve svém uměle vytvořeném světě na sociálních sítích, takhle ji vidí nezkušená Tracy. Ve skutečnosti nemá žádné přátele ani trpělivost na to, aby nějaký projekt dotáhla do konce a její zdánlivě nevyčerpatelná energie je jen dobře maskovanou hysterií. S tvrdou realitou je překvapivě konfrontována díky Tracy, která ji zneužije jako vděčný zdroj literární inspirace a kromě jejích charakterových vlastností (sebevědomí hraničící s arogancí) si od ní drze „vypůjčí“ také její životní příběh. Nemilosrdné odhalení pravé povahy navenek bezchybné hrdinky řadí Mistress Ameriku do linie filmů a seriálů jako Girls, nastavujících zrcadlo generaci, která by brzy měla řídit společnost, ale zatím jí k tomu chybí většina předpokladů (třeba schopnost vybrat samostatně vhodné těstoviny). Hořké podtóny nám zároveň nebrání vychutnat si barevně vyladěnou vizuální stránku, znamenitou inscenaci herců v prostoru (který je vedle pohybu v několika plánech spoluutvářen hlasy postav) a opravdu vtipné hlášky, které na sebe postavy pálí ve zběsilém tempu nejlepších screwball komedií. Dialogy mají takřka hudební rytmus a k jejich pointování Baumbach kromě slov využívá třeba Tracyino vržení šavle nebo záběr na dvojici roztomilých koček. Na jednu scénu bez prostoru pro vydechnutí navazuje další a film během první poloviny v podstatě neustále graduje, takže ani nemáme možnost postavy důkladněji poznat. K boření vysněných světů a odhalování masek, na které jsme připraveni vypravěččiným komentářem o tom, kterak se svět začal obracet proti Meadow (fikční alter ego Brooke), dochází až během vypravěčsky nádherně semknutého vývojového aktu v Greenwichi. S tím, jak o sobě postavy ztrácejí iluze, mění se óda na ženské přátelství v jízlivý portrét generace vyrůstající ve světě nabízejícím tolik možností, že je téměř nemožné zůstat sám sebou, být původní a nikoho nenapodobovat. Daní za tohle hořké sdělení přitom není zvolnění rytmu ani náhlá změna tónu vyprávění. Mistress America je komedií ve všech ohledech dotaženou, vzácně konzistentní a zasluhující výrazně více pozornosti než filmy stejného žánru a stejné země původu, kterými čeští distributoři běžně zamořují kina. 85% (25.02.2018)

Panebože, Brooke je tak neskutečně nesnesitelná kráva, naprosto mě děsí představa, že bych se s někým takovým měla v reálu setkat, dokoukala jsem to jen proto, že jsem doufala, že se jí stane něco hnusnýho a já budu mít aspoň pocit satisfakce. Tracy je osamělá vidlačka v ošklivým oblečení a neznámo proč se v příšrný Brooke zhlídne a nedojde jí to ani když na ní ječí dalších deset vymaštěných postav, nedojde jí to ani na konci. Naprostá ztráta času a nejen to, ještě mě to znechutilo. (04.02.2016)

Tento rok mám asi skutočne šťastie na veľmi príjemné a dobré malé filmy, v ktorých sa ale skrýva viac, než by sa mohlo na prvý pohľad zdať. "Mistress America" nie je len veľmi dobrou komédiou s prvkami drámy, no súčasne je to film, ktorý sa ponára do ľudí a vytvára postavy, ktoré na nás pôsobia ako skutoční ľudia, s ktorými by sme sa mohli stretnúť. A to viem veľmi oceniť, lebo keď sa dívam na Tracy a Brooke tak vidím dve osoby, ktoré by skutočne mohli byť aj v reálnom svete skoro sestry. Nezaobíde sa to bez klišé, ale na druhú stranu, tak podobne ako nedávno hodnotený Ricki And The Flash ich využíva skôr vo svoj prospech než by boli otravné. A myslím si, že môžeme za to skutočne poďakovať veľmi dobrým postavám. No rovnako možno aj faktu, že tých klišé tu nie je až tak vysoko veľa, a mnohé, ktoré sa tu mohli dostať sa filmu vyhnú. Za to dávam tiež plusové body. Okrem toho skvelý soundtrack, ku ktorému sa veľmi rád vrátim, vynikajúca Greta Gerwig, ktorá nám tu predstaví Brooke (ktorá je pre mňa jednou z najobľúbenejších postáv tohto roku) a rovnako aj veľká dávka úprimnosti. Ja som tomuto filmu veril... a to je pre mňa zásadné. Ak filmu uverím, tak si ma získal. A určite sa k nemu ešte niekedy aj vrátim.Hodnotenie: A (12.11.2015)

Film na půli cesty, který není ani komedie, ani drama, ani nezávislý, ani mainstreamový. Nijakost proniká všemi aspekty a z konceptu "mladá spisovatelka píše o někom, koho zná" je vytěženo asi tak 7 %. Ne, že by postavy byly nezajímavé, ne, že by film nebyl vtipný. ale celé je to taková skoro fraška, která pokud má nějakou hlavní vlastnost, tak je to nedotaženost a nedomyšlenost. Což je velká škoda, protože potenciálu to má až nad hlavu. 60 % a pusťte si radši 5 to 7 nebo Happythankyoumoreplease. (21.12.2015)